obec - městys - město
statutární město - kraj
hlavní město Praha - stát
právnické osoby samosprávy a státu

Obec jako jediný společník ve společnosti s ručením omezeným - II.

1997 - Z důvodu mnohých ohlasů se ještě jednou se vracím k tématu obce jako společníka ve společnosti s ručením omezeným. Ve svém předchozím článku (Obec jako jediný společník ve společnosti s ručením omezeným, Právní rádce 1/1997) jsem vyslovila a snažila seodůvodnit názor, že “je-li jediným zakladatelem s.r.o. obec, pak působnost valnéhromady vykonává zastupitelstvo jako jediný "kolektivní společník", který se usnášínadpoloviční většinou všech svých členů. Toto zastupitelstvo může ustavit jednohoi více jednatelů a dozorčí radu. Při rozhodování a přijímání usnesení se řídí zákonemo obcích a jednacím řádem, a v ostatních záležitostech přiměřeně zákonem o obcícha obchodním zákoníkem. Jednání zastupitelstva i při výkonu působnosti valné hromadys.r.o. jsou veřejná.” Ohlasy byly dvojího druhu - ty, které mne žádaly o podrobnostia pomoc, protože v jejich městě dochází k tomu, že zastupitelé města jako jedinéhospolečníka s.r.o. nemají šanci dostat se k jakýmkoli informacím o její činnosti, a zes.r.o. mizí značné finanční obnosy neznámo kam, a pak jsem zaznamenala i ohlasyz řad části odborné právní veřejnosti, které říkají, že “postavení valné hromady vespolečnosti, kterou obec (město) založila, a v níž je jediným společníkem či akcionářem, má, z orgánů obce (města), starosta.” (Právní rádce 7/1997, Obce a města jako společníci a akcionáři autorů Doc. JUDr. Karel Marek, CSc. a doc. JUDr. Petr Průcha, CSc., přednášející na PF Masarykovy univerzity v Brně). Oba autoři jsou pro mne velkou autoritou v oboru, a právě proto bych ráda rozvedla důvody, které mne vedly k mým předchozím závěrům.

Úvodem bych chtěla zdůraznit, že za prvotní příčinu všech polemik i neřešitelných situací v praxi považuji skutečnost, že tato poměrně závažná otázka týkající se obcí a měst nebyla dosud legislativně upravena, a tak autoři vycházejíce z různých pramenů a stran problému mohou každý dojít k poměrně logickému závěru. Právě proto se však domnívám, že v případě mezery v zákoně je nutno o to více respektovat i poslední fázi legislativního procesu - totiž realizaci zákona v praxi. A tak zatímco jsem ještě poměrně schopna akceptovat myšlenku, že valnou hromadu by mohla tvořit obecní (městská) rada (ačkoli sní z dále uvedených důvodů nesouhlasím), nemohu se ztotožnit s tím, že při založení s.r.o. obcí by měl valnou hromadu tvořit pouze starosta obce (města). V praxi si to pak neumím představit vůbec. A nyní ke konkretizaci mých předchozích úvah a závěrů.

Nejdříve je nutno uvědomit si, kdo je vlastně obcí (městem - pro opakování v textu budu volit dále jen širší pojem “obec”, “obecní”), kdo jako obec a za obec rozhoduje. Vyjdeme-li z Ústavy České republiky, pak za obec v tomto významu musíme považovat obecní zastupitelstvo ( Hlava sedmá, Čl. 101, odst. 1: “Obec je samostatně spravována zastupitelstvem”). To je občany voleno a to má také určující rozhodovací pravomoc ve věcech samosprávy (Hlava sedmá, Čl. 104, odst.2: “Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech samosprávy, pokud nejsou zákonem svěřeny zastupitelstvu vyššího územního samosprávného celku.”). Už z dikce Ústavy ČR by tedy bylo možné dovodit, že je-li jediným společníkem v s.r.o. obec, pak obec rovná se obecní zastupitelstvo a to tedy také tvoří valnou hromadu s.r.o. Ta si pak volí jednatele a tak dále jak dříve řečeno. Podle mého názoru je tato prvotní a základní úvaha velmi podstatná. Obec jako celek lze ztotožnit pouze s obecním zastupitelstvem, které je nejvyšším orgánem obce, jediným orgánem voleným občany. Je nositelem a představitelem právní subjektivity obce jako takové. Jeho rozhodování v oblasti samostatné působnosti je nadřazeno pouze místní referendum.

Dále bych chtěla připomenout § 36 zákona o obcích, který upravujepůsobnost obecního zastupitelstva. V odstavci 1, písm. d/ se uvádí, že obecnímu zastupitelstvu je vyhrazeno “rozhodovat o založení, zřízení nebo zániku právnických osob nebo zařízení”, v témže odstavci pak pod písm. e/ se mu vyhrazuje “rozhodovat o účasti v obce v obchodních společnostech a nadacích.” Dále pak § 36a zákona o obcích v odstavci 1, písm.e/ vyhrazuje obecnímu zastupitelstvu rozhodovat o “ peněžitých a nepeněžitých vkladech do obchodních společností a svazků”.

Tato oprávnění nemůže obecní zastupitelstvo svěřit obecní radě (§ 36a, odst. 3 zákona o obcích), a samozřejmě ani na starostu, který zde pro svou malou rozhodovací pravomoc není ani citován.

Z těchto citací je jasné, že vyčíst z nich jednoznačnou úpravu postupu při zakládání a další činnosti s.r.o. je velmi problematické. Podle mého názoru však z nich lze usuzovat minimálně toto:

Zákon svěřuje zásadní rozhodovací pravomoc týkající se obchodních společností obecnímu zastupitelstvu. Obecní zastupitelstvo rozhoduje, že obchodní společnost bude založena, a také rozhoduje, jaký majetek obce do ní bude vložen. Tento majetek přechází do vlastnictví nové s.r.o., ale je-li jediným společníkem této s.r.o. obec, není možné, aby obecní zastupitelstvo tímto aktem přišlo o možnost jakékoli kontroly, jakéhokoli rozhodovacího vlivu na tento majetek. Znamenalo by to, že obec vložením majetku ztrácí jakákoli práva. Ale obec je společníkem této s.r.o. a jako takový má nejen povinnosti vůči s.r.o., ale také svá práva. A tato práva a povinnosti může za obec vykonávat pouze obecní zastupitelstvo.

Obec nelze ztotožnit se starostou obce, a to z následujících důvodů.

V odborné literatuře je obecně uváděno, že starostova oprávnění jako orgánu obce jsou velmi malá (Např. Obec - postavení, správa, činnost, str. 80). Zákon o obcích sice uvádí, že starosta zastupuje obec navenek, a tím se stává jejím statutárním zástupcem ve smyslu § 20 odst. 1 občanského zákoníku. Právně závazný projev vůle je však oprávněn v drtivé většině případů (a ve všech věcech majetkoprávních) učinit až poté, co jsou schváleny obecním zastupitelstvem anebo obecní radou. Pokud by takový úkon učinil sám, mohla by se obec u soudu domáhat jeho neplatnosti. (Viz. také Obec - postavení, správa, činnost, str. 86, pozn. pod čarou). Jinými slovy “starosta sice zastupuje obec navenek, z tohoto postavení mu však nevyplývá pravomoc ukládat povinnosti a rozhodovat” (Základy obecního práva, JUDr. M.Kopecký, 1992, str. 48).

Z žádného zákonného ustanovení tedy nevyplývá, že starostu by bylo možné považovat za obec v tom smyslu, aby jako obec vykonával práva a povinnosti společníka - obce v s.r.o., a především aby za obec samostatně a bez dalšího rozhodoval. V praxi by to totiž znamenalo, že starosta jako “obec společník v s.r.o.” by rozhodoval o úvěrech, zástavě, prodeji movitého i nemovitého majetku, aniž by se musel kohokoli na něco ptát a tyto úkony by byly platné, jinými slovy obecní zastupitelstvo by založilo s.r.o., vložilo do ní nemovitý a movitý majetek a pak tuto společnost jednou provždy odevzdalo plně do rozhodovací pravomoci starosty obce. Mimo to, že jde o živnou půdu pro obcházení zákona v ustanoveních o hospodaření obce, by byl takový postup pro obec i ekonomicky velmi nebezpečný.Nelze tedy usuzovat, že tím, že je starosta obce statutárním zástupcem obce, se sám stává obcí se všemi právy a povinnostmi tehdy, kdy obec zakládá s.r.o., a tak, aby mohl být za ni společníkem a tvořit sám valnou hromadu s.r.o.

Podle mého názoru je nutno přistoupit k § 20, odst. 1 občanského zákoníku, který říká, že “Právní úkony právnické osoby ve všech věcech činí ti, kteří k tomu jsou oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem (statutární orgán)”, jiným způsobem. Jak jsem již zmínila a jak se také uvádí v odborné literatuře, starosta sice činí právní úkony za obec, ovšem tyto úkony musí být předem schváleny obecním zastupitelstvem, ev. obecní radou. Starosta je tedy ve své podstatě jakýmsi “jednatelem” za obec, použijeme-li příměru z obchodního zákoníku. A tato dělba práce by trvala podle mého názoru i tehdy, kdyby jednal starosta jako “obec” v s.r.o. Znovu by musel žádat o předchozí souhlas atd., protože on sám obcí není a být nemůže. Tou je jedině obecní zastupitelstvo jako sbor. A jsme znovu u jádra problému.

Jak by tedy mohla vypadat podoba společnosti s ručením omezeným, v níž je jediný společník obec?

Obecní zastupitelstvo by rozhodlo o jejím založení. Nadále zůstává dle předpokladu zákonných ustanovení “obcí”, tedy jediným společníkem, a tvoří tedy valnou hromadu tohoto s.r.o. Nad rámec zákona o obcích (protože s.r.o. je právnickou osobou odlišnou od obce) však může svěřit jednateli (kterým může být starosta), více pravomocí, např. i v majetkoprávní oblasti. Praktické by byly např. finanční limity dispozice s majetkem apod.

Rozšíření pravomocí jednatele obecní s.r.o. není v rozporu se zákonem o obcích, odstraní praktické problémy chodu s.r.o., a přitom při přijetí tohoto výkladu zůstává obecnímu zastupitelstvu zásadní rozhodovací vliv na chod, řízení i dispozice s vloženým majetkem obce.

Základní modely obce a obce jako jediného společníka v s.r.o. tedy podle názoru autorky jsou:

obec = obecní zastupitelstvo, v taxativně uvedených případech městská rada, statutární zástupce

starosta bez majetkoprávní rozhodovací pravomoci.

obec jako jediný společník v s.r.o. = obecní zastupitelstvo - statutární zástupce jednatel s oprávněními

danými obchodním zákoníkem a stanovami, které přijímá obecní zastupitelstvo jako obec-

společník. Oprávnění jednatele mohou být širší než oprávnění starosty obce, a to včetně

dispozice s majetkem, ve velkých městech dokonce pro praktický chod velmi široká. Vždy

však má obecní zastupitelstvo právo na informace, rozhoduje o zásadních otázkách

(např. prodeji s.r.o. apod.).

V každém případě souhlasím se všemi, kteří reagovali, v tom, že je velmi aktuální legislativně upravit tyto otázky podrobněji, včetně respektování odlišností právnických osob (nadací, s.r.o., akciových společností apod.) a ochrany majetku obcí před všemi, kteří by chtěli obchodních společností obcí zneužít k vlastnímu prospěchu, jak se to nyní, bohužel, často děje. Každý názor v této věci je ku prospěchu, a jejich odlišnosti svědčí tím více o závažnosti absence právní úpravy podobných otázek.

Autor: Mgr. Jana Hamplová Čas vydání: 18:28 12.10.2009