Zastupitelstvo kraje

Zákon o krajích jako základní právní norma vyšších územně samosprávných celků má za sebou první „období hájení“, první otazníky a první praktické zkušenosti. Byl přijatý v roce 2000 spolu s novým zákonem o obcích2a lze říci, že oba zákony jsou si svým uspořádáním a částečně i obsahem podobné. Je to pochopitelné – oba se týkají samosprávných celků a oba řeší obdobné okruhy vztahů. Ne všechny souvislosti zákona o krajích (dále jen „zákona“) si však při praktickém používání zákona uvědomíme, a proto neuškodí několik poznámek k některým ustanovením.

Zákon o krajích jako základní právní norma vyšších územně samosprávných celků má za sebou první „období hájení“, první otazníky a první praktické zkušenosti. Byl přijatý v roce 2000 spolu s novým zákonem o obcích2a lze říci, že oba zákony jsou si svým uspořádáním a částečně i obsahem velmi podobné. Ne všechny souvislosti zákona o krajích (dále jen „zákona“) si však při praktickém používání zákona uvědomíme, a proto neuškodí několik poznámek k některým ustanovením.

Už několik měsíců fungují zastupitelstva krajů. Členové těchto zastupitelstev tak již mají za sebou první zkušenosti, a nejen to. Objevují se též první otazníky kolem jejich povinností a současně práv. Pokusme se nyní obojí shrnout.

Rozhodování člena zastupitelstva kraje je odpovědnou činností. Vyjadřuje se hlasováním o řadě velmi podstatných otázek života kraje. Jak mohou a jak nemohou členové zastupitelstev rozhodovat? Čím jsou vázáni? Lze je k určitému hlasování zavázat? V následujícím článku se pokusím shrnout základní aspekty této nelehké rozhodovací činnosti.