obec - městys - město
statutární město - kraj
hlavní město Praha - stát
právnické osoby samosprávy a státu

Dozor nad výkonem samostatné působnosti obce

2000 - V hlavě šesté nového zákona o obcích (zákon číslo 128/2000 Sb.) je obsažena právní úprava dozoru nad výkonem samostatné působnosti. Již dříve jsem často uváděla poněkud “kacířskou” tezi, že kontrola je nezbytná a žádoucí, a to zejména proto, aby chránila obce před svými vlastními zastupiteli, tedy aby se chránila před “sebou sama”. A tak přestože je samostatná působnost už podle svého názvu výrazně věcí samotné obce, a obec je při jejím výkonu vázána pouze zákony, nelze ji ponechat bez dohledu, spíše je tomu naopak – dohled je nutné vykonávat právě proto, že obec tak rozsáhlou možnost být sama sebou má. Dozoru se samozřejmě nemůže ujmout nikdo jiný než stát, protože je to on který svěřuji obcím samostatnou působnost.

 

Hlavní aktér dozoru nad výkonem samostatné působnosti: OKRESNÍ ÚŘAD

Novela přináší velké pozitivum v tom, že výslovně zakotvuje, co si může dovolit okresní úřad v rámci tohoto dozoru. To je ovšem všechno. Některá oprávnění okresního úřadunebudou v praxi zrovna bezproblémová, protože jejich uplatnění, resp. zjištění, že k zásahu důvod nebyl, bude poměrně zdlouhavá procedura.

Oprávnění okresního úřadu jsou následující:

 

  1. Požadovat na obci poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách

    Tento požadavek je logický – okresní úřad musí mít možnost zjistit si vše potřebné k tomu, aby mohl posoudit, zdali došlo k porušení zákona obcí.Otázkou je pouze vynutitelnost této nepřímo uložené povinnosti, zde zákon výslovně neuvádí například eventualitu například pokuty v případě, že obec tuto povinnost nesplní.. U věcí běžného charakteru nebude jistě problémem informace od obce získat, otazníkem zůstává například agenda právnických osob založených obcí. I zde se totiž může objevit otázka nutnosti přezkumu, zdali obec neporušila zákon (například zda rozhodl orgán, který měl, zdali byl v pořádku přesun majetku apod.), a to už se obci nemusí zamlouvat. Až praxe ukáže, nakolik budou vztahy mezi obcemi a okresními úřady napjaté nebo zdali obce budou postupovat vůči výkonu dozoru vstřícně (a úředníci okresních úřadů zase korektně).

     

  2. Požadovat na obci změnu nebo zrušení nezákonného opatření jejích orgánů ve stanovené lhůtě

Toto oprávnění okresního úřadu je dále rozvedeno v dalších ustanoveních. Základem je, že zjistí-li okresní úřad, že obec přijala nějaké opatření, které je v rozporu se zákonem, má možnost žádat, aby toto opatření bylo

  • změněno – v případě, že v rozporu je pouze část tohoto opatření, nebo je toto opatření například nutné jinak formulovat
  • zrušeno – v případě, že je v rozporu se zákonem jako celek
  1. předkládat Ústavnímu soudu návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky obce a předkládat soudu návrh na zrušení opatření orgánu obce v samostatné působnosti a pozastavit jejich výkon
  2. Toto ustanovení řeší další krok v případě, že nezákonné opatření nebude změněno nebo zrušeno.

  3. Požadovat na obci splnění úkolu stanoveného jí zákonem, nezjedná-li obec nápravu, zabezpečí okresní úřad náhradní výkon na její náklad, jestliže uložený úkol může provést někdo jiný
  4. Toto právo okresního úřadu souvisí s tím, že obec jako veřejnoprávní subjekt má uloženy některé povinnosti, zejména povinnosti týkající se veřejných služeb, státní správy apod. Nejčastější problémy v minulosti přinášel přenesený výkon státní správy – když obec nezajistila výkon státní správy, bylo možné pověřit jejím výkonem jinou obec, ovšem nikde se neřešilo, na čí náklad to bude. Dnes bude mít obec jasně stanoveno, že povinnost splnit musí, jinak okresní úřad využije oprávnění dané mu novelou zákona o obcích.

  5. Není-li splnění úkolu možné podle povahy věci možné nebo účelné zabezpečit podle ustanovení písmene d), vymáhá okresní úřad splnění povinnosti, stanovené obci zákonem, postupným ukládáním pokut rozhodnutím vydaným ve správním řízení, úhrn uložených pokut nesmí převýšit předpokládané náklady na zabezpečení úkolu způsobem uvedeným v ustanovení písmene d)

Zda toto ustanovení bude mít nějaký konkrétní dopad ukáže až praxe. Pokud by však bylo aplikováno, lze předpokládat, že vznikne souběžně řada soudních sporů, a řešení touto cestou tedy rozhodně nebude patřit k těm rychlejším. Může totiž zahrnout postupně tyto kroky:

  1. uložení pokuty obci správním rozhodnutím

  2. odvolání obce proti tomuto rozhodnutí

  3. správní žaloba proti neúspěšného odvolání

  4. odvolání proti rozsudku soudu 1. Stupně

Toto ustanovení považuji za nejvíce přísné vůči obcím, a lze jen doufat, že nebude nijak paušálně aplikováno bez ohledu na konkrétnosti jednotlivých případů – řada obcí totiž nebude schopna plnit své úkoly například pro nedostatek finančních prostředků.

 

  1. V odůvodněných případech okresní úřad upustí od vymáhání nákladů a povinností obce podle písm. d) a e)

Použití tohoto ustanovení bude čistě na úvaze okresního úřadu, parně půjde většinou o objektivní hledisko nemožnosti plnění úkolů obce, nejčastěji finační. V každém případě může dojít k nerovnému přístupu k jednotlivým obcím, a zde je namístě připomenout povinnost přistupovat k subjektům ve stejném postavení stejným způsobem. Toto ustanovení zákona, které umožňuje okresnímu úřadu podle vlastního názoru nejednat podle ustanovení předchozích, staví současně okresní úřad do nelehké pozice – obec bude vždy s jistotou vědět, že okresní úřad sice nemusel, ale pokutu uložil, tedy bude zde přímá odpovědnost za ukládání pokut, jinými slovy obci bude vždy jasné, že “viníkem” jsou úředníci okresního úřadu.

POZASTAVENÍ VÝKONU OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY

Problematika obecně závazných vyhlášek byla v minulých letech velmi diskutovaná a na knižním trhu je několik zdařilých publikací. Nicméně poprvé v textu zákona o obcích nalézáme Ústavní soud. Jaký postup tedy existuje podle nového zákona?

  1. okresní úřadzjistí, že obecně závazná vyhláška odporuje zákonu

  2. pozastaví její výkon, přičemž pozastavení výkonu nabývá účinnosti dnem doručení jeho písemného vyhotovení obecnímu úřadu

Dále buď

  1. zastupitelstvo zjedná nápravu do 3 měsíců od pozastavení výkonu obecně závazné vyhlášky

  2. zastupitelstvo nezjedná nápravu, pak podá přednosta okresního úřadu nebo zastupitelstvo kraje návrh na její zrušení ústavnímu soudu (definitivně nám tedy vypadává z jakýchkoli zásahů do samosprávy zákonodárný sbor)

POZASTAVENÍ VÝKONU USNESENÍ ORGÁNU OBCE

Podobný osud postihne opatření orgánu obce (ať už usnesení či opatření jiné formy) v samostatné působnosti, pokud odporuje zákonu nebo předpisu vydanému na základě zákona.

Základní schéma vývoje zacházení s protizákonným opatřením je toto:

  1. okresní úřad zjisti, že v obci existuje usnesení, které je v rozporu se zákonem

  2. pozastaví jeho výkon – rozhodnutí nabývá účinnosti dnem doručení obecnímu úřadu

  3. podaný opravný prostředek nemá odkladné účinky

Následuje tento postup:

  1. zastupitelstvo sjedná nápravu do 3 měsíců od pozastavení jeho výkonu

  2. zastupitelstvo nezjedná nápravu a okresní úřad podá proto žalobu krajskému soudu na zrušení tohoto nezákonného opatření

    nebo

     

  3. zjedná-li příslušný orgán obce nápravu před rozhodnutím soudu, okresní úřad své rozhodnutí o pozastavení výkonu rozhodnutí zruší do 15 dnů ode dne doručení usnesení.

Spor může dopadnout následovně:

  1. soud žalobu zamítne – okresní úřad své rozhodnutí o pozastavení opatření zruší do 15 dnů ode dne doručení usnesení orgánu obce o sjednání nápravy

  2. soud žalobě vyhoví a opatření zruší

Úprava v případě uložení povinnosti PO nebo FO v oblasti, která spadá pod jiný orgán, je obdobné.

Zákon současně ukládá obci povinnosti důležitá rozhodnutí zveřejňovat na úřední desce po dobu 15 dnů. Dále jen připomínám, žezákon výslovně stanoví účinnost pozastavení na den doručení obecnímu úřadu, což je také novinkou, která odstraňuje polemiky o tom, od kdy je opatření obce (vyhláška) pozastaveno.

Právní úprava dozoru nad opatřeními orgánů obce v samostatné působnosti se zkonkretizovala, výslovně zakotvila pojmy, určila příslušnost institucí, stanovila lhůty a vyloučila odkladné účinky rozhodnutí. Tím odstranila řadu výkladových problémů. V praxi budou tedy spíše probíhat diskuze zejména nad praktickým uplatňováním tohoto dozoru, nad kvalitou úředníků, kteří tento dozor budou realizovat a nad tím, zdali nejsou oprávnění okresního úřadu, tedy státu, příliš široké. Právní základ, a to právní základ rozhodně kvalitnější než původní právní úprava, je dán. Nesmíme však opominout ještě jeden velmi důležitý dozor – občanský. A ten bývá často mnohem přísnější.

Autor: Mgr. Jana Hamplová Čas vydání: 18:03 12.10.2009