obec - městys - město
statutární město - kraj
hlavní město Praha - stát
právnické osoby samosprávy a státu

Osadní výbory – staronové občanské výbory? Omyl.

Novela zákona o obcích zavedla v ustanovení § 120 a § 121 nové orgány zastupitelstva obce, které nazvala osadní výbory. Dříve narození občané je často vnímají jako staronové občanské výbory, ale toto chápání je mylné. Osadní výbory mají jiné cíle a rovněž obsah jejich činnosti by měl být jiný. A přestože je zákonná úprava poměrně přesná, hned vznikly v praxi určité otázky, u nichž nezbývá nic jiného než si pomoci logickým výkladem.

 

Kde může zřídit zastupitelstvo obce osadní výbor

Zákon říká v § 120, odst.1), že osadní výbor může zřídit zastupitelstvo v částech obce. Název “osadní” napovídá, že nejčastěji tomu bude v obcích, které jsou součástí jiného města, tedy které se neosamostatnily. Ale to není dogma – osadní výbor může vzniknout i ve městě samotném, v okruhu určitého území, například čtvrti apod., a může mít stejný pozitivní význam jako v “přespolní” obci. Nebo ve větší obci, která má území rozděleno např. na “Horní” a Dolní”, i tam mohou tyto výbory vzniknout.

Důležité je však si uvědomit, že zastupitelstvo osadní výbor zřídit “může”, ale nemusí, a záleží to opravdu na jeho vůli.

Členové osadního výboru

Zákon stanoví jejich minimální počet na tři, ale vyšší být samozřejmě může a o konečném počtu rozhoduje zastupitelstvo. Členy mohou být jen občané s trvalým bydlištěm v té části obce, kde je výbor zřizován.

Členy určuje zastupitelstvo obce. Pro jejich určení nejsou žádná pravidla, ale nejčastější postup bude, že návrhy budou vznášeny tzv. zdola, tedy přímo z té části obce, v níž se výbor zřizuje. Ovšem zastupitelstvo může vycházet jen ze své úvahy a se zákonem to není v rozporu.

Zastupitelstvo volí též přímo předsedu tohoto osadního výboru, tento předseda není tedy volen tímto osadním výborem.

Oprávnění osadního výboru

Ta vypočítává § 121, odst.1). Mezi tato oprávnění patří tato:

  1. předkládat zastupitelstvu obce, radě obce a výborům návrhy týkající se rozvoje části obce a rozpočtu obce

Jedná se o aktivní formu činnosti osadního výboru, kdy je jasně definováno, že jeho návrhová činnost může směřovat v podstatě ke dvě hlavním orgánům obce i výborům zastupitelstva. Návrhy se mohou týkat

  • rozvoje části obce (například vyjádření k prodeji či koupi nemovitostí, pronájmu nemovitostí na území obce, vzniku stavebních parcel apod.)

  • rozpočtu obce – zde samozřejmě nejsou návrhy vázány na rozvoj části obce, ale celého rozpočtu, protože jen v komplexu rozpočtu lze hodnotit např. investice do části obce

Z toho vyplývá, že návrhová činnost osadních výboru je přece jen omezena, a návrhy jiného obsahu, např. uveďme návrhy ve věci prodeje nemovitosti na náměstí “mateřské” obce jako takové, patrně nejsou v souladu s tímto ustanovením – v praxi však patrně budou vnímány jako další běžný návrh občanů a jako takové budou přijímány.

 

  1. vyjadřovat se k návrhům předkládaným zastupitelstvu obce a radě obce k rozhodnutí, pokud se týkají části obce

  2. To znamená mimo jiné to, že se o nich musí dozvědět. Mělo by se proto stát standardní praxí, že rada obce či zastupitelstvo obce tyto návrhy budou osadním výborům dávat k dispozici v dostatečném časovém předstihu, aby se mohly vyjádřit.

    Jejich vyjádření však jsou podpůrná, respektive slouží orgánům obce jako jeden z podkladů pro rozhodování.

    Je nutné si uvědomit, že se vyjadřují k návrhům, které se týkají “části obce”. Setkala jsem se s praxí s případem, že obecní úřad požádal osadní výbor o vyjádření k osvojení dítěte rodinou žijící v části obce – to je naprosto nepřípustné a tamní úředníci porušili hned několik zákonů, ne-li rovnou ústavní práva. Zde je nejvíce rozdíl mezi osadními výbory a dřívějšími občanskými výbory – osadní výbory slouží výhradně jako “prodloužená ruka” v rozhodování o rozvoji části obce, a nikoli jako nástroj k těmto zásahům do soukromí občanů.

    Osadní výbory, pokud se s touto praxí setkají, ji musí rezolutně odmítnout.

     

  3. vyjadřovat se k připomínkám a podnětům předkládaným občany obce, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu části obce, orgánům obce

Opět jsme ale výhradně na půdě samosprávy, a osadní výbor například nemůže dávat vyjádření k přestupkové činnosti tohoto občana, nebo se vyjadřovat k jeho oznámení o spáchání přestupku, apod. Podá-li například občan části obce návrh, aby se rozšířil chodník v této části obce, je to přesně ten případ, kdy by měl být osadní výbor tázán. Bez ohledu na jeho stanovisko však musí orgán obce prozkoumat všechny aspekty žádosti, například bezpečnost apod.

Ve všech otázkách platí – konečná odpovědnost za rozhodnutí leží na zastupitelstvu nebo radě obce. Osadní výbor může přispět pouze k objektivitě rozhodnutí nebo k tomu, aby rozhodnutí vyjadřovalo zájmy občanů části obce.

Aby osadní výbor mohl pružně plnit své poslání, k tomu slouží ustanovení § 121, odst.2, které zakotvuje, že požádá-li předseda osadního výboru na zasedání zastupitelstva obce o slovo, musí mu být uděleno.

Má se za to, že využívá-li tohoto práva, měl by samozřejmě hovořit o záležitostech části obce. Jak to budou předsedové dodržovat, ukáže opět až praxe.

Obecně lze říci, že osadní výbory mají být především pomocníkem orgánů obce, aby měly o částech obce přehled, aby znaly názory jejích občanů, a neměly by “vyrůst” v malá zastupitelstva a osobovat si nějaký absolutní vliv na všechna rozhodnutí v části obce.

V každém případě je zakotvení osadních výborů velkým plus jak pro předmětné části obce i “hlavní” orgány obce mateřské.

Autor: Mgr.Jana Hamplová Čas vydání: 17:56 12.10.2009