obec - městys - město
statutární město - kraj
hlavní město Praha - stát
právnické osoby samosprávy a státu

"Čokoládový" starosta se omluvil

19. ledna 2006 9:19

NEW ORLEANS/PRAHA - Zdá se, že starosta New Orleansu Ray Nagin přišel na to, jak si pod sebou hladce podříznout větev. Po hurikánu Katrina a zaplavení města se mohl Nagin předvést jako schopný manažer a zopakovat to, co se po 11. září 2001 podařilo Rudymu Giulianimu v New Yorku. Jenže místo raketového růstu popularity, která by mu vyhrála blížící se volby, zkouší, co jeho voliči vydrží.


Bývalý televizní produkční Nagin je známý tím, že si nebere servítky. Při oficiálních projevech rád mluví spatra a improvizuje. Neodradila ho ani řada nešťastných vyjádření, za něž se musel následně omlouvat a která dala vzniknout tzv. fenoménu „naginismu". Zatím poslední „pomník" své výřečnosti postavil Nagin v pondělí při příležitosti výročí narození Martina Luthera Kinga juniora. „Je načase, abychom znovu vybudovali New Orleans... čokoládové New Orleans. Je mi jedno, co říkají lidé v horní (převážně bělochy obývané) části města. Tohle město bude nakonec čokoládové. Tohle město bude převážně afroamerické. Takové ho chce Bůh mít," deklamoval Nagin.

Podle analytiků byla jeho slova určena omezenému publiku - tedy těm zhruba sedmi desítkám černošských obyvatel. Starosta ovšem zapomněl, že projev snímají televizní kamery, takže o Naginových představách brzy vědělo mnohem širší obecenstvo. Ve vládních kruzích obzvlášť silně rezonoval další výrok, za nějž si od místního deníku The Times-Picayune vysloužil přirovnání k fanatickému televiznímu kazateli Patu Robertsonovi. „Bůh se jistě na Ameriku zlobí, proto posílá hurikán za hurikánem. Jistě nesouhlasí s tím, že jsme pod falešnou záminkou v Iráku," tvrdil Nagin. Tím se alespoň v rétorické rovině dostal na úroveň těžkých extremistických vah střihu muslimského předáka v USA Louise Farrakhana, který také v Katrině viděl pomstu za Irák.

„Všem nám poklesla čelist," svěřil se The Times-Picayune radní Oliver Thomas, rovněž černoch. „I kdyby člověk něčemu z těch šíleností věřil, tak to není obrázek, který bychom chtěli, aby si o nás zbytek národa udělal," dodal. Narážel na skutečnost, že starosta zabrnkal na nervy kongresmanům, kteří jednají o další finanční pomoci New Orleansu. Městu, které hodně spoléhá na cestovní ruch, také neprospívá, že se jeho starosta chová jako demagog a hraje na rasistickou strunu.

Podle listu The Wall Street Journal dokázal Nagin během desetiminutového projevu malý zázrak - zvládl urazit všechny.

Po přívalu kritiky, kdy obyvatelé New Orleansu bez ohledu na barvu pleti charakterizovali jeho výpad jako „hloupý" či „ubohý", následovalo to, co k „naginismu" patří - sypání popela na hlavu. „Jestli jsem někoho urazil, upřímně se omlouvám. Řekl jsem několik věcí, které byly zcela nevhodné. Neměl jsem odkazovat na Boha v souvislosti s tímto městem. V té chvíli jsem se do toho zapletl a to se nemělo stát," kál se Nagin.

Omlouvat se za poznámky o „čokoládovém" New Orleansu byl o poznání méně ochotný. Prohlásil, že toto přirovnání už použil několikrát v minulosti, a to i před Kongresem USA. Osobně na něm prý nevidí nic rasistického. „Jak uděláte čokoládu? Vezmete tmavou čokoládu, smícháte ji s bílým mlékem a výsledkem je lahodný nápoj. To je čokoláda, o níž mluvím. New Orleans bylo čokoládové město před Katrinou a bude i po ní," vysvětloval Nagin poněkud krkolomně na CNN.

New Orleans čekají v dubnu komunální volby a Nagin doufá, že si křeslo starosty udrží. Pokud jeho řeč o „čokoládovém" New Orleansu měla být neoficiálním začátkem kampaně, jak se někteří politologové domnívají, střelil úplně mimo. Nepřímým obviněním neworleanských bělochů z rasismu se dost možná připravil o podstatnou část voličů. Ve volbách v roce 2002 to byli totiž právě oni, kdo ho v New Orleansu, kde žilo 67 procent černochů, vynesl do úřadu. A jestli se mu podařilo oslovit a přimět k návratu po celých USA rozptýlené chudší černošské obyvatele, je velkou neznámou. Rekonstrukce níže položených částí města, které před záplavou obývali hlavně Afroameričané, se totiž zatím jeví jako hodně problematická. Mnozí dokonce pochybují o tom, jestli má smysl je vzhledem k jejich zranitelnosti obnovovat.

Nagin tak zřejmě nic nezískal. Vlastní prostořekostí pouze zdramatizoval volby, které mohly být pro něj jasnou záležitostí. A jak řekl politolog Ed Renwick z Loyola University deníku The Washington Post, to nejlepší, co pro sebe teď Nagin může udělat, je „méně mluvit a nevypouštět z úst bez přemýšlení první věc, která ho napadne".

Autor: z tisku Čas vydání: 03:52 05.10.2009