obec - městys - město
statutární město - kraj
hlavní město Praha - stát
právnické osoby samosprávy a státu

Člen zastupitelstva obce

Dnem voleb do zastupitelstev krajů nabude účinnosti novela zákona o obcích, která v plném rozsahu nahradí dosavadní zákon číslo 367/1990 Sb. Nový zákon má číslo 128/2000 Sb. a je po mnoha letech prvním vážným zásahem do právního režimu fungování našich obcí a měst. V sérii článků se pokusím shrnout základní momenty nové právní úpravy, které se oproti původnímu zákonu mění, a které budou mít bezprostřední dopad na praxi.

Významný krok směrem k odpovědnosti člena zastupitelstva obce

a) slib

Vůbec nejdříve připomeňme změnu názvu nejvyššího orgánu obce - obecní zastupitelstvo se nám mění na zastupitelstvo obce. Tento název lépe vystihuje podstatu tohoto kolektivního orgánu.

Osobně považuji za velké pozitivum změnu textu slibu, který bude skládat člen obecního zastupitelstva na jeho prvním zasedání. Tento text podle novely zní:

Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce (města) a jejích (jeho) občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.”

Význam spočívá v tom, že poprvé se v textu tohoto nepochybně etického prohlášení objevuje výslovně jako pilíř jeho obsahu zájem obce či města a zájem občanů.

Přestože tento slib je spíše povahy morální, především s odkazem na něj by měla skončit častá alibistická argumentace komunálních politiků - zákon jsem neporušil, tak co mi vlastně vytýkáte? Po účinnosti novely to bude zcela jasné - vytýkáme ti, že jsi nepostupoval v souladu se zájmy své obce, svého města, a tím jsi porušil daný slib.

b) výslovné vyloučení příkazu

Novela se však nespokojuje pouze se změnou textu slibu. Výslovně uvádí další věc velmi důležitou pro odpovědný výkon mandátu člena zastupitelstva, když uvádí v § 69, odst. 4, že

“Člen zastupitelstva obce vykonává svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy.”

To, co dříve platilo sice také, ale v praxi se pak různě improvizovalo s výklady kolem politických klubů a vázaností v hlasování, je uzákoněno - nikdo není oprávněn zavázat člena zastupitelstva k ničemu - váže ho jen výkon mandátu podle složeného slibu.

c) konečně - vyslovení střetu zájmů

Za zlomové ustanovení považuji § 83, odst. 2) novely, který říká:

Člen zastupitelstva obce, u něhož skutečnosti nasvědčují tomu, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování záležitosti v orgánech obce mohl znamenat výhodu, nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánů obce, který má danou záležitost projednávat. O tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán obce.

Co všechno přinese toto ustanovení v praxi ukáže až čas. V každém případě však platí - střet zájmů se začíná touto novelou uplatňovat i v obcích a městech a zejména v těch menších bude znamenat malou “revoluci” v rozhodovacích procesech. Poněkud mi zde chybí zmínka o hlasováních personálních - osobně si myslím, že sám sobě by si zastupitel hlas dávat neměl, ať aspiruje na kteroukoli funkci.

Práva člena zastupitelstva obce při výkonu funkce

Srovnáme-li dosavadní znění práv člena obecního zastupitelstva, kdy má právo

a) předkládat obecnímu zastupitelstvu návrhy,

b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na obecní radu a její jednotlivé členy, na další orgány obce a vedoucí organizací a zařízení, které obec založila nebo řídí; odpověď na ně mu musí být dána bezodkladně, nejpozději však do 30 dnů,

c) požadovat od pracovníků obecního úřadu informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce,.

s úpravou v novele, musíme konstatovat, že nová úprava je přesnější a odstraňuje řadu výkladových problémů. Bohužel neodstraňuje všechny výkladové pochybnosti (viz. dále). Nové znění (§ 82 zákona číslo 128/2000 Sb.) je členěno v podstatě stejným způsobem jako původní.

Člen zastupitelstva obce má při výkonu své funkce právo

a) předkládat návrhy zastupitelstvu obce a dalším orgánům obce, jejichž je členem

Zde není příliš “revolučního”, pouze se konstatuje základní právo člena jakéhokoli kolektivního orgánu, tedy i člena zastupitelstva obce, správně doplněné o každý jiný orgán obce, nejen tedy zastupitelstvo.

Viz. INFORMACE

b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na výbory a vedoucí organizačních složek obce, statutární orgány příspěvkových organizací, které obec zřídila, nebo zástupce obce v orgánech právnických osob, které obec založila; odpověď na ně musí být dána bezodkladně, nejpozději však do 30 dnů, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.

Nebýt dovětku “pokud jejich poskytnutí nebrání...”, znění zákona by bylo téměř dokonalé. Tento dovětek však v podstatě neguje předchozí text. Lze porozumět jistě požadavku na dodržování mlčenlivosti podle zvláštních zákonů, avšak druhý pojem “zákaz jejich zveřejnění” je velmi obecný a svádí k různým výkladům. V praxi to bude v různých obcích různé - buď bude používán výklad restriktivní, který v podstatě zabrání členům zastupitelstva v přístupu k široké oblasti informací o hospodaření právnických osob obce či města, nebo osvícený, který bude velmi důsledně a seriózně odlišovat povahu žádaných informací a většinu poskytovat bude. Osobně se domnívám, že člen zastupitelstva obce by měl mít jako člen nejvyššího orgánu obce právo na jakoukoli informaci z oblasti samostatné působnosti (tedy i z právnických osob), a půjde jen o to, zdali jemu bude zákonnou cestou přikázáno dále informace jako neveřejné nešířit.

Právní mechanismy jsou v právním řádu obecně a netřeba je vymýšlet speciálně pro členy zastupitelstev.

Zde nacházíme jeden ( a v dalších článcích se zmíním o dalších) z momentů, který podle mého názoru staví zákon o obcích proti Ústavě České republiky. Podle mého názoru není možné tajit před členem zastupitelstva obce žádnou informaci s odkazem na povinnost mlčenlivosti či zákaz zveřejnění - člen zastupitelstva obce není veřejnost. Tento zákaz zveřejnění a povinnost zachovávat mlčenlivost musí být adresován právě až tomuto členu zastupitelstva obce, jinými slovy on musí být zavázán k mlčenlivosti a jemu musí být dát zřetelně najevo zákonný podklad k zákazu dalšího zveřejnění. Nynější dikce novely spíše vyzývá k tomu, aby před členem zastupitelstva byla utajovány skutečnosti, které souvisí s výkonem jeho mandátu, a které je nelogické a podle mého názoru i protiústavní mu neposkytnout.

c) požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu informace ve věcech, které souvisejí s výkonem funkce člena zastupitelstva obce, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost nebo zákaz jejich zveřejnění. Informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů.

Upřesněné znění oproti úpravě původní je pozitivum, o větě poslední platí výše řečené výhrady. Podle mého názoru by mělo být odlišeno výrazně, co je utajováno i před členy zastupitelstva (zejména ve vztahu k ochraně osobních dat apod.), a co je utajováno před širokou veřejností, tedy veřejností až “po členu” zastupitelstva obce (tedy že povinen utajit tuto skutečnost je až tento člen).

Pro úplnost dodejme, že novela také podrobněji řeší odměňování členů zastupitelstva, a to jak uvolněných pro výkon některé funkce, tak pro ostatní, což je také kladem.

V této části nového zákona o obcích spatřuji velký klad v pojmenování osobní odpovědnosti člena zastupitelstva obce za zájmy obce (města) a jejích občanů, velmi je třeba uvítat ustanovení o střetu zájmů, detailnější formulace u práv člena zastupitelstva na informace a odměňování.

Co však je nutné stejně důrazně vytknout znění zákona v této části je restriktivní přístup k podávání informací “chráněných” zvláštním režimem, kdy je člen zastupitelstva považován za klasickou “třetí osobu” neboli veřejnost, zatímco by mu měl spíše být adresován příkaz zachovávat mlčenlivost a neposkytovat informace dál. V tomto směru lze považovat text zákona za právní úpravu, která není v souladu s Ústavou České republiky, neboť neuznává postavení zastupitelstva obce jako nejvyššího orgánu obce.

Novela zákona o obcích - II.

ZASTUPITELSTVO A RADA OBCE A JEJICH PRAVOMOCI - do 30.5.2000

Dnem voleb do zastupitelstev krajů nabude účinnosti novela zákona o obcích, která v plném rozsahu nahradí dosavadní zákon číslo 367/1990 Sb. Nový zákon má číslo 128/2000 Sb. a je po mnoha letech prvním vážným zásahem do právního režimu fungování našich obcí a měst. V sérii článků se pokusím shrnout základní momenty nové právní úpravy, které se oproti původnímu zákonu mění, a které budou mít bezprostřední dopad na praxi.

Pravomoci zastupitelstva obce a rady obce byly po dlouhá léta příčinou řady polemik a sporů o výklad zákona. Lze říci, že obecní zastupitelstvo (nyní zastupitelstvo obce) a obecní rada (nyní rada obce) spolu soupeřily o postavení nejvyššího orgánu. Zatímco obecní zastupotesltvo bylo nejvyšším orgánem obce de jure, obecní rada jako nejvyšší orgán de facto fungovala. Nová právní úprava sice nabourává tuto asymetrii ve prospěch zastupitelstva, ovšem dlužno dodat, že v procesu schvalování Parlamentem ČR se zmizela některá důležitá ustanovení, jež jednozačně a v souladu s Ústavou ČR deklarovala absolutní moc zastupotelstva nad obcí, zastímco pravomoc rady určovala jako “odvozenou”. Zásahy našeho zákonodárného sboru přinesly více škody než užitku, a odborná veřejnost si toho již zcela správně povšimla

Novela zákona o obcích - III. do 5.6.2000

STAROSTA

Obdobný rozsah jako vždy

Novela zákona o obcích - IV. do 10.6.2000

DOZOR NAD VÝKONEM SAMOSTATNÉ PŮSOBNOSTI

Novela zákona o obcích - V. do 10.6.2000

DOZOR NAD VÝKONEM PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI

Novela zákona o obcích dá i Mohelnici přesnější pravidla

Opakované debaty o tom, kdo vlastně má ovlivňovat chod mohelnického Esma – zdali zastupitelé nebo radní - přiměly patrně starostu k připomenutí, že od novely zákona obcích to bude především rada města (nový název pro městskou radu). A jak je starostovým zvykem, neuměl s velkorysostí sobě vlastní tuto informaci říci bez určité ironie – jak jinak – než vůči mně. Netajím se totiž názorem, že rozhodování o tak velkém majetku města má být v rukou zastupitelů. Takto to bylo též navrženo v textu zákona, a také by to tak zůstalo, kdyby to velmi amatérským zásahem neměnili naši ctihodní poslanci – a to patrně jak ODS, tak ČSSD, a to až na půdě parlamentní. A – jak je zase zvykem v tomto ctihodném sboru, ihned je připravena novela novely, z čehož vždy advokátům vstávají vlasy hrůzou na hlavě.

Co však starosta již nepřipomenul, a v mohelnických poměrech to budou velmi důležitá ustanovení, zákon mění řadu jiných věcí – a k lepšímu.

Například pokud neprojde smlouva řádně schvalovacím procesem zastupitelstva či rady, a podepíše či rozhodne o ní starosta sám, bude neplatná. Zbavíme se tak problémů s téměř ročním rušením smlouvy o papírně, kterou nikdo ze zastupitelů nikdy neviděl, natož aby ji schvaloval – podle nové úpravy by si ji firma WamfCo mohla vystavit jen jako bezcenný kus papíru na pracovní stůl. Podobně by tomu bylo s různými rušeními předkupních práv apod. v případě prodeje pozemku bývalého Retexu, dodatku o odběru tepla s Esmem apod. Jinými slovy – zákon pod tvrdou sankcí neplatnosti starostovi tentokrát výslovně zakázal cokoli učinit o své vůli bez vědomí zastupitelů.

Jako druhou velmi důležitou věc bych si dovolila ocitovat nový text slibu každého zastupitele:

“Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě,V ZÁJMU OBCE (MĚSTA) A JEJÍCH (JEHO) OBČANŮ a řídit se Ústavou a zákony České republiky.”

Po složení tohoto slibu by už žádný zastupitel neměl být osočen ze střetu zájmů, postaví-li se za občana v případě, že tento občan chce vědět, za co se utrácí i jeho peníze. Střety zájmů existují v Mohelnici úplně jinde – a každý občan zajímající se o místní politiku je umí identifikovat.

Autor: Mgr. Jana Hamplová Čas vydání: 17:27 12.10.2009