obec - městys - město
statutární město - kraj
hlavní město Praha - stát
právnické osoby samosprávy a státu

Orgány obce a nový stavební zákon - III. Obec versus kraj

Zákon číslo 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)1 vnáší nová pravidla i do vztahů mezi obcí a krajem. Protože se jedná o podstatné otázky pro orientaci obcí, v následujícím textu připomínáme tuto novou právní úpravu právě se zaměřením na tuto problematiku.

Pokud jde o rozdělení rolí mezi obce a kraje (a též ministerstvo), pak ucelený základní přehled najdeme v § 5 nového zákona, který upravuje působnost ve věcech územního plánování. Ten rozděluje působnost tak, že v odst.3 stanoví působnost obcí:
„Orgány obce zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území obce, pokud nejsou svěřeny působnosti v záležitostech nadmístního významu orgánům kraje nebo na základě zvláštních právních předpisů dotčeným orgánům."
V odst.4 pak stanoví působnost krajů:
„Orgány kraje zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území kraje, přitom mohou zasahovat do činnosti orgánů obcí jen v zákonem stanovených případech, a to pouze v záležitostech nadmístního významu; postupují přitom v součinnosti s orgány obcí."
Obou subjektů, tedy jak obcí, tak krajů se dotýká též ustanovení odst. 5 upravující působnost ministerstva:
„Ministerstvo může zasahovat do působnosti orgánů krajů a obcí jen v zákonem stanovených případech, a to pouze v záležitostech týkajících se rozvoje území státu; postupuje přitom v součinnosti s orgány krajů a dotčených obcí."

Výkladem těchto ustanovení docházíme k následujícímu rozdělení působnosti:
1. OBEC
Do její působnosti spadá vše na jejím území, s výjimkou záležitostí nadmístního významu nebo tam, kde zákon přímo určuje jiný dotčený orgán (typicky chráněné krajinné oblasti). Co je záležitostí nadmístního významu je otázkou výkladu - především to budou projekty zasahující do území více obcí (dopravní stavby apod., které realizuje stát nebo kraj), ale není vyloučeno, že půjde o projekt jen na území obce, ale bude to projekt nadmístního významu - například související s těžební činností.
2. KRAJ
Toho se právě dotýkají jen záležitosti nadmístního významu, a právě jen v těch smí zasahovat do činnosti orgánů obcí - ale opět jen zákonným způsobem. Tedy do působnosti kraje nespadá nic z toho, co se realizuje na území obce, kraj (rozuměj samosprávu) do toho nesmí zasahovat vůbec, a pokud realizuje projekt nadmístního významu, pak zasahovat může, ale jen zákonným způsobem. I za té situace musí postupovat v součinnosti s orgány obcí - tedy musí je kontaktovat, musí je informovat, musí s nimi konzultovat. Nemůže se tedy stát, že by kraj něco realizoval aniž by s obcemi, kterých se to dotýká, komunikoval.
3. ZÁSAHY MINISTERSTVA
Ministerstvo jako reprezentant státní správy zajišťuje záležitosti týkající se rozvoje území státu. Opět je striktně vázáno zákonem a opět je povinno k součinnosti jak s orgány kraje, tak s orgány obcí, kterých se záležitost může dotýkat.

Co když poruší kraj či ministerstvo tato ustanovení?

Pokud není naplněn postup dle citovaných ustanovení, je to pro obec jedním z kvalifikovaných důvodů právní obrany. To znamená, že v odvolacích řízeních podle stavebního zákona, a dále například i ve správních žalobách proti rozhodnutím odvolacích orgánů, může obec namítat, že nebyla dodržena povinnost k součinnosti s orgány obce, nebo že nebylo postupováno vůči obci podle zákona. Pro úplnost se podotýká, že v tomto významu se mají na mysli samosprávné orgány obce, tedy rada a zastupitelstvo, popř. kde není rada tak starosta obce.

Podobnost v povinnostech

Jak obec, tak kraj, mají často shodné povinnost, pouze se tyto povinnosti dotýkají jiných území --u orgánů obce území obce, u orgánů kraje území kraje. Typicky je to například v ustanovení § 5, odst. 6, které říká, že „Obce a kraje jsou povinny soustavně sledovat uplatňování územně plánovací dokumentace a vyhodnocovat je podle tohoto zákona. Dojde-li ke změně podmínek, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace vydána, jsou povinny pořídit změnu příslušné územně plánovací dokumentace."
Jak obec, tak kraj má ne možnost, ale povinnost změnit územně plánovací dokumentaci při změně podmínek. Pokud jde o to, který orgán má sledovat uplatňování územně plánovací dokumentace, i to upravuje zákon. U obcí i krajů je tímto orgánem zastupitelstvo, které projednává zprávu o uplatňování územního plánu.

ORGÁNY KRAJE

Zákon rozděluje působnost orgánů kraje takto2 .

1. Krajský úřad vykonává činnost v přenesené působnosti
a) pořizuje zásady územního rozvoje a v zákonem stanovených případech regulační plán pro plochy a koridory nadmístního významu
Zásady územního rozvoje jsou pro obce důležitý dokument, který by měly znát, a který by neměl uniknout jejich pozornosti už v procesu schvalování.Zásady územního rozvoje3 stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje. Součástí zásad územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Zásady územního rozvoje v nadmístních souvislostech území kraje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Zásady územního rozvoje se pořizují pro celé území kraje. Zásady územního rozvoje pořídí krajský úřad a vydá zastupitelstvo kraje nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, to je do 31.12.2009. Uplynutím této lhůty pozbývají platnosti územní plány velkých územních celků. Při pořízení prvních zásad územního rozvoje zpracuje krajský úřad jejich zadání, které obsahuje hlavní cíle a požadavky na jejich řešení. Zadání zašle jednotlivě dotčeným orgánům, dotčeným obcím, sousedním krajům a ministerstvu, které mohou do 30 dnů po obdržení uplatnit své požadavky, včetně požadavků na vyhodnocení vlivu uplatňování zásad územního rozvoje na podmínky udržitelného rozvoje v území. Krajský úřad návrh zadání, upravený podle výsledků projednání, předloží ke schválení. Zadání pro pořízení zásad územního rozvoje schvaluje zastupitelstvo kraje.

 

b) pořizuje územně plánovací podklady,
c) je dotčeným orgánem v územním řízení a v řízení podle zvláštních právních předpisů, v nichž se rozhoduje o změnách v území, které se dotýkají více správních obvodů obcí s rozšířenou působností,
d) je dotčeným orgánem v územním řízení o záměrech, které vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí
Posuzování vlivu na životní prostředí upravuje zákon číslo 100/2001 Sb. ve znění pozdějších změn. Jedná se o důležitou oblast, která nabyla v posledních letech díky této právní úpravě na významu, a dotýká se i obcí v pozici stavebníka.
e) vydává územní rozhodnutí v zákonem stanovených případech,
Například si může vyhradit vydání územního rozhodnutí v případě záměru posuzovaného z hlediska vlivu na životní prostředí podle výše citovaného zvláštního předpisu
f) určuje stavební úřad příslušný k územnímu řízení v zákonem stanovených případech,
Např. tehdy, kdy záměr spadá do území dvou stavebních úřadů, tak krajský úřad rozhodne, který stavební úřad rozhodnutí vydá.
g) vkládá data do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní obvod,
h) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

2. Zastupitelstvo kraje vykonává činnost v samostatné působnosti
a) vydává v samostatné působnosti zásady územního rozvoje
Jedná se o zásady podrobně popsané v působnosti krajského úřadu. Konečné slovo má tedy zastupitelstvo kraje.
b) schvaluje v samostatné působnosti zadání, případně pokyny pro zpracování návrhu zásad územního rozvoje
Jde o dokument, na jehož základě pracuje krajský úřad.
c) schvaluje v samostatné působnosti zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje,
d) vydává regulační plán v zákonem stanovených případech,
e) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

3. Rada kraje rovněž vykonává činnost v samostatné působnosti, a zákon jí svěřuje tyto záležitosti
a) uplatňuje v samostatné působnosti stanovisko k návrhu politiky územního rozvoje,
Politiku územního rozvoje schvaluje ministerstvo pro celé území ČR. Kraje mají možnost vznášet připomínky. V rámci kraje je formuluje rada kraje.
b) vydává v zákonem stanovených případech územní opatření o asanaci a územní opatření o stavební uzávěře.

RADA OBCÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ4

Pro správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností může její starosta, se souhlasem obcí v jejím správním obvodu, zřídit jako zvláštní orgán této obce Radu obcí pro udržitelný rozvoj území. Souhlas ostatních obcí musí být dán formou usnesení rady obce (popř. starosty obce tam, kde se rada nevolí). Zákon to sice takto neříká, ale i souhlas obce s rozšířenou působností musí být dán usnesením rady, nemůže o tom rozhodnout sám starosta. Ten pouze dále „zrizuje" tento orgán poté, co získá souhlasy všech obcí, tedy včetně obce své.
Předsedou Rady obcí je starosta obce s rozšířenou působností, který současně vydává její Jednací řád. Zákon to říká jasně, předsedou nemůže být jiný starosta jiné obce. Zákon naopak nehovoří o místopředsedovi, podle mého názoru nic nebrání jeho volbě z řad jiných starostů. Členem Rady obcí vždy jmenuje starosta obce s rozšířenou působností na návrh příslušné obce ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností jednoho zástupce každé obce. Návrh obce je pro něj závazný. K jednání Rady obcí se vždy přizve zástupce kraje.
Rada obcí
a) projednává územně analytické podklady pro správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností
b) projednává vyhodnocení vlivů územních plánů na udržitelný rozvoj území a vydává k nim na základě výsledků projednání příslušnému pořizovateli své stanovisko, popřípadě své vyjádření
Rada obcí se může stát významným nástroje sjednocení postupů obcí pokud jde o územní plánování a též prvkem sjednocení názorů na území kraje apod. Význam tohoto orghánů podtrhuje i zákon - tím, že povinně je zván i zástupce kraje.

ZÁKLADNÍ SCHÉMA VZTAHŮ OBEC A KRAJ (A STÁT)

Aniž budeme znát podrobnou právní úpravu, platí základní zásada, že na území obce se nesmí dít nic, o čem by nebyla informována, a kraj nemůže na svém území dělat, pokud jde o území kraje, žádné kroky bez součinnosti s obcemi. Obce pak mají právo ke všem krokům kraje se vyjádřit, popř. dát stanoviska, námitky apod. Součinnost, vzájemná informovanost a právo na názor jsou tak základními pilíři vztahů mezi obcí a krajem.
V případě, že některý z těchto atributů není respektován, má obec možnost tuto skutečnost namítat v rámci právní obrany. Znamená to však jediné - právo přeje aktivním, a je tedy nutné sledovat dění v kraji, a informace, které na obec dojdou, neponechat bez povšimnutí.

Mgr. Jana Hamplová

Autor: Mgr. Jan Hamplová Čas vydání: 18:38 12.10.2009