obec - městys - město
statutární město - kraj
hlavní město Praha - stát
právnické osoby samosprávy a státu

Orgány obce a nový stavební zákon II.

Zákon číslo 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)1 se dotýká nejen volených orgánů obce (Orgány obce a nový stavební zákon - I.), ale též obecních úřadů a starosty obce. Protože se jedná o podstatné otázky, v následujícím textu připomínáme tuto novou právní úpravu právě se zaměřením na tuto problematiku.

Obecní úřad a starosta

Pro úplnost připomínáme, že obecní úřad řadí mezi orgány obce zákon o obcích2, a to přesto, že obecní úřad jako takový má zcela jiný charakter než volené orgány. Proto o obecním úřadu pojednáváme jako o orgánu obce i pokud jde o téma nového stavebního zákona.

Role obecního úřadu podle nového stavebního zákona závisí od toho, zda se jedná o obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo obecní úřad obce bez rozšířené působnosti.

Obecní úřad

Obecní úřad obce s rozšířenou působností3 - úřad územního plánování

Obecní úřad obce s rozšířenou působností4 se nazývá pro potřeby rozdělení působnosti podle stavebního zákona úřadem územního plánování. Jako takový v přenesené působnosti  

  1. pořizuje územní plán a regulační plán pro území obce (§6, odst.1, písm.a)
    O pořízení územního (regulačního) plánu nerozhoduje, je pouze vykonavatelem = pořizovatelem, tj. realizátorem rozhodnutí zastupitelstva obce. Je tedy vázán obsahem rozhodnutí zastupitelstva, např. schváleným zadáním apod. Nemůže sám tato rozhodnutí měnit, nebo odmítnout jejich realizaci apod. Lze říci, že schválení pořízení územního plánu je „politické“ rozhodnutí, pořízení samotné je pak odborný postup.
  2. pořizuje územně plánovací podklady (§6, odst.1, písm.b)
    Územně plánovací podklady řeší § 25 a násl. stavebního zákona. Územně plánovací podklady tvoří
    • zemně analytické podklady, které zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území a
    • územní studie, které ověřují možnosti a podmínky změn v území

    Podklady slouží jako podklad k pořizování

    • politiky územního rozvoje
    • územně plánovací dokumentace
    • jejich změně
    • pro rozhodování v území.

    Úřad územního plánování pořizuje územně analytické podklady pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů. Obsah stanoví prováděcí předpisy, a pokud jde o rozsah, je na uvážení pořizovatele, tedy obecního úřadu jako úřadu územního plánování.

    Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady na základě nových údajů o území a průzkumu území a každé 2 roky pořídí jejich úplnou aktualizaci. Tuto činnost již vykonává automaticky dle zákona.  

  3. pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii na žádost obce ve svém správním obvodu (§6, odst.1, písm.c)

    Má se na mysli činnost pro jinou obec než vlastní. Jedná se o situaci, kdy žádost o zpracování adresuje úřadu rada příslušné obce. Jedinou podmínkou je, že obec musí být ze správního obvodu daného úřadu.  

  4. pořizuje vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním obvodu (§6, odst.1, písm.d)

    Pojem zastavené území upravuje stavební zákon v § 58. Na území obce může být jedno i více zastavěných území, a v zásadě se do zastavěného území zahrnují:

    1. pozemky v intravilánu se stanovenými výjimkami (např. vinice, chmelnice apod.)
    2. pozemky vně intravilánu, které jsou naopak pozitivně definovány (zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace, ostatní veřejná prostranství5

    Rada obce tedy nemůže za zastavěné území prohlásit takový prostor, který neobstojí před danou definicí zákona. Nemůže tedy svévolně do zastavěného území zahrnout to, co tam nepatří, a naopak prohlásit, že některé pozemky nejsou v zastavěném území, přestože se tam prokazatelně nacházejí.

    Zastavěné území tedy vymezuje buď

    • územní plán (pak o něm rada nerozhoduje výše uvedeným postupem)
    • rozhodnutí rady výše uvedeným postupem

    Schválením územního plánu se ruší původně určené zastavěné území radou obce, a platí později schválený územní plán, tedy včetně vymezení zastavěného území obce. Rada obce tedy vymezí zastavěné území, pořizuje ho pak na její žádost obecní úřad obce s rozšířenou působností. 

  5. je dotčeným orgánem v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů územního plánování, pokud nevydává územní rozhodnutí (§6, odst.1, písm.e)
  6. je dotčeným orgánem v řízení podle zvláštního právního předpisu, v němž se rozhoduje o změnách v území (§6, odst.1, písm.f)
    Jedná se o záležitosti nespadající do kompetence tohoto úřadu, ale dotýkajícího se území jeho správního obvodu. Jde nepříklad o řízení, která spadají do působností krajského úřadu.   
  7. podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti (§6, odst.1, písm.g)Souvisí s jeho odbornou rolí. Např. pořizovatel územní studie podá poté, kdy schválil možnost jejího využití jako podkladu pro zpracování, aktualizaci nebo změnu územně plánovací dokumentace, návrh na vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. 
  8. vykonává další činnosti podle tohoto zákona (§6, odst.1, písm.h)
    Daným ustanovením je vyjádřeno, že výčet činností není taxativní. 

Ustavení úřadu územního plánování u obecních úřadů obcí s rozšířenou působností je zásadní změnou oproti zákonu číslo 50/1976 Sb. (původní stavební zákon).  

Obecní úřad obce bez rozšířené působnosti6 

Obecní úřad obce bez rozšířené působnosti,  který zajistí splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti, vykonává přenesenou působnost v tomto rozsahu:

  1. pořizuje územní plán a regulační plán pro území obce
  2. pořizuje vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním obvodu
  3. podává návrh na vložení dat do evidence územně plánovací činnosti
  4. vykonává další činnosti podle tohoto zákona
  5. pořizuje územní studii7

Pokud jde o územní studii, tato navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí.

Pořizovatel pořizuje územní studii v těchto případech

  1. kdy je to uloženo územně plánovací dokumentací
  2. z vlastního podnětu
  3. z jiného podnětu (pořízení územní studie z jiného podnětu může podmínit úplnou nebo částečnou úhradou nákladů od toho, kdo tento podnět podal).

V zadání územní studie určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel. Pořizovatel územní studie podá poté, kdy schválil možnost jejího využití jako podkladu pro zpracování, aktualizaci nebo změnu územně plánovací dokumentace, návrh na vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. 

Na základě veřejnoprávní smlouvy vykonává tuto působnost pro obec ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností. Jinými slovy princip výkonu činnosti tohoto druhu obecního úřadu je takový, že činnost vykonává sám v daném rozsahu, ale pro obecní úřad s rozšířenou působností. Sám se nestává úřadem územního plánování.  

Veřejnoprávní smlouva 

Tuto činnost vykonává na základě veřejnoprávní smlouvy. Veřejnoprávní smlouvy jsou zakotveny v § 159 a násl. správního řádu8. V zásadě jde o dvoustranné nebo vícestranné právní úkony, které zakládají, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. V daném případě bude obsahem smlouvy výkon činností podle § 6, odst.2.stavebního zákona. Text zákona říká jednoznačně, že pokud obec splní podmínky, tedy zajistí osoby s kvalifikačními předpoklady, činnost vykonává – úřad s rozšířenou působností jí toto právo nemůže odepřít a veřejnoprávní smlouvu musí uzavřít. Zákon totiž neuvádí slovo „může vykonávat“ apod., ale přímo „vykonává“. 

Kvalifikační předpoklady podle § 24 stavebního zákona 

Kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost upravuje § 24 stavebního zákona, a to poměrně podrobně. V podstatě se zde říká, že jsou v zásadně dvě možnosti jak splnit podmínku kvalifikace – buď ji splňují samotní úředníci, anebo třetí osoba, která poskytne své služby. 

  1. Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje úředník nebo fyzická osoba, která má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu9 a splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle tohoto zákona
  2. Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje autorizovaný architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor územní plánování nebo bez specifikace oboru podle zvláštního právního předpisu10.
  3. Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje dále fyzická osoba, která má
  4. vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní plánování a nejméně 3 roky praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě, nebo
  5. vysokoškolské vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci v oboru územní plánování nebo vysokoškolské vzdělání se stavebním zaměřením a nejméně 3 roky odpovídající praxe.

3. Ostatní obecní úřady 

Obecní úřad, který nevykonává žádnou z výše uvedených působností poskytuje informace pro zpracování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace.Zpravidla se jedná o malé obecní úřady, které si nemají možnosti ani ambice splnit kvalifikační předpoklady pro výkon části úkolů v oblasti územního plánování. Přesto mají svou roli, a to v rozsahu podle § 6, odst.4 stavebního zákona – poskytují informace pro zpracování.

4. Stavební úřad

Pověřený obecní úřad a městský a obecní úřad, kteří tuto působnost vykonávali ke dni 31.12.2006, jsou dále obecnými stavebními úřady11. Stavební úřad, pokud jde působnost ve věcech územního plánování, vykonává tyto činnosti:

  1. Vydává územní rozhodnutí (není-li v zákoně stanoveno jinak)
  2. Vydává územní souhlas (vydává se namísto územního rozhodnutí)
  3. Poskytuje informace pro pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace
  4. Vykonává další činnosti podle stavebního zákona

Starosta obce

Starosta obce není jako orgán obce ve stavebním zákoně zmiňován. To proto, že v obci, kde se nevolí rada, nepřebírá pro případ stavebního zákona  její pravomoci starosta, jako tak činí v ostatních záležitostech dle zákona o obcích, ale naopak zastupitelstvo.

Starosta obce má tak ve vztahu ke stavebnímu zákonu zcela jinou roli, a to roli „prvního mezi rovnými“pokud jde o orgány obce zastupitelstvo a radu, a pokud není zřízena funkce tajemníka, zabezpečuje výkon přenesené působnosti obce. Odpovídá v našem případě i za kvalitu výkonu této přenesené působnosti dle stavebního zákona. Jeho osobní odpovědnost je tak přesto, že nemá žádnou speciální působnost, nepochybně nejvyšší.

Pokud jde o rozdělení pravomocí, pak je možné zmínit pravomoc starosty podle §105 zákona o obcích, které říká, že „Starosta pozastaví výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce“. To by se mohlo dotknout rozhodnutí rady například v otázce vymezení zastavěného území obce apod.

Pokračování: Orgány obce a nový stavební zákon – III.

Autor: Mgr. Jana Hamplová Čas vydání: 18:37 12.10.2009