obec - městys - město
statutární město - kraj
hlavní město Praha - stát
právnické osoby samosprávy a státu

Novela zákona o obcích - II. Právní rádce

Rozpuštění zastupitelstva Ministerstvem vnitra po novele

Právní úprava případu, kdy je možné zastupitelstvo obce rozpustit, byla a zůstává obsažena v § 89 zákona o obcích. Znění § 89 však doznalo výrazných změn, které spočívají především v přesnosti „návodu“ pro obec, jak v takové situaci postupovat. Především jsou odstavce seřazeny logičtěji podle svého obsahu, kdy první dva odstavce zakotvují ty situace, za nichž může k rozpuštění zastupitelstva obce dojít, a třetí pak určuje, jak je to s řízením obce v tomto období.

Novela zákona o obcích č. 313/2002 Sb. – II.

Co nám přináší za změny?

Případy, kdy je možné zastupitelstvo obce rozpustit:

1.Nesejde-li se po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet (§ 89, odst.1 zákona o obcích: „Nesejde-li se zastupitelstvo obce po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, Ministerstvo vnitra je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může obec podat žalobu k soudu.“) V praxi se budou patrně řešit zejména tyto praktické otázky:

a) Jak se Ministerstvo vnitra dozví, že zastupitelstvo se nesešlo.

To může být různé, ale standardně by měl na skutečnost nečinnosti obecní samosprávy upozornit krajský úřad. Nelze však vyloučit, že iniciativy se ujmou občané, samotní zastupitelé, starosta apod.

b) Když nefunguje zastupitelstvo, kdo podá žalobu za obec?

Rozhodnutí obce o tom, že se bude proti aktu rozpuštění zastupitelstva bránit, může učinit zastupitelstvo samo – to bude možné v případě, kdyby informace o jeho nečinnosti nebyla pravdivá a ono se tomuto rozpuštění brání prostě proto, že důvod neexistuje. Lze si představit, že žalobu podá za obec rada obce, event. starosta v obci, kde se rada nevolí.

c) Lze rozhodnutí Ministerstva vnitra zvrátit v případě, že zastupitelstvo obce začne opět pracovat a podá žalobu?

Podle mého názoru nikoliv. Povinnost rozpustit zastupitelstvo je dána ministerstvu bezvýjimečně, tedy rozpuštění následuje vždy, když se zastupitelstvo 6 měsíců nesešlo. To, že zastupitelé se rozhodnutí zalekli a začali pracovat, na této skutečnosti nic nemění. Ztěží však lze předjímat rozhodování soudů v této věci v konkrétních případech. Uvážíme-li, že zastupitelstvo se sice nesešlo po dobu 6 měsíců tak, aby se mohlo usnášet, pak ale začalo standardně pracovat, a např. na jeho nečinnost je ministerstvo upozorněno s časovou prodlevou například půl roku. Bude i nyní účelné rozpuštění zastupitelstva tak, aby byl naplněn smysl zákona? Zde ukáže až praxe, jak k podobným případům bude přistupováno jak ze strany Ministerstva vnitra,m tak ze strany např. soudů.

2. Nerespektování rozhodnutí místního referenda (§ 89, odst.2: „Nebude-li zastupitelstvo obce nebo jiný orgán obce postupovat v souladu s rozhodnutím přijatým v místním referendu konaném v záležitosti samostatné působnosti obce, vyzve ředitel krajského úřadu zastupitelstvo obce, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo obce neučiní, oznámí krajský úřad neprodleně tuto skutečnost Ministerstvu vnitra, které zastupitelstvo obce rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může obec podat žalobu k soudu.“)

Zde je přímo zmíněn subjekt, který má situaci řešit, a tím je ředitel krajského úřadu. Ustanovení zaručuje, že výsledky místního referenda budou orgány obce respektovány, a v případě, že nikoliv, bude zastupitelstvo rozpuštěno, což je velmi citelná sankce.

Kdo řídí obec v době od rozpuštění zastupitelstva

Zde došlo ke změně právní úpravy, a to nejen tím, že namísto odstavce 2 nyní postup upravuje odst.3. Úprava se zjednodušuje, a to takto:

  1. Do doby, než je zvoleno nové zastupitelstvo nebo je určen správce obce, vykonává rada obce svou pravomoc podle § 102, odst.2 a 3, tj. v podstatě veškerou pravomoc vyjma přípravy návrhů pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečování plnění jím přijatých usnesení, což vyplývá z logiky věci.

  2. Není-li rada obce zvolena, vykonává starosta pravomoc podle §107 odst. 1, což jsou pravomoci odpovídající období ode dne voleb do zastupitelstva obce do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, tedy pravomoci velmi omezené.

  3. Není-li zvolen starosta, vykonává tuto minimální pravomocjiný člen zastupitelstva obce, kterého tím zastupitelstvo obce pověří.

Otázky praxe budou zejména tyto:

a)Je-li rozpuštěno zastupitelstvo jako celek, rada zůstává beze změny?

Ano, zákon to v této právní úpravě předpokládá. Nepracuje-li totiž zastupitelstvo, neznamená to, že nepracuje také rada obce. Tedy tato rada může fungovat, nebo dokonce v původním složení začít pracovat. Pak vykonává svou pravomoc, ale pouze dočasně, a to do volby nového zastupitelstva.

b)Jak může zastupitelstvo po rozpuštění pověřit „jiného člena zastupitelstva“?

Ač to zní nelogicky, lze si představit situaci, kdy Ministerstvo vnitra zastupitelstvo rozpustí, ale toto se brání žalobou, a do doby rozhodnutí osudu pověří jednoho ze svých členů výkonem pravomocí dle právní úpravy § 89, odst.3).

c) Jaký bude postup, nebude-li ani rada, ani starosta, ani žádný pověřený člen zastupitelstva?

Pak by musel velmi rychle jednat krajský úřad, a vyřešit fungování obce prostřednictvím správce.

d) Jak to bude s usneseními zastupitelstva, které bylo rozpuštěno, ale nerespektuje toto rozhodnutí?

Rozpuštěné zastupitelstvo nemůže přijímat platná rozhodnutí.

K otázce rozpuštění zastupitelstva je nutné dodat, že nepůjde jistě o jev nijak masový, spíše o velmi výjimečné situace. Je však jistě dobré vědět, co čeká obec v popsaných případech, a to hlavně z důvodu prevence proti neuváženým jednáním či neuvážené nečinnosti orgánů obce v konkrétních případech.

Pokles členů zastupitelstva o více než polovinu – úprava pravomoci

Ustanovení § 90, které tento problém upravuje, zůstalo nezměněno, pouze se doplnilo a pojem okresní úřad byl nahrazen krajským úřadem. Původní znění „Poklesne-li počet členů zastupitelstva o více než polovinu a zastupitelstvo nemůže být doplněno z náhradníků, oznámí obecní úřad neprodleně tuto skutečnost krajskému úřadu.“je doplněno o upřesnění, že „V takovém případě nemlže zastupitelstvo obce rozhodovat o záležitostech podle §84 a 85.“Připomeňme, že to je vesměs veškerá pravomoc zastupitelstva – jak obecná, tak otázky majetkoprávní. To doposud zákon neupravoval, a zastupitelstva, byť s počtem nižším než polovina původně zvolených členů, rozhodovalo zcela o všem, tedy de facto méně než polovinou hlasů. Novelou je tato absence právní úpravy odstraněna.

Svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva

Zůstalo beze změny co se týká lhůt i ostatních pravidel. Mění se pouze § 91, odst. 2 na následující znění: „Jestliže nebude ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce svoláno ve lhůtě uvedené v odstavci 1, učiní takředitel krajského úřadu.“ Dříve to byl přednosta okresního úřadu.

Pravidla pro četnost konání zastupitelstva

Ustanovení § 92 nedoznalo velkých změn, pouze odst.1 je mírně odlišný, a proto jej v bodech zrekapitulujme:

  1. Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, ale nejméně však jedenkrát za 3 měsíce (ruší se část pro obce bez rady)

  2. Zasedání zastupitelstva obce se konají v územním obvodu obce.

  3. Zasedání zastupitelstva obce svolává a zpravidla řídí starosta.

  4. Starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to

  • alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obce

  • hejtman kraje.

Zasedání zastupitelstva obce se koná nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy žádost byla doručena obecnímu úřadu.

Ustanovení odst.2 a 3 zůstává beze změny.

Slovo na zasedání zastupitelstva

Povinnost udělit slovo na zasedání zastupitelstva je s ohledem na zrušení okresních úřadů zakotvena mírně odlišně, a to jako doposud v § 93, odst.3

Komu musí být uděleno slovo, požádá-li o to na zasedání zastupitelstva:

  • členu vlády nebo jím určenému zástupci

  • senátorovi (zde nelze využít zástupce)

  • poslanci (zde nelze využít zástupce)

  • zástupci orgánů kraje

Zápis ze zasedání zastupitelstva

Doposud uložená povinnost vyhotovit jej do 7 dnů ode dne konání zasedání zastupitelstva se mění na lhůtu 10 dnů (§ 95, odst.2).

Novela bohužel neodstranila dvojkolejnost právní úpravy v tom smyslu, kdy zákon o obcích ukládá povinnost mít uložen zápis z jednání na obecním úřadě k nahlédnutí, a zákon o svobodném přístupu k informacím dává možnost žádat o fotokopii zápisu.

Změny týkající se rady obce

Základní úprava obsažená v § 99 zůstává až na dílčí formulační upřesnění nezměněna. Tato formulační upřesnění jsou:

Odstavec 2 zní logičtěji než úprava původní. Ta říkala, že „Funkci rady obce plní starosta v obci, v níž není zřízena rada obce, nestanoví-li tento zákon jinak (§102 odst. 4)“. Nové znění je následující:

V obci, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta, nestanoví-li tento zákon jinak (§102 odst. 4)“.

V odst. 4 je použito namísto pojmu „rezignoval“ pojem „vzdal“ se funkce.

Počty členů rady, jejich pokles a přesuny pravomocí upravoval a upravuje § 100, novela však některé věci upřesnila. Nadále zůstává, že Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady obce pod 5 a na nejbližším zasedání zastupitelstva obce nebude doplněn alespoň na 5, vykonává od tohoto okamžiku její pravomoc zastupitelstvo obce, které může rozhodování…“ a zde je upřesněnío záležitostech podle §102 odst. 2 a 3 svěřit zcela nebo zčásti… starostovi“.Dříve nebylo specifikováno, co se může starostovi svěřit. (viz §100, odst.1).

Podobné upřesnění obsahuje § 100 v odst.2: „Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů zastupitelstva obce pod 11 a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, končí činnost rady obce uplynutím třicátého dne od uprázdnění mandátů v zastupitelstvu obce.“ Toto je doplněno větou „Funkce rady obce vykonává v takovém případě zastupitelstvo obce, které může svěřit plnění některých úkolů rady obce starostovi.“

Odst.3 zůstává beze změny.

Nepatrnou, ale diskutabilní změnu v případě zápisu z rady obce přinesl§ 101 v odst.3. Ten byl totiž doplněn takto: „Zápis ze schůze rady obce musí být uložen u obecního úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva obce.“ Což by mohlo výkladem znamenat, že zápis není veřejný obecně. To je ale dle mého názoru v rozporu s právní úpravou zákona o svobodném přístupu k informacím, a takto neměl být zákon o obcích doplňován.

Pravomoci rady, upravené v § 102, obsahují některé dílčí změny a upřesnění (označeny tučně)

(1) Rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení.

(2) Radě obce je vyhrazeno

a) zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce,

(Právní úprava reaguje na potřeby praxe a pravomoc zastupitelstva svěřit radě oprávnění realizovat rozpočtová opatření)

b) plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce (§84 odst. 2),

c) rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti,

(Jedna z nejspornějších otázek v praktickém fungování právnických osob obcí, kdy zastupitelstvo ztrácí kontrolu nad často vysokými majetkovými hodnotami do společností svěřených)

d) vydávat nařízení obce,

e) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce,

f) stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu (§109 odst. 2),

g) na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem,

(Reaguje na změnu právní úpravy samosprávných úředníků)

h) zřizovat a zrušovat podle potřeby, komise rady obce (dále jen "komise"), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,

i) kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce,

j) stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce,

k) ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce (§58); tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti,

l) přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi,

m) rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce; tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu nebo příspěvkové organizaci obce zcela nebo zčásti,

(Novela přidává část za středníkem, jejíž obsah si vynutila praxe)

n) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,

o) schvalovat organizační řád obecního úřadu,

p) plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem.

(3) Rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo. Rada obce nemůže svěřit starostovi ani obecnímu úřadu rozhodování v záležitostech podle odstavce 2 s výjimkou záležitostí uvedených v odstavci 2 písm. k) a m).

(Novela omezuje okruh věcí, které může svěřit jiným. Náhrada pojmu „rozhoduje“ pojmem „zabezpečuje rozhodování“ je poněkud podivná.)

(4) V obcích, kde starosta vykonává pravomoc rady obce (§99 odst. 2), je zastupitelstvu obce vyhrazeno též rozhodování ve věcech uvedených v odstavci 2 písm. c), d), f), j) a l).

(5) Je-li rada obce odvolána jako celek a není-li současně s tím zvolena nová rada obce, vykonává dosavadní rada obce svou pravomoc až do zvolení nové rady obce.

(Největší změna, která zjednodušuje situaci po odvolání rady. Zájmem zastupitelstva po tomto kroku by měl být jasný – na stejném zasedání zvolit radu novou, jinak činnost stávající rady nekončí).

1. Změny v pravomoci rady

Novela zasáhla, i když ne nijak významně, také do pravomoci rady obce. Připomeňme si ustanovení § 102, která doznala změn.

Pravomoc přijímat rozpočtová opatření

Odst.2, písm. a) byl doplněn o pravomoc rady provádět rozpočtová opatření, ale pozor, pouze v rozsahu stanoveném zastupitelstvem.

Přibyly organizační složky

Písm.b) upřesňuje text, když svěřuje radě obce roli zakladatele nebo zřizovatele vedle právnických osob rovněž u organizačních složek založených zastupitelstvem obce, ovšem výslovně je uvedena výjimka, kterou je obecní policie. Nadále platí rovněž negativní výjimka – tuto roli vykonává rada obce tehdy, nesvěřuje-li zákon určité úkony zastupitelstvu.

Obec jako jediný společník – mizí pojem „valná hromada“

Větší formulační změnou je jiný text u písm.c).Původní text, který zněl

plnit funkci valné hromady, je-li obec jediným akcionářem nebo jediným společníkem“

je nahrazen novým, a to: rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti.“Tato úprava tak nahradila původní nelogickou formulaci – má-li obchodní společnost jediného společníka, valná hromada se nekoná, rozhoduje tento jediný společník. Zákon o obcích tak dnes vyjadřuje v citovaném ustanovení, že toto rozhodnutí jediného společníka přijímá rada obce. Jinak platí vše ostatní – rozhoduje nadpoloviční většinou svých členů.

Jiná pravidla pro jmenování vedoucích odborů

Od 1. ledna 2003 platí nový zákon o úřednících územních samosprávných celků1, což si vyžádalo i jinou formulaci písm.g).

Nejde o změnu nijak dramatickou, nicméně z textu vypadává rozhodování rady o platech vedoucích odborů.

Možnost delegovat pravomoc u nájemních smluv a smluv o výpůjčce

Strohá formulace písm.m) „uzavírat nájemní smlouvy a smlouvy o výpůjčkách“ je novelou rozšířena o možnost rady tuto pravomoc delegovat na příslušný odbor obecního úřadu nebo příspěvkovou organizaci obce zcela nebo zčásti. Tato zákonná formulace vychází vstříc praxi zejména u pronajímání bytů, a nebude zpravidla obvyklá u pronájmu nebytových prostor. Je nutné připomenout, že i v případě svěření pravomoci odboru či příspěvkové organizaci je nutno splňovat vždy zákonnou úpravu zveřejňování záměru obce apod., tedy rozhodnutí obce o tom, že budou pronajaty nebytové prostory, musí být vždy zveřejněno pod sankcí absolutní neplatnosti smlouvy.

Možnost svěřit rozhodování v některých věcech obecnímu úřadu

V odst. 3) dochází k výraznému upřesnění a rozšíření úpravy. Do 1. Ledna 2003 platila tato úprava: „Rada obce rozhoduje v ostatních záležitostech patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo.“

Tato část doznává poněkud nelogicky mírné změny ve formulaci „Rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí….“ , přičemž de facto jde o to, že sama rozhoduje. Ustanovení je však dále doplněno takto:

Rada obce nemůže svěřit starostovi ani obecnímu úřadu rozhodování v záležitostech podle odst.2 s výjimkou záležitostí uvedených v odst.2. písm. k) a m).“

Toto ustanovení obsahuje jasný zákaz delegace, a tím odpovídá na časté otázky praxe, zda lze svěřit to či ono starostovi nebo obecnímu úřadu. Z toho zákon taxativně uvádí dvě výjimky, a to pravomoc ukládat pokuty v samostatné působnosti obce, což lze svěřit obecnímu úřadu (ostatně tuto formulaci již uvádí samotné znění příslušného ustanovení), a dále již zmíněné uzavírání nájemních smluv. Opět nedokonalost textu zákona může vyvolat otázky, zda lze svěřit uvedené pravomoci také starostovi. Podle mého názoru nikoli, je nutné držet se textu zákona u příslušných písmen. Zákaz delegace na starostu platí absolutně, na obecní úřad je připuštěna v uvedených případech. S tím však poněkud nekoresponduje § 103, odst.4, písm. g), který předpokládá, že rada obce může starostovi nějakou samostatnou působnost svěřit. Odpověď patrně nalezne až praxe.

Starosta jako jediný společník nikdy nerozhoduje

Do znění odst.4, které uvádělo, které záležitosti nemůže starosta v obci, v níž se nevolí rada obce, vykonávat, a musí je přenechat k rozhodování zastupitelstvu, přibylo písm. c) – tedy rozhodování obce jako jediného společníka. Toto opatření je jedině správné, neboť o zásadních věcech obchodních společností obcí by neměl rozhodovat jediný člověk.

Odvolaná rada jako celek zůstává ve funkci do volby nové

V odst.5 je opět velká změna, a to směrem k jednoduchosti právní úpravy. Rada obce, která je odvolaná jako celek (pozor-bez starosty a místostarostů, ti se odvolávají zvlášť), zůstává ve funkci do zvolení rady nové.

Odpadají tím dohady, kdo vlastně v obci rozhoduje, není-li rada obce, a také to motivuje zastupitele k volbě této nové rady. Jde opět o splnění jednoho z požadavků praxe.

2. Změny v pravomoci starosty obce

Zásadní změnou je uvození § 103, odst.4. Dosavadní znění „Nestanoví-li zastupitelstvo obce jinak, starosta…“ je nahrazeno striktním „Starosta…“, což v praxi znamená, že nikdo jinak nemůže stanovit.

Souhlas ředitele krajského úřadu

Reforma veřejné správy přinesla změnu v § 103, odst.3, který se týká jmenování a odvolání tajemníka obecního úřadu. Namísto souhlasu přednosty se zde vyžaduje souhlas ředitele krajského úřadu. Tato formulační změna se projevuje na více místech zákona po novele.

Statutární orgán zaměstnavatele

Starosta plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu (nově § 103, odst.4, písm.i).

Po odvolání či odstoupení starosta končí

Je-li starosta odvolán nebo se funkce vzdal, a není-li hned zvolen starosta nový, jsou dvě možnosti. Jeho úkoly plní:

  1. místostarosta určený k to,mu zastupitelstvem

  2. není-li, pak kterýkoli pověřený člen zastupitelstva

Podpisy právních předpisů obce

Po novele podepisují právní předpisy obce výhradně starosta místostarosta, už ne radní.

Výbory a komise téměř beze změn

Novela ponechala až na malý detail beze změn úpravu výborů zastupitelstva a komisí rady.

Dvě malé změny, týkající se výborů, a které mají upřesňující charakter, jsou tyto

  1. V § 112, odst.4 je uvedeno, že předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva. Novela doplnila výslovně, že to neplatí, jde-li o předsedu osadního výboru. Tím odstranila pochybnosti praxe v tom, zda předsedou osadního výboru mohou zvolit osobu stojící vně zastupitelstva. Dnes je již zcela jasné, že předsedou osadního výboru může být kdokoli a má to svou logiku. Nelze si totiž dost dobře představit, že by si členové zastupitelstva rozdělili mezi sebou funkce předsedů osadních výborů, aniž mají k lokalitě např. nějaký vztah, a to jen proto, že to poněkud nevhodně říká zákon. Tedy ať ustanovíme jakýkoli výbor, i ten v zákoně nejmenovaný, předsedou musí být člen zastupitelstva. Pouze u osadního výboru platí výše uvedená výjimka. Tuto výjimku nelze rozšiřovat.

  2. Druhou upřesňující změnou je formulace v § 119, odst.4, který je doplněn takto: „O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru,který provedl kontrolu, a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala.“ Tato formulace odstraňuje nedobrou praxi, že někdo provedl kontrolu, zápis podepsal třeba zcela jiný člen kontrolního výboru, než kontrolu prováděl apod. Dnes zákon říká jasně – bezvýjimečně podepisuje ten, kdo kontrolu prováděl.

Komise mají v § 122 zcela nový odst.3, týkající se zvláštní odborné způsobilosti v oblasti přenesené působnosti. Odst.5 je pak doplněn o formulaci, že ve věcech výkonu přenesené působnosti na svěřeném úseku odpovídá komise starostovi.

To je u výborů a komisí vše

Dozor na výkonem samostatné a přenesené působnosti obce

Pokud jsem uvedla, že úprava výborů a komisí je téměř beze změn, pak právní úprava dozoru je až na detaily kompletně nová. To vyplývá zejména z toho, že byly zrušeny okresní úřady, které tvořily pilíř dozoru, a tuto roli přebraly krajské úřady. Úprava je poměrně jasná, pokusme se jen postupy uvést chronologicky.

  1. Dozor nad výkonem samostatné působnosti obce (§123 a násl.)

Dozor nad výkonem samostatné působnosti obcí vykonává

  1. krajský úřad (ve své přenesené působnosti)

  2. Ministerstvo vnitra

Dozor se provádí následně a zjišťuje se při něm:

  1. soulad obecně závazných vyhlášek obce se zákony

  2. soulad usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obce se zákony a jinými právními předpisy

Při výkonu dozoru je krajský úřad oprávněn

  1. požadovat na obci poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách

  2. navrhnout obci změnu nebo zrušení nezákonné obecně závazné vyhlášky obce, rozhodnutí nebo jiného opatření jejích orgánů

  3. požadovat na obci splnění úkolu stanoveného jí zákonem

  • nesplní-li obec úkol stanovený jí zákonem a po upozornění krajským úřadem nezjedná nápravu, zabezpečí náhradní výkon na návrh krajského úřadu Ministerstvo vnitra na náklady obce, jestliže nesplněný úkol může provést někdo jiný; v odůvodněných případech může od vymáhání nákladů upustit

Odporuje-li obecně závazná vyhláška obce zákonu

  1. vyzve krajský úřad obec ke zjednání nápravy

  2. nezjedná-li obec nápravu do 30 dnů od doručení výzvy, navrhne krajský úřad Ministerstvu vnitra pozastavení účinnosti této obecně závazné vyhlášky

  3. o tomto návrhu vyrozumí krajský úřad starostu obce

  4. ministerstvo vnitra

  • přezkoumá návrh krajského úřadu

  • shledá-li, že obecně závazná vyhláška obce je v rozporu se zákonem, rozhodne o pozastavení její účinnosti

  • Ministerstvo vnitra pozastaví účinnost obecně závazné vyhlášky obce v případě jejího rozporu se zákonem i bez návrhu krajského úřadu, pokud není takový podán do 30 dnů ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce.

  • Rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky nabývá právní moci dnem doručení jeho písemného vyhotovení obecnímu úřadu

  • Ministr vnitra podá nejpozději do 15 dnů od pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce návrh na její zrušení Ústavnímu soudu

  • Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.

  • Zjedná-li příslušný orgán obce nápravu před rozhodnutím Ústavního soudu o návrhu podle odstavce 3, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce zruší do 15 dnů od doručení usnesení příslušného orgánu obce o zjednání nápravy Ministerstvu vnitra.

Je-li usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce v samostatné působnostiv rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem (a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku obce)

  1. vyzve krajský úřad obec ke zjednání nápravy

  2. nezjedná-li obec nápravu do 30 dnů od doručení výzvy, navrhne krajský úřad Ministerstvu vnitra pozastavení účinnosti takového usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce v samostatné působnosti.

  3. o tomto návrhu uvědomí krajský úřad starostu obce.

  4. ministerstvo vnitra přezkoumá návrh krajského úřadu, a

  • shledá-li, že usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce v samostatné působnosti je v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, rozhodne o pozastavení jeho výkonu.

  • Ministerstvo vnitra pozastaví výkon usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce v samostatné působnosti pro rozpor se zákonem nebo jiným právním předpisem i bez návrhu krajského úřadu, pokud není takový návrh podán do 30 dnů od jeho schválení příslušným orgánem obce.

  • Není-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 2 podán rozklad, podá ministr vnitra do 15 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu příslušnému soudu návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce.

  • Je-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 2 podán rozklad, podá ministr vnitra takový návrh soudu do 15 dnů ode dne rozhodnutí o rozkladu.

  • Zamítne-li soud tento návrh, rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.

  • Zjedná-li příslušný orgán obce nápravu před rozhodnutím soudu o návrhu podle odstavce 3, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce zruší do 15 dnů od doručení usnesení příslušného orgánu obce o zjednání nápravy Ministerstvu vnitra.

Tato ustanovení se nepoužijí v případech porušení právních předpisů

  1. občanského

  2. obchodního

  3. pracovního práva.

Povinné zeřejnění

  1. Pozastaví-li Ministerstvo vnitra účinnost obecně závazné vyhlášky obce nebo výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření obce v samostatné působnosti, vyvěsí obec toto rozhodnutí Ministerstva vnitra neprodleně na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů.

  2. Nález, kterým Ústavní soud ruší obecně závaznou vyhlášku obce, nebo rozhodnutí, kterým soud ruší usnesení, rozhodnutí nebo jiná opatření orgánu obce v samostatné působnosti, vyvěsí obec neprodleně na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů.

  3. Stejným způsobem vyvěsí obec rozhodnutí Ministerstva vnitra o zrušení rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce nebo výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce, rozhodnutí Ústavního soudu, na jehož základě pozbývá platnosti rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce a rozhodnutí soudu, na jehož základě pozbývá platnosti rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření obce v samostatné působnosti.

Dozor nad výkonem přenesené působnosti

Vykonávají ho

  1. Ministerstvo vnitra

  2. krajský úřad v přenesené působnosti.

Dozor se provádí následně a zjišťuje se při něm:

  1. soulad nařízení obce se zákony

  2. soulad usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obce, které nejsou nařízeními obce, se zákony, jinými právními předpisy nebo

  3. v jejich mezích též s usneseními vlády nebo se směrnicemi ústředních správních úřadů.

Při výkonu dozoru je krajský úřad oprávněn

  1. požadovat na obci poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách

  2. navrhovat obci změny nebo zrušení nezákonného nařízení, rozhodnutí nebo opatření jejích orgánů ve stanovené lhůtě.

Odporuje-li nařízení obce zákonu, použije se obdobně úprava § 124.

Na zveřejňování rozhodnutí týkajících se pozastavení účinnosti nebo zrušení nařízení obce se použije §125 obdobně.

Zrušení přímo krajským úřadem

Opatření orgánů obce v přenesené působnosti jiné než nařízení, které je v rozporu

  1. se zákonem

  2. jiným právním předpisem

  3. v jejich mezích též s usnesením vlády nebo směrnicí ústředního správního úřadu

zruší krajský úřad, nezjedná-li nápravu orgán, který je vydal, ve lhůtě stanovené krajským úřadem.

Toto opatření krajského úřadu obec neprodleně vyvěsí na úřadní desce obecního úřadu pod dobu 15 dnů.

Na co se nevztahují ustanovení o dozoru

na rozhodnutí vydaná orgány obce podle správního řádu a podle zákona o správě daní a poplatků.

1Zákon č. 312/2002 Sb.

Související články:

Autor: Mgr. Jana Hamplová Čas vydání: 18:48 12.10.2009