obec - městys - město
statutární město - kraj
hlavní město Praha - stát
právnické osoby samosprávy a státu

Některé dílčí otázky voleb do obecních zastupitelstev

Základní právní úpravu voleb do obecních zastupitelstev nalezneme především v Ústavě České republiky. Aniž musíme opisovat její text, stačí připomenout, že Ústava zakotvuje volbu jako tajnou (aby každý mohl bez obav vyjádřit svobodně svůj názor), všeobecnou (bez diskriminace národnostní, pohlaví, rasy atd.), přímou (občan volí osobně) a rovnou (každý má jen jeden hlas a každý hlas má stejnou hodnotu) a určuje funkční období jako čtyřleté. Podrobnosti pak upravuje zákon číslo 152/1994 Sb.

Kdo může volit

Občan, který má na území obce trvalý pobyt a nejpozději v den voleb dosáhl věku 18 let, tedy plnoletosti. Dále zákon stanoví překážky výkonu volebního práva. Volit nemůže občan zbavený způsobilosti k právním úkonům, dále občan ve výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, občan který je ve vazbě, občan, který je zadržen, dále občan, který má omezení ve smyslu ochrany zdraví lidu (karantény při epidemiích), a dále vojáci vykonávající základní nebo náhradní vojenskou službu, avšak pouze tehdy, vyžaduje-li to bezpečnost státu.

Kdo může být zvolen za člena obecního zastupitelstva

Za člena obecního zastupitelstva může být zvolen každý, kdo může volit. Velmi důležité je však připomenout, že v případě pasivního volebního práva může být volen i ten občan, který je ve vazbě, který je zadržen, který má omezení z důvodu ochrany zdraví lidu a také vojáci ve výkonu základní či náhradní vojenské služby. Překážek je tedy méně než u volebního práva aktivního.

Neslučitelnost funkce člena obecního zastupitelstva

Vedle překážek stanovených v § 6, odst.2 volebního zákona (viz. předchozí odstavce) však existují ještě další omezení v případném výkonu funkce člena obecního zastupitelstva, a to určení neslučitelnosti funkce s některými jinými funkcemi či zaměstnáním. Jde o snahu eliminovat předem možný střet zájmů v daném území, tedy nejde o neslučitelnost obecnou, ale vázanou na území působnosti předmětného obecního zastupitelstva.

Obecním zastupitelem tedy nesmí být zjednodušeně řečeno pracovník obce či jejího úřadu, pracovník pověřeného obecního úřadu, okresního úřadu a finančního úřadu, které vykonávají přímou správu v oblasti působnosti tohoto obecního zastupitelstva. Obecně lze říci, že členem zastupitelstva nesmí být občan, který by ve svém rozhodování mohl být určitým způsobem vázán hierarchickým vztahem k obci jako takové, respektive existuje u něj potencionální střet zájmů. Podle jiných zákonů tak nemohou být členy obecního zastupitelstva také soudci, přísedící u soudu apod.

Neslučitelnost - problémy výkladové praxe

Pokud jde o neslučitelnost funkce člena obecního zastupitelstva, která je jednoznačně uvedena v zákoně, je vše jasné. Zastupitelem nemůže být přednosta okresního úřadu, vedoucí odboru městského úřadu (ani pracovník), referent finančního úřadu a tak dále. V praxi bývá často oříškem posoudit, jak je tomu například u pracovníků obce, kteří jsou např. vedoucími externích zařízení obce. Může jít o ředitele technických služeb, vedoucí kulturního zařízení apod., tedy zařízení bez právní subjektivity, nesamostatné. Není žalobce, není soudce, avšak podle názoru autorky by se mělo omezení stanovené zákonem na pracovníky obce vztahovat na každého, kdo má jako zaměstnavatele uvedenu v pracovní smlouvě obec. Lze totiž předpokládat, že tento občan nebude svobodný ve svém rozhodování už z důvodu existenční závislosti, a střet zájmů spočívající např. v rozpočtovém preferování zařízení, v jehož čele stojí, je rovněž očividný. Nebezpečí tkví zejména v podstatě veřejné správy - hájí-li si své zájmy soukromý podnikatel, který je zároveň zastupitelem, může to být neetické, ale není to proti principu veřejné správy. Jde o využití politických prostředků k podpoře svých vlastních aktivit. Nehovořím samozřejmě o porušování zákona, ovlivňování výběrových řízení či obcházení poctivosti ve veřejných soutěžích, ale spíše o určité sféře vlivu, přístupu k informacím apod. Avšak střet zájmů v oblastech veřejné správy, např. obec versus okresní úřad anebo obec versus finanční úřad v osobách zastupitelů, je mnohem více nežádoucí. Mohlo by docházet např. k osobnímu ovlivňování rozdělování dotací státu ve prospěch obce, kde je pracovník okresního úřadu zastupitelem, anebo odlišném přístupu úředníka finančního úřadu vůči obci, kde je zastupitelem a tak dále. Potencionální jednání v případě slučování podobných funkcí by poškozovalo ostatní obce a jejich občany prakticky bez možnosti výraznější kontroly.

Neslučitelnost funkce člena obecního zastupitelstva s jinými činnostmi by si zasloužila proto podrobnější právní úpravu včetně toho, že namítnutí neslučitelnosti funkce by byla dána širšímu okruhu subjektů.

Volby a trestní právo

Svobodné volby jsou pro demokratický stát natolik důležité, že jejich organizací je poskytována i trestněprávní ochrana, a to v ustanovení § 177 trestního zákona, který zakotvuje skutkovou podstatu trestného činu maření přípravy a průběhu voleb nebo referenda. Trestného činu se dopustí ten, kde násilím nebo pohrůžkou násilí nebo lstí brání ve výkonu volebního práva, nebo naopak k výkonu volebního práva takto nutí, a dále kdo padělá údaje v dokumentech politické strany souvisejících s volbami nebo kdo vědomě takových dokumentů použije jako pravých nebo kdo vědomě nesprávně sečte hlasy, poruší tajnost hlasování nebo jiným podobně hrubým způsobem maří přípravy nebo průběh voleb. Trestní sazba je v podobném případě od šesti měsíců do tří let odnětí svobody.

Detaily

Z volebního systému je očividné, že volební strana, nemá-li obsazena všechna volební místa (tj. počet zastupitelů v té které obci), je velmi znevýhodněna proti volební straně, která obsadí volební místa všechna. Ze stejného důvodu jen ztěží uspěje samotný nezávislý kandidát.

Do volebních komisí je nutno delegovat alespoň jednoho člena nebo zapisovatele, který rozumí systému počítání hlasů, aby organizoval ostatní členy, delegované politickými stranami.

Práva a povinnosti člena obecního zastupitelstva

Člen obecního zastupitelstva nabývá práv a povinností člena obecního zastupitelstva zvolením. Platnost volby ověřuje zastupitelstvo na prvním zasedání, vydávané osvědčení má však jen deklaratorní charakter. Člen zastupitelstva musí složit zákonem předepsaný slib, jinak ztrácí mandát a nastupuje náhradník.

Výkon funkce člena obecního zastupitelstva se považuje za výkon veřejné funkce. To je velmi důležité ustanovení, které má přímou návaznost např. na trestněprávní odpovědnost.

Práva

a/ Člen obecního zastupitelstva má právo předkládat obecnímu zastupitelstvu návrhy.

Patří mezi nejvýznamnější práva. V praxi to znamená, že v časovém úseku, který bývá stanoven nejčastěji v jednacím řádu, může člen zastupitelstva vznést v podstatě jakýkoli návrh, nebo se vyjádřit k projednávané věci. Není v praxi samozřejmě možné ponechat tomu naprosto volný průběh, protože nelze zabránit například obstrukcím ze strany radikálních politických stran (a někdy i radikálních členů), a proto bych doporučovala v jednacích řádech zakotvit postupy při vznášení protinávrhu, nového návrhu, námitky, diskuzní příspěvky apod., s určitými časovými omezeními k danému tématu. Tato úprava by měla být konkrétní, avšak zase ne příliš omezující, protože např. omezení práva vznést návrh by se mohlo dostat do kolize ze zákonem (např. forma “losování” do diskuze není podle názoru autorky přijatelná, zastupitel musí mít vždy právo návrh vznést, může být limitován např. časovým intervalem). O vzneseném návrhu by se mělo samozřejmě hlasovat.

b/ Člen obecního zastupitelstva má právo vznášet dotazy, připomínky a podněty na obecní radu a její jednotlivé členy, na další orgány obce a vedoucí organizací a zařízení, které obec založila nebo řídí.

Odpovědi se mu musí dostat bezodkladně, nejpozději však do 30 dnů.

Jinými slovy řečeno - členu obecního zastupitelstva se musí dostat odpovědi v podstatě na vše, co se týká obce. V praxi bývá často opak pravdou. Setkala jsem se i s tím, že zastupiteli nebyla poskytnuta smlouva uzavřená obcí s podnikatelem na pronájem obecního majetku s odvoláním na obchodní tajemství. Tento postoj vůči zastupiteli je protizákonný a člen zastupitelstva by se mohl teoreticky domáhat u soudu nápravy. Je nutno si uvědomit, že člen zastupitelstva je členem nejvyššího orgánu obce, má požívat respektu, úcty a ostatní orgány obce se takto k němu mají chovat. Pokud podnikatel uzavírá smlouvu s obcí, musí si být vědom specifik tohoto smluvního vztahu, a neobhájí-li si své záměry před větším fórem, tedy zastupitelstvem, ať raději od podobného vztahu ustoupí. Obec spravuje veřejné prostředky a nemůže tajit před svými občany, jak s nimi hospodaří. A už vůbec nesmí tajit nic před členem obecního zastupitelstva. Zastupitelé by se tedy měli důsledně a nekompromisně domáhat všech informací, které souvisejí se správou obce, s jejím majetkem, s obecním úřadem, a konečně i se zařízeními a eventuelně i firmami obcí založenými. Mají na ně právo.

c/ Má právo požadovat od pracovníků obecního úřadu informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce

I v tomto případě je nutno zopakovat, že zastupitel má právo v podstatě na cokoli, co souvisí se samosprávou. Nemůže se tedy dožadovat nahlédnout do spisů sociálního odboru, v němž jsou vedena sdělení k rozvodům, sociálním dávkám apod., nebo zasahovat do správního řízení stavebního, jde-li ale o samosprávu, např. rozpočet, nájemní smlouvy v obecních domech, hospodaření obecních firem a zařízení, může žádat cokoli. Není tedy možná situace, žádá-li zastupitel nahlédnout do čerpání rozpočtu, aby jej vedoucí odboru odkázala s tím, že musí mít svolení starosty apod. Takový postup by byl v rozporu se zákonem.

d/ Ostatní práva

Člen obecního zastupitelstva má dále právo být zvolen členem obecní rady, eventuelně starostou či jeho zástupcem, může též být zvolen členem komise rady apod. Samozřejmostí je jeho právo rozhodovat spolu s ostatními zastupiteli o všem, co je zastupitelstvu vyhrazeno nebo co si zastupitelstvo navíc vyhradí.

e/ Otazníky v praxi

Zaznamenala jsem dotazy, zdali má člen obecního zastupitelstva právo účastnit se zasedání obecní rady. Ze zákona nikoli. Jednání obecní rady jsou neveřejná, a tato neveřejnost platí i pro členy zastupitelstva, kteří do ní nebyli zvoleni. Pokud však radní s účastí vysloví souhlas, nelze proti tomu nic namítat, naopak. Pakliže nejde o určitý výstřelek či snahu o ovlivňování čehokoli, je v rámci týmové práce spoluúčast na řešení např. odborného problému přínosná. Odmítnutí účasti zastupitele by nemělo být samoúčelné. Navíc člen zastupitelstva může k projednávané věci, na níž mu záleželo, vyvolat diskuzi na zasedání zastupitelstva, tedy na zasedání veřejném, což je někdy problematičtější než přirozené řešení v rámci přizvání do obecní rady.

Další dotazy se týkaly práva na informace o společnosti s ručením omezeným, jejímž jediným společníkem je obec. Zastávám názor, že zastupitel má právo na všechny informace o této společnosti (viz. předchozí články na téma Obec jako společník v s.r.o.).

Povinnosti

a/ Člen obecního zastupitelstva je povinen složit zákonem předepsaný slib (viz. výše).

b/ Člen obecního zastupitelstva je povinen zúčastňovat se zasedání obecního zastupitelstva, popř. obecní rady a komise, je-li jejich členem, a plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží.

Pravda je, že odpovědnost za porušení druhé jmenované povinnosti je pouze politická. Pokud se zastupitel jednání neúčastní, nelze mu udělit žádné sankce, maximálně lze tuto skutečnost zohledňovat ve stanovení odměn členům zastupitelstva. Druhou, poněkud nepřímou sankcí, je pak eventualita dalšího nezvolení. Jsou mi známy v praxi případy, kdy místní známé osobnosti (lékař, ředitel školy), přesto, že za čtyři roky navštívily zastupitelstvo jednou až dvakrát, byly zvoleny opět. Je tedy očividné, že v místních poměrech středních a menších obcí a měst je i politická odpovědnost relativní. Než čekat na projev politické odpovědnosti v dalších volbách bylo by spíše rozumnější dosáhnout v podvědomí samotných zastupitelů stavu, kdy výkon funkce bude ctí a neúčast na jednáních osobní ostudou.

Obdobně to platí o ukládaných úkolech. Nesplní-li je zastupitel, nelze jej sankcionovat a bylo by to v praxi absurdní. Bývá však potom pravidlem, že úkoly dostávají (a plní) ti aktivní, odpovědní a pracovití, a ostatní na jednáních obrazně řečeno odpočívají. Opět lze aktivitu ohodnotit výší odměn, kdy by bylo spravedlivé, aby ti zaneprázdnění dostali od kolegů alespoň finanční satisfakci v podobě schválených financí. Bohužel praxe je často taková, že odměny berou paušálně všichni stejné.

Když zastupitel odejde v průběhu volebního období

Tak na jeho místo nastupuje náhradník z kandidátky té strany, za níž kandidoval. Důvody odchodu mohou být různé (nemoc, pracovní vytížení, politické důvody apod.). Vždy však musejí vycházet z vůle zastupitele, nikdo jej nemůže odvolat. Obměna zastupitelů není však neomezená - v průběhu jednoho období se jich může vyměnit jen zákonem stanovený počet, a přesáhne-li, musí být vyhlášeny nové volby. Náhradník přitom vstupuje jen do funkce zastupitele - odstoupí-li např. starosta, náhradník je jen zastupitelem a starosta se volí znovu.

Nároky zastupitele vůči zaměstnavateli

Především člen zastupitelstva nesmí být pro výkon funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru.

Je správné, že je tato skutečnost zakotvena v zákoně. Praxe je ale přece jen poněkud prozaičtější. V době, kdy existuje nezaměstnanost a své práce si každý váží, těžko lze zaměstnavateli diktovat podmínky. Především u soukromých firem je to problém. A tak je především nutné, aby se zasedání zastupitelstva konala v takových hodinách, aby zásadně nenarušovala zaměstnání zastupitelů.

Dlouhodobě uvolněnému členu obecního zastupitelstva (především starostové a jejich zástupci) se zachovává původní pracovní poměr.

Ale ruku na srdce, přesto, že je pracovní poměr zachován, jen někteří se mohou opravdu vrátit zpět. Je proto nutné před přijetím funkce zvážit všechny dopady na tuto soukromou sféru života, zvláště u exponovaných profesí, kdy ztráta kontaktu s praxí de facto znemožňuje návrat z důvodu odborného deficitu (advokáti, lékaři), rovněž obecně řečeno čtyři roky je dlouhá doba a reorganizacemi podniků a firem může dojít k tomu, že se nebude ani kam vrátit. Upsání se tedy uvolněné funkci, zvláště ve středně velkých a malých obcích a městech je nutno si vážit, samozřejmě vykonává-li starosta (zástupce) funkci dobře.

Nelze se také divit snahám udržet si jak svou např. privátní praxi, tak se snažit vykonávat dobře funkci starosty. Z praxe vím, že je to docela dobře možné (není-li tam očividný střet zájmů), a je jistě mnohem lépe mít schopného starostu na půl úvazku a mu k ruce dva zástupce než starostu nekvalitního na úvazek celý a jednoho zástupce.

A ještě poznámku - povinnosti zaměstnavatele přecházejí i na právní nástupce, existují-li.

Autor: Mgr. Jana Hamplová Čas vydání: 16:58 12.10.2009