obec - městys - město
statutární město - kraj
hlavní město Praha - stát
právnické osoby samosprávy a státu

Zákon 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení) - I.

Dnem voleb do zastupitelstev krajů nabude účinnosti novela zákona o obcích, která v plném rozsahu nahradí dosavadní zákon číslo 367/1990 Sb. (ten současně ruší). Nový zákon číslo 128/2000 Sb. je od roku 1990 prvním vážným zásahem do právního režimu fungování našich obcí a měst. V několika článcích se pokusím shrnout základní momenty nové právní úpravy, které se oproti původnímu zákonu výrazně mění, a které budou mít okamžitý dopad na praxi.

Dopad nového zákona o obcích na členy zastupitelstva

Zákon zdůrazňuje osobní odpovědnost člena zastupitelstva obce

a) slib

Na úvod připomeňme změnu názvu nejvyššího orgánu obce - obecní zastupitelstvo se mění na zastupitelstvo obce. Tento název lépe vystihuje podstatu tohoto kolektivního orgánu a ač se to může jevit jako maličkost, v praxi se bude lépe využívat - rozhodně zní lépe “zastupitelstvo obce Lhota” než dřívější “obecní zastupitelstvo obce Lhota”..

Osobně považuji za významnou změnu nový text slibu, který bude skládat člen zastupitelstva obce na jeho prvním zasedání. Tento text podle novely zní:

Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce (města) a jejích (jeho) občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.”

Poprvé se totiž v textu tohoto etického prohlášení objevuje výslovně zájem obce či města a zájem občanů. Doposud se užíval text obecný, odkazující pouze na zákony, a souvislost s obcí či městem nebo jejich občany nebyla v textu žádná. Přestože tento slib je spíše povahy morální, s odkazem na něj by mohla končit častá alibistická argumentace komunálních politiků - zákon jsem neporušil, a s etikou na mě nechoďte. Po účinnosti novely to bude zcela jasné - vytýkáme ti, že jsi nepostupoval v souladu se zájmy své obce, svého města, a tím jsi porušil daný slib, jinými slovy porušil jsi tak etická pravidla. Dokonce psaná.

b) výslovné vyloučení příkazu

Novela se nespokojila pouze se změnou textu slibu. Výslovně uvádí další věc velmi důležitou pro odpovědný výkon mandátu člena zastupitelstva, když uvádí v § 69, odst. 4, že

“Člen zastupitelstva obce vykonává svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy.”

To dříve platilo také, ale v praxi se pak různě improvizovalo s výklady kolem politických klubů a vázaností v hlasování. Dnes je uzákoněno - nikdo není oprávněn zavázat člena zastupitelstva k ničemu - váže ho jen výkon mandátu podle složeného slibu, nic jiného

c) KONEČNĚ - je vysloven střet zájmů

Za vpravdě zlomové ustanovení považuji § 83, odst. 2) novely, který říká:

Člen zastupitelstva obce, u něhož skutečnosti nasvědčují tomu, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování záležitosti v orgánech obce mohl znamenat výhodu, nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánů obce, který má danou záležitost projednávat. O tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán obce.

Co všechno přinese toto ustanovení v praxi ukáže až čas. Je však nepochybné, že tzv. střet zájmů se začíná touto novelou uplatňovat i v obcích a městech, a zcela jistě se stane malou “revolucí” v rozhodovacích procesech. Sice mi zde chybí zmínka o hlasováních personálních - osobně si myslím, že sám sobě by si zastupitel hlas dávat neměl, ať aspiruje na kteroukoli funkci. Umím si představit, jaké debaty budou kolem vyloučení zastupitele s jednání a rozhodování, jaké budou dohady o tom, zdali má jednání opustit či “jen” mlčet nebo nehlasovat, ale důležité je, že základ je dán. Opět bude možné odhalit neetická chování v případě, že člen zastupitelstva svůj vztah k projednávané věci zamlčí, nebo zastupitelé budou hrát hru “jednou ty mně, podruhé já tobě”, zkrátka v novele je jasně psáno, co je střetem zájmů, a občané to budou vnímat, ať už se zastupitelé budou chovat jakkoli, ovlivněni starým známým “co je psáno, to je dáno.”

Práva člena zastupitelstva obce při výkonu funkce

Dosavadní znění práv člena obecního zastupitelstva nebylo příliš jasné zejména ve vztahu k právnickým osobám obce. Nynější právní úprava dávala členu zastupitelstva právo

a) předkládat obecnímu zastupitelstvu návrhy,

b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na obecní radu a její jednotlivé členy, na další orgány obce a vedoucí organizací a zařízení, které obec založila nebo řídí; odpověď na ně mu musí být dána bezodkladně, nejpozději však do 30 dnů,

c) požadovat od pracovníků obecního úřadu informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce,.

Úprava v novele je přesnější a odstraňuje řadu výkladových problémů. Bohužel neodstraňuje všechny (viz. dále). Nové znění (§ 82 zákona číslo 128/2000 Sb.) je členěno v podstatě stejným způsobem jako původní.

Člen zastupitelstva obce má při výkonu své funkce právo

a) předkládat návrhy zastupitelstvu obce a dalším orgánům obce, jejichž je členem

Zde není příliš “revolučního”, pouze se konstatuje základní právo člena jakéhokoli kolektivního orgánu, tedy i člena zastupitelstva obce, správně doplněné o každý jiný orgán obce, nejen tedy zastupitelstvo.

b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na výbory a vedoucí organizačních složek obce, statutární orgány příspěvkových organizací, které obec zřídila, nebo zástupce obce v orgánech právnických osob, které obec založila; odpověď na ně musí být dána bezodkladně, nejpozději však do 30 dnů, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.

Nebýt dovětku “pokud jejich poskytnutí nebrání...”, znění zákona by bylo téměř dokonalé. Tento dovětek však v podstatě neguje předchozí text. Ačkoli lze přijmout s určitým porozuměním požadavek na dodržování mlčenlivosti podle zvláštních zákonů, druhý pojem “zákaz jejich zveřejnění” je velmi obecný a svádí k různým výkladům. V praxi to bude v různých obcích různé - buď bude používán výklad restriktivní, který v podstatě zabrání členům zastupitelstva v přístupu k široké oblasti informací, nebo osvícený, který bude velmi důsledně a seriózně odlišovat povahu žádaných informací a většina informací poskytována bude. Osobně se domnívám, že člen zastupitelstva obce by měl mít z pozice člena nejvyššího orgánu obce právo na jakoukoli informaci z oblasti samostatné působnosti (tedy i z právnických osob), a půjde jen o to, zdali jemu bude zákonnou cestou přikázáno dále informace jako neveřejné nešířit. Právní mechanismy v našem právním řádu existují obecně a není třeba je vymýšlet speciálně pro členy zastupitelstev.

A právě zde nacházíme jeden ( a v dalších článcích se zmíním o dalších) z momentů, který podle mého názoru staví zákon o obcích proti Ústavě České republiky. Podle mého názoru není možné tajit před členem zastupitelstva obce žádnou informaci s odkazem na povinnost mlčenlivosti či zákaz zveřejnění - člen zastupitelstva obce není veřejnost.Zákaz zveřejnění a povinnost zachovávat mlčenlivost musí být adresovány až tomuto členu zastupitelstva obce, jinými slovy on musí být zavázán k mlčenlivosti a jemu musí být dát zřetelně najevo zákonný podklad k zákazu dalšího zveřejnění. Nynější dikce novely vyzývá k tomu, aby před členem zastupitelstva byla utajovány skutečnosti, které souvisí s výkonem jeho mandátu, a které je nelogické a podle mého názoru i protiústavní mu neposkytnout. Kdybych to měla vyjádřit laicky - člena zastupitelstva obce by měl být tím posledním v řadě, kterému ještě je nutno informaci, která jinak podléhá jakémukoli režimu zákoného utajení, poskytnout.

c) požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu informace ve věcech, které souvisejí s výkonem funkce člena zastupitelstva obce, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost nebo zákaz jejich zveřejnění. Informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů.

Rovněž toto znění v porovnání s úpravou původního je krok vpřed, o větě poslední platí výše řečené výhrady. Podle mého názoru by mělo být odlišeno výrazně, co je utajováno i před členy zastupitelstva (zejména ve vztahu k ochraně osobních dat apod.), a co je utajováno před širokou veřejností, tedy veřejností až “po členu” zastupitelstva obce (tedy že povinen utajit tuto skutečnost je až tento člen).

Pro úplnost dodávám, že novela také podrobněji a poměrně úapěšně řeší všechny alternativy odměňování členů zastupitelstva, a to jak uvolněných pro výkon některé funkce, tak pro ostatní.

V této části nového zákona o obcích, která se dotýká bezprostředně člena zastupitelstva, spatřuji velký klad v pojmenování osobní odpovědnosti člena zastupitelstva za zájmy obce (města) a jejích občanů, velmi je třeba uvítat ustanovení o střetu zájmů, detailnější formulace u práv člena zastupitelstva na informace a odměňování.

Důrazně ke však třeba vytknout znění zákona v této části restriktivní přístup k podávání informací “chráněných” zvláštním režimem, kdy je člen zastupitelstva považován za klasickou “třetí osobu” neboli veřejnost, zatímco by mu měl spíše být adresován příkaz zachovávat mlčenlivost a neposkytovat informace dál. V tomto směru lze považovat text zákona za právní úpravu, která není v souladu s Ústavou České republiky, neboť neuznává postavení zastupitelstva obce jako nejvyššího orgánu obce.

To, co poněkud “překombinoval” zákon, mohou však rozumným přístupem vyřešit samotní poskytovatelé informací - tím, že je s patřičnými upozorněními zkrátka zastupiteli poskytovat budou.

Autor: Mgr. Jana Hamplová Čas vydání: 18:43 12.10.2009