obec - městys - město
statutární město - kraj
hlavní město Praha - stát
právnické osoby samosprávy a státu

Některé základní pojmy nejen pro členy zastupitelstev

Na členy obecních zastupitelstev jsou kladeny čím dál vyšší nároky. Zatímco v prvních letech po listopadu 1989 se tolerovaly určité projevy amatérismu a improvizace, v dnešních dnech se očekává výkon profesionální. Funkce člena zastupitelstva se však nikde nevyučuje, a tak záleží jen za samotném zastupiteli, zdali bude dál “amatérem” anebo “profesionálním amatérem”. Základním kamenem k profesionálním výkonu funkce je mimo jiné znalost pojmů, s nimiž se bude člen zastupitelstva setkávat na každém kroku. Pokusila jsem se sestavit určitý malý “slovníček”, který může být vodítkem.

Fyzická a právnická osoba

Osobou v právním smyslu je osoba fyzická, tedy člověk. Ten je nositel uceleného souboru právních způsobilostí a absolutních práv a svobod. České právo považuje za fyzickou osobou kteroukoli lidskou bytost bez ohledu na bližší specifikaci. Fyzickou osobou je tedy i malé dítě, důchodce, i cizí státní příslušník atd.

Právnická osoba je osoba odvozené povahy (“umělý útvar”), protože svou existenci odvozuje od různých hledisek osob fyzických. Zatímco fyzická osoba “vzniká” narozením, právnická ke svému vzniku potřebuje vždy určitý právní akt. Mezi právnické osoby řadíme například obchodní společnosti, nadace, fondy aj. , a také samozřejmě obce.

Je nutné tedy z hlediska právního odlišovat např. :

fyzická osoba - Jan Novák

právnická osoba - “Jan Novák - s.r.o.”

Jde o dva různé subjekty a nelze je ztotožňovat.

Státní správa a samospráva

Státní správa je veřejná správa uskutečňovaná státem, je základem veřejné správy. Lze ji také charakterizovat jako určité společenské řízení, které uskutečňuje stát. Sám pojem státní správa je chápán dvojím způsobem - jednak jako souhrn orgánů, které ji vykonávají, jednak jako výkon samotný (činnost.). Státní správu vykonávají státní orgány, které jsou vázány zákony a mohou využít mocenského postavení státu.

Samospráva ve vztahu k obcím je pak souhrn záležitostí, které si obec spravuje samostatně, jde o formu územní samosprávy. Do této oblasti nemůže obci nikdo zasahovat, obec je vázána pouze zákony, samostatně hospodaří se svým majetkem atd. Jinými slovy je to okruh věcí, které spravuje někdo jiný než stát, protože je to účelnější.

Zastupitelstvo tedy může schválit jakýkoli prodej nemovitosti za jakoukoli cenu, ale nemůže např. zasahovat do správního řízení o vydání stavebního povolení, i kdyby se týkalo stavby na území obce, protože jde o výkon státní správy obecnímu úřadu “jen” svěřené.

Veřejná správa

Je to správa veřejných záležitostí. Stát a další subjekty (tedy také obec), které jsou povolané ke správě veřejných záležitostí, jsou nadány veřejnou mocí. Tu mají svěřenu proto, aby mohly správu veřejných věcí realizovat. Veřejná správa se zaměřuje především na zabezpečování veřejného pořádku a veřejných služeb, tedy existuje tam, kde nemůže anebo není možné aby působil subjekt soukromý. Jinými slovy řečeno je veřejná správa činností státu, která není soudnictvím a zákonodárstvím, ale která je přesto nezbytná k tomu, aby stát fungoval a plnil své funkce. Tyto funkce jsou dvojí - organizační a mocenské ochrany.

Veřejnou správu můžeme rozdělit na již zmíněné dvě částí - správu státní a samosprávu. V obou případech jde o prosazování a realizaci veřejného zájmu, tedy nikoli zájmů soukromých, individuálních.

Obligatorní a fakultativní

Těchto dvou pojmů se užívá při různých příležitostech. Pojemobligatorní vyjadřuje vázanost, povinnost - např. od obligatorní právní normy se nelze odchýlit a věc upravit dohodou jinak. Např. obligatorní formou kupní smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitosti je písemná forma. Pojem fakultativní znamená dobrovolnost, možnost. Např. fakultativní sociální dávky jsou ty, na které nemá občan nárok, ale mohou mu být poskytnuty.

Relevantní a irelevantní

Relevantní informace je informace podstatná pro danou věc. Relevantní skutečností mající vztah k věci je např. informace o tom, že člen zastupitelstva je současně pracovníkem obce, a nemůže tedy funkci zastupitele vykonávat pro neslučitelnost, irelevantní je v této souvislosti informace, jakou práci dotyčný vlastně vykonává, protože to nemůže nic změnit na podstatě věci.

Dluhopis (obligace)

Dluhopis je cenný papír, s nímž je spojeno právo na zaplacení dlužné částky v nominální hodnotě a jednorázové či postupné vyplácení výnosů. Ten, kdo je vydává, se nazývá emitent, vydává je majitelům za stejných podmínek a zpravidla na základě veřejné nabídky. Kdyby chtěla obec vydat dluhopisy, musí mít souhlas České národní banky.

Vydání dluhopisů může posloužit k získání finančních prostředků, s tím, že ti, kteří si dluhopisy zakoupí, získají více než je jejich nominální hodnota (namísto 100,- Kč pak dostanou 120,- apod.).

Obchodní společnosti

Současný obchodní zákoník zná tyto druhy obchodních společností : veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Konkrétní ustanovení ke každé z nich najdeme v obchodním zákoníku.

Inominátní smlouva

Občanský a obchodní zákoník upravují základní typy smluv, které vznikají v občanskoprávních a obchodněprávních vztazích. Neupravují je však vyčerpávajícím způsobem - účastníci mohou uzavřít jakoukoli smlouvu, která neodporuje zákonu, přičemž název smlouvy si vytvoří sami. Pak jde osmlouvy inominátní, tedynepojmenované. Příkladem může být smlouva o opravě a údržbě obecního rozhlasu, smlouva o spolupráci apod.

Insolvence

Znamená trvalou neschopnost dlužníka plnit věřitelům své splatné závazky. Je jedním z předpokladů vzniku úpadku (bankrotu). Opačný pojem - solvence, solventnost znamená opak, tedy schopnost hradit své závazky, a důkaz solventnosti by měl být požadován u každého majetkoprávního úkonu obce, kdy má být v budoucnu plněno v její prospěch.

Inkompatibilita

V překladu znamená neslučitelnost funkcí, např. členem zastupitelstva nemůže být pracovník obecního úřadu v té samé obci, radní nemůže být současně ředitelem finančního úřadu, pod který obec spadá, přednosta okresního úřadu nemůže být členem obecního zastupitelstva obce svého obvodu atd.

Setkala jsem se s tím, že někteří starostové, anebo podnikatelé, anebo radní, v zájmu přesvědčit členy obecního zastupitelstva o své erudovanosti, anebo z důvodu “mlžení” proložili návrhový text různými cizími slovy, latinskými právními pojmy apod. Členové zastupitelstva se někdy ostýchali zeptat, co to či ono vlastně znamená, a raději hlasovali naslepo.

Jiným případem mohou být složité formulace, např. “Roční výpovědní lhůta začíná běžet prvního dne roku následujícího po dni doručení výpovědi.”Což v překladu neznamená nic jiného, než že dá-li obec výpověď prvního ledna 1998, nájemce vyklidí prostory až k 31.12.1999, tedy po dvou letech.

Na to všechno existuje jediný recept - zeptat se na to, čemu nerozumím. Ti zastupitelé, kteří se ptají, jsou pak více respektováni než ti, kteří se ptát stydí.

Autor: Mgr. Jana Hamplová Čas vydání: 18:40 12.10.2009