obec - městys - město
statutární město - kraj
hlavní město Praha - stát
právnické osoby samosprávy a státu

Novela zákona o obcích-I

Zákon o obcích (obecní zřízení) číslo 128/2002 Sb. se od 1. ledna 2003 opět v některých částech mění. Protože se nejedná o změny kosmetické, ale poměrně významné, je dobré si je připomenout.

Novela zákona o obcích č. 313/2002 Sb.

Co nám přináší za změny?

Ochrana veřejného zájmu je uplatňována obecně a přímo

V §2 dochází ke změně v odstavci 2). Tento odstavec doposud zněl takto:

„Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech.“ Novela vypouští označenou část, jinými slovy říká, že veřejný zájem má být chráněn obecně, nikoli s odkazem na další právní úpravu. Věta v § 2 tedy zní takto:

Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.

Co to znamená pro praxi? Obec se již nemá a nemusí ohlížet na to, zda je veřejný zájem vyjádřený v jiném právním předpise, naopak, jeho ochranu má chápat jako něco primárního, samozřejmého. Veřejný zájem mají orgány obce chápat a vysvětlovat si jako obecně uznávanou hodnotu, podle konkrétního případu.

Upřesnění § 3, odst.2 (doposud „rozdělení“ obcí)

V §3, odst.2) bylo mimo jiné zakotveno, že„Rozdělí-li se město na dvě nebo více obcí, pak obec, které zůstane název dosavadního města nebo část jeho názvu a má alespoň 3 000 obyvatel, je i nadále městem.“ Novela reagovala na praxi a text upřesnila takto: Oddělí-li se část města a vzniknou dvě nebo více obcí, pak obec, které zůstane název dosavadního města nebo část jeho názvu a má alespoň 3000 obyvatel, je nadále městěm“.

Další statutární města

Dalšími statutárními města jsou Teplice, Karviná a Mladá Boleslav. Novela blíže upravuje pravidla pro statutární města.

Samospráva a státní správa – přesnější charakteristika v § 7

Nové znění §7 zákona je stručnější a jasnější.

  1. Obec spravuje své záležitosti samostatně (dále jen „samostatná působnost“). Státní orgány a orgány kraje mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který zákon stanoví. Rozsah samostatné působnosti může být omezen jen zákonem.

  2. Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce, vykonává tento orgán jako svou přenesenou působnost. (ta je dle upravena v § 61 a násl.)

V čem je změna? Především v přesnosti pojmů. Novela jasně říká, že obcím do jejich záležitostí nemůže mluvit stát ani vyšší územně samosprávný celek, tedy kraj. A pokud zasahovat mohou, pak jen v zájmu ochrany zákona (tedy za situace, kdy obec zákon porušuje) a způsobem, který zákon určuje. Mimo jiné je tím vyjádřeno, že obec nemá v rámci samostatné působnosti svého „nadřízeného“. Autoritativně může zasáhnout stát nebo kraj v případě, že se obec dopustí protiprávního jednání. Připomeňme typický případ zásahu státu v případě zadávání veřejných zakázek (zrušení veřejné soutěže apod.), nebo kraje (dříve okresní úřad) – pozastavení usnesení orgánu obce v oblasti samostatné působnosti pro porušení zákona.

Pokud jde o působnost, mírnou změnu doznal i § 8, který v nové úpravě stanoví pravidlo, že pokud zvláštní zákon neříká, že jde o působnost přenesenou (tedy obci „svěřenou“), pak se jedná o působnost samostatnou.

Ze zákona o obcích mizí § 9

Tento paragraf říkal, že „Obec může k plnění svých úkolů zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce jako zařízení bez právní subjektivity, pokud tento zákon nestanoví jinak.“ Tzv. právní subjektivita je nyní u obcí na pořadu dne – a důvodem je právě zrušení tohoto ustanovení.

Právnické osoby a organizační složky obce nově

Upravuje nový § 35atakto:

  1. Obec může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce, pokud zákon nestanoví jinak.

  2. Obce mohou zřizovat obecní policii. Zřízení a činnost obecní policie upravuje zvláštní zákon.

Veřejný pořádek (§10), obecně závazné vyhlášky a nařízení obce

Zužuje se pojem „na některých veřejně přístupných místech v obci“, a nahrazuje se pojmem „na některých veřejných prostranstvích v obci“.

Nařízení obce jsou upravována v § 11 a 12, a doznávají změn ve vztahu k reformě veřejné správy.

Údaje z katastru nemovitostí

Praktické ustanovení bylo doplněno jako odst.3 do §13. „Obce jsou při výkonu své působnosti oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí.“

Novela vypouští zcela § 15

Ne snad proto, že by zcela zrušil úpravu záležitostí v něm uvedených, ale proto, že volí dále jiné členění zákona a zařazuje úpravu jinak a jinde. Připomeňme, co upravoval od 1. ledna 2003 zrušený § 15:

(1) Obec je spravována zastupitelstvem obce; dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta a obecní úřad. Ve městě plní funkci zastupitelstva obce zastupitelstvo města a dalšími orgány města jsou rada města, starosta a městský úřad.

(2) Ve statutárním městě plní funkci zastupitelstva obce zastupitelstvo města, dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor a magistrát. V územně členěných statutárních městech působí v městském obvodu zastupitelstvo městského obvodu a v městské části zastupitelstvo městské části; dalšími orgány městského obvodu jsou rada městského obvodu, starosta a úřad městského obvodu; v městské části rada městské části, starosta a úřad městské části.

(3) Orgánem obce je též zvláštní orgán zřízený podle zvláštního zákona.

(4) Obce mohou zřizovat obecní policii jako organizační složku obce. Zřízení a činnost obecní policie upravuje zvláštní zákon.

Prodloužení lhůty k projednání věci v zastupitelstvu

V případě, že občané požádají o projednání určité záležitosti v zastupitelstvu obce (0,5% občanů), je stanovena delší lhůta 90 dnů pro projednání. Toto prodloužení vychází z potřeb praxe, kdy bylo často zastupitelstvo svoláváno mimořádně jen kvůli lhůtě. Totéž se týká podaných podnětů jednotlivců. Právní úprava je obsažena v § 16.

Území obce a jeho změny

Zde jsou poměrně rozsáhlé změny, a v případě, že obec má v úmyslu nakládat se svým územím (oddělovat se, slučovat se apod.), je nutné se s novou právní úpravou seznámit.

Ceny obce obecněji

V § 36 byla možnost udělovat ceny obce specifikována takto: „Za významná umělecká, vědecká a jiná díla mající zejména vztah k obci může obec udělovat ceny obce.“ Nová právní úprava reaguje logičtěji, a to takto:

„Obec může udělovat ceny obce.“ Za co je udělí záleží plně na obci samotné.

Významné maličkosti k dispozicím s majetkem

Zveřejnění záměru obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek apod. má další podmínku, a to je označení nemovitosti podle zvláštního zákona platného ke dni zveřejnění záměru. Zvláštním zákonem se mají na mysli katastrální zákony.

Jde o to, aby nemovitosti byly označovány přesně, a nedocházelo ke nejasnostem, co vlastně obec hodlá prodat či najmout apod.

Obdobně je doplněno dle potřeb praxe, že záměr se nemusí zveřejňovat, jde-li o dispozici s majetkem ve prospěch právnické osoby zřízené obcí. V praxi vznikaly totiž absurdní situace, kdy obec zveřejňovala záměr prodat majetek, i když jej chtěla prodat vlastní obchodní společnosti a bylo to předem jasné.

Omezující ustanovení zrušena

Vývoj dal za pravdu těm, kteří prosazovali téměř absolutní svobodu rozhodování obcí s majetkem. Tak mizí ze zákona celý §40. Připomeňme, co obsahoval, a co od 1. ledna 2003 neplatí:

(1) Stát má právo při bezúplatném převodu či přechodu movitých věcí, práv a nemovitostí na obec a při finanční spoluúčasti na pořízení takového majetku obcí vyhradit si stanovení podmínek pro další hospodaření a nakládání s tímto majetkem.

(2) Kraj má právo při darování movitých věcí, práv a nemovitostí obci a při finanční spoluúčasti na pořízení takového majetku obcí vyhradit si stanovení podmínek pro další hospodaření a nakládání s tímto majetkem.

(3) Za porušení povinností obce uložených jí podle odstavců 1 a 2 může okresní úřad obci uložit pokutu až do výše 1 mil. Kč v řízení podle zvláštního zákona. Oprávnění okresního úřadu, pokud jde o města Brno, Ostrava a Plzeň, přísluší Ministerstvu financí nebo jím pověřenému místně příslušnému finančnímu úřadu. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.

(4) Učiní-li obec právní úkon s majetkem uvedeným v odstavci 1 v rozporu se stanovenými podmínkami a majetek nelze vrátit původnímu účelu, je obec povinna odvést do státního rozpočtu peněžní částku odpovídající obvyklé ceně dotčeného majetku.

(5) Učiní-li obec právní úkon s majetkem uvedeným v odstavci 2 v rozporu se stanovenými podmínkami a majetek nelze vrátit původnímu účelu, je obec povinna odvést do rozpočtu kraje peněžní částku odpovídající obvyklé ceně dotčeného majetku.

Jiné zařazení podstatného ustanovení o neplatnosti právního úkonu

Osvědčující doložky, specifikované v §41: „Podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující tento právní úkon doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny.“ jsou logicky doplněny o odst.2), který výslovně říká, že:

„Právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popř. rady obce, jsou bez tohoto schválení od počátku neplatné.“

Úprava tak opět zobecnila ustanovení, které bylo dříve řazeno v části upravující pravomoci starosty obce. Toto ustanovení o neplatnosti je velmi podstatné pro právní jistotu účastníků právních vztahů. Neplatnost právního úkonu od počátku je citelnou sankcí za porušení povinnosti respektovat schvalovací proces. Má zabránit především zneužívání pravomoci nejen starosty, ale také například radou obce.

Hospodaření přezkoumává auditor nebo krajský úřad

Podle stanovených pravidel musí postupovat obec v případě přezkoumání svého hospodaření. Toto hospodaření přezkoumává buď auditor (obce nad 5000 obyvatel), nebo krajský úřad nebo auditor.

Nový pojem – správní delikty

Ze zákona se ztrácí pojem „Sankce“ a je nahrazen pojmem správní delikty. Současně se plně ruší § 56 a 57.

§56

Poruší-li fyzická nebo právnická osoba vlastnící nemovitost povinnost stanovenou v §30 nebo nesplní-li povinnost stanovenou v §32 odst. 1, může jí obec uložit pokutu do 10 000 Kč.

§57

(1) Jestliže fyzická osoba neudržuje čistotu a pořádek na svém nebo jí užívaném pozemku tak, že naruší vzhled obce, může jí obec uložit pokutu do 10 000 Kč.

(2) Jestliže podnikající fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti nebo právnická osoba neudržuje čistotu a pořádek na svém pozemku tak, že naruší vzhled obce, může jí obec uložit pokutu do 50 000 Kč.

(3) Jestliže osoby uvedené v odstavci 2 znečistí veřejné prostranství nebo odloží věci mimo vyhrazená místa a neprodleně neodstraní závadný stav, může jim obec uložit pokutu do 200 000 Kč.

Komplexně řeší správní delikty nově § 58 a 59.

§58

(1) Obec může uložit pokutu až do výše 10 000 Kč právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem, a

a) odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti tabulky s označením umístí jiný nápis,

b) úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství, nebo

c) neoznačí budovu čísly stanovenými obecním úřadem.

(2) Obec může uložit pokutu až do výše 100 000 Kč osobě uvedené v odstavci 1, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, tak, že naruší vzhled obce.

(3) Obec může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč osobě uvedené v odstavci 1, která znečistí veřejné prostranství, naruší životní prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo.

(4) Obec může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč osobě uvedené v odstavci 1, která porušila povinnost stanovenou právním předpisem obce.

(5) Při stanovení výše pokuty podle odstavců 1 až 4 obec přihlíží zejména k povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání.

§59

(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán obce o porušení povinnosti dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(2) Pokutu podle §58 nelze uložit, jestliže zákon stanoví za porušení povinností uvedených v §58 vyšší sankci.

(3) Uložení pokuty podle §58 nezbavuje osobu, které byla uložena pokuta, povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené obcí s přihlédnutím k okolnostem případu.

(4) Do běhu lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní nebo přestupkové řízení podle zvláštního zákona.

Další zrušená ustanovení zákona

Novela ruší § 86, který umožňoval písemné pověření zaměstnance obce zařazeného do obecního úřadu úkoly k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci působnosti obce

Dále ruší §88: Zastupitelstvo obce zruší usnesení rady obce, jestliže je v rozporu s právním předpisem nebo usnesením zastupitelstva obce.

Tato problematika je řešena jiným způsobem.

Novinky v oblasti řízení obce

Novela přináší řadu drobných či větších změn v oblastí řízení obce v případě problémů – pokles členů rady či zastupitelstva pod stanovený limit, nesvolání zastupitelstva, nezvolení starosty obce apod. nejzajímavější část těchto změn se týká správce obce, což je novinka.

Jmenování správce obce a jeho činnost upravuje §98 takto:

(1) Ředitel krajského úřadu jmenuje správce obce z řad zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu,

a) neuskuteční-li se v obci vyhlášené volby pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obce nebo proto, že nebyla ustavena okrsková volební komise,

b) dojde-li k rozpuštění zastupitelstva obce podle §89 (pozn.- nesejde se po dobu delší než 6 měsíců),

c) zanikne-li mandát všem členům zastupitelstva obce a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci,

d) není-li zvolen starosta do 6 měsíců od ustavujícího zasedání, popřípadě ode dne, kdy byl odvolán starosta nebo se funkce vzdal,

e) dojde-li k počátku kalendářního roku ke sloučení obcí nebo k oddělení části obce.

(2) Správce obce zabezpečuje výkon přenesené působnosti, jde-li o obec, kde není tajemník obecního úřadu, a dále úkoly v oblasti samostatné působnosti podle §84 odst. 2 písm. c) a §102 odst. 2 a 3. Správce obce je v čele obecního úřadu. Jde-li o obec, kde byla zřízena funkce tajemníka obecního úřadu (§110), je tajemník podřízen správci obce.

(3) Správce obce zůstává zaměstnancem kraje. Osobní výdaje spojené s výkonem funkce správce obce hradí kraj.

(4) Ředitel krajského úřadu kontroluje činnost správce obce.

(5) Činnost správce obce končí dnem ustavujícího zasedání zastupitelstva obce (§91) nebo dnem zvolení starosty. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce podá správce obce zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a majetku obce.

Jmenování správce je vždy stagnací pro obec, a mělo by k němu docházet jen v krajních případech. Bude to například řešením tam, kde zastupitelstvo neexistuje, protože nikdo neměl zájem kandidovat apod. Mimo jiné též znamená, že obec selhala, a vzdala se svou nečinností práva na samosprávu. Pokud nejde o jev dlouhodobý, ale např. v podstatě výjimečný, nejde o nic dramatického. Pokud by tento stav trval dlouho, je to pro obec obrovské minus. Nicméně je dobře, že zákon tyto situace řeší, protože při problémech v praxi vznikaly často patové situace, které neměly východisko.

Související články:

Autor: Mgr. Jana Hamplová Čas vydání: 18:46 12.10.2009