Zákon o zadávání veřejných zakázek[1]
Zadávací řízení a jeho druhy (§ 25 a násl. zákona)
Pro výklad o zadávacím řízení je nezbytné ujasnit si dva podstatné pojmy, a to pojmy nadlimitní a podlimitní veřejná zakázka pro zadavatele, kterým je obec. .
- Nadlimitní zakázka
Nadlimitní veřejnou zakázkou u obce se rozumí zakázka, u níž předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky dosáhne anebo přesáhne finanční limity
- 200.000,- EUR (orientačně 6 mil. Kč)[2]
- 5.000.000,- EUR u veřejných zakázek na stavební práce (orientačně 150 mil.)[3]
2. Podlimitní zakázka
Podlimitní veřejnou zakázkou se rozumí zakázka, u níž předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky uvedených finančních limitů nedosáhne, tj. situace, kdy předpokládaná cena veřejné zakázky je
- do 200.000,- EUR
- do 5.000.000,- EUR u veřejných zakázek na stavební práce
Pokud jde o pojmy k tématu zadávacího řízení, připomeňme ty základní:
a) zadávací podmínky
veškeré požadavky zadavatele, obsažené v oznámení zadávacího řízení, případně dále upřesněné v zadávací dokumentaci, které musí být uchazečem v nabídce splněny
b) zadavatelská činnost
činnost vykonávaná podle tohoto zákona za účelem zadání veřejné zakázky včetně činností souvisejících
c) zadání veřejné zakázky
rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky
Zadávací řízení
Zadavatel je povinen zadat nadlimitní i podlimitní veřejnou zakázku v zadávacím řízení, pokud zákon o zadávání veřejných zakázek nestanoví jinak. Toto ustanovení znamená, že vlastně každá veřejná zakázka v obci by měla být zadána podle zákona o zadávání veřejných zakázek.
V zadávacím řízení je zadavatel povinen dodržovat
- zásady stejného zacházení se všemi zájemci a uchazeči[4]
- zákaz diskriminace a transparentnosti.
Tyto obecné požadavky jsou velmi důležité pro pochopení účelu zákona o zadávání veřejných zakázek. Často na ně nebývá brán ohled, a obec se může dostat do problémů, přestože jinak zákon beze zbytku naplní.
A co znamená „zásady stejného zacházení“?
Jako příklad lze uvést, že projevem rovného zacházení je, že se všichni o podmínkách zadání dozví ve stejný okamžik či stejným způsobem. Proto je proti účelu zákona, a tím s ním v rozporu, situace, kdy se o veřejnou zakázku uchází člen rady či zastupitelstva, protože ti nepochybně mají informace o zakázce ve velkém předstihu. Obdobně to platí o jejich rodinných příslušnících. Proto nelze přijmout argumentaci, že i zastupitel a jeho firma mají právo se o zakázku ucházet. S ohledem na ustanovení o rovném zacházení rozhodně ne. Jako druhý příklad můžeme uvést situaci, kdy se například jen jednomu ze zájemců umožní prohlédnout stavbu, kde se bude provádět rekonstrukce, a ostatním tu možnost nenabídnout. Tato i jiná podobná praktická jednání mohou zcela ohrozit správnost průběhu zadání veřejné zakázky.
Zákaz „diskriminace a transparentnosti“
Když opomineme úsměvný protimluv, kdy jakoby text zákona zakazoval transparentnost, pak jde o další požadavky, které jsou sice obecné, ale jejichž porušení může mít velmi konkrétní a nepříznivé důsledky pro zadavatele. Lze říci, že jde o obecný návod k tomu, jak vytvářet zadávací podmínky.
Zákaz diskriminace znamená, že nelze například omezit účast subjektů místně (např. požadavkem, že zájemce musí mít sídlo na území zadavatele) či jinak (např. že zájemce musí být právnickou osobou se základním kapitálem nad 1 mil Kč, nebo že fyzické osoby jsou vyloučeny apod.).
Požadavek transparentnosti je dalším obecným pokynem, jakým způsobem má zadavatel zakázku zadávat – tak, aby průběh zadání byl přezkoumatelný, jasný, srozumitelný, lidově řečeno „průzračný“.
Slabinou uvedených formulací je právě obecnost – posouzení diskriminace sice bývá poměrně snadné, ale posouzení transparentnosti, zda byla dostatečná, je někdy závislá na subjektivním úsudku (např. kontrolního orgánu). Praktická podoba těchto zákonných požadavků však bude jistě postupně nalezena v praxi.[5]
Druhy zadávacího řízení
Zadavatel – obec může pro zadání veřejné zakázky zvolit
1. otevřené řízení
zadavatel oznamuje neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení otevřeného řízení je výzvou k podání nabídek a zadavatel je povinen je uveřejnit
- užší řízení
V oznámení užšího řízení oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení užšího řízení je výzvou k podání žádosti o účast a zadavatel je povinen je uveřejnit. Počet zájemců, kteří budou vyzváni k podání nabídky, nesmí být nižší než 5 a vyšší než 20.
- jednací řízení s uveřejněním, jsou-li splněny následující podmínky[6]
- jestliže v předchozím otevřeném řízení nebo užším řízení byly podány pouze neúplné nabídky a zadavatel podstatně nezmění zadávací podmínky – jedná se tedy o možnost dotáhnout do konce ne zcela „povedené“ otevřené nebo užší řízení. Pokud navíc zadavatel vyzve k jednání všechny uchazeče, nemusí jednací řízení „s uveřejněním“ už ani zveřejňovat.
- ve výjimečných případech, jestliže povaha stavebních prací nebo služeb nebo povaha rizik s nimi spojených neumožňuje stanovit celkovou cenu předmětu předem
- jednací řízení bez uveřejnění, jsou-li splněny podmínky uvedené v §27 nebo §28 zákona.
Mezi ně například patří následující:
a) v předchozím otevřeném řízení nebo užším řízení nebyly podány žádné nabídky nebo nabídky splňující zadávací podmínky a zadavatel podstatně nezmění zadávací podmínky
b) veřejná zakázka může být plněna z technických či uměleckých důvodů nebo z důvodu ochrany práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví pouze určitým dodavatelem
c) veřejnou zakázku je nezbytné zadat v naléhavém případě z důvodu krizového stavu a není možno veřejnou zakázku zadat v jiném zadávacím řízení
d) jde-li o dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby, které nejsou obsaženy v původní veřejné zakázce a jejichž potřeba vznikla v naléhavém případě, za předpokladu, že současně
- zakázka bude zadána témuž dodavateli
- dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní zakázky, aniž by toto oddělení způsobilo újmu zadavateli, anebo toto oddělení je možné, ale dodatečné práce nebo dodatečné služby jsou nezbytné pro dokončení původní zakázky
- celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 20 % ceny původní zakázky
Pokračování.
© Mgr. Jana Hamplová
advokátka
[1] Zákon č.40/2004 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek (dále „zákon“)
[2] § 14, odst.2, písm.b) zákona
[3] § 14, odst.3 zákona
[4] S výjimkou § 87 zákona: Účastní-li se otevřeného nebo užšího řízení dodavatel zaměstnávající více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, z celkového počtu svých zaměstnanců a jde-li o podlimitní veřejnou zakázku na dodávky nebo o podlimitní veřejnou zakázku na služby, musí být nabídková cena předložená tímto dodavatelem hodnocena jako nejnižší, jestliže nepřekročí nejnižší nabídkovou cenu předloženou ostatními uchazeči o více než 20 %. Skutečnost, že dodavatel zaměstnává více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, musí být v nabídce uchazeče doložena potvrzením místně příslušného úřadu práce.
[5] Názor autorky např. je, že v okamžiku, kdy je například orgánem dohledu žádáno vysvětlit myšlenkové pochody, které vedly každého člena hodnotící komise k tomu kterému udělení bodů, se jedná o překročení mezí zákona. Hodnotící komise samozřejmě musí umět vysvětlit a obhájit, proč některé zájemce vyřadila, hodnocení musí probíhat dle daných kritérií, ale nelze požadovat po členech hodnotící komise, aby vysvětlovali, proč v které kolonce udělili tolik bodů a proč v jiné tolik bodů. Jejich hodnocení může být v daném kontextu subjektivní, přičemž subjektivita se eliminuje právě kolektivním rozhodováním více lidí podle poměrně přesně stanovených kritérií.
[6] § 26 zákona