Ještě jednou o bezúplatném poskytování údajů z katastru nemovitostí obcím

Bezúplatné poskytování údajů z katastru nemovitostí je stále žhavé téma. To proto, že výklady se různí. Jak jsem uvedla ve svém článku „Údaje bezplatně“, pak odkazem na § 13, odst.3 zákona o obcích lze  kvalifikovanou žádostí vůči Katastrálnímu úřadu dle vyhlášky o poskytování údajů z katastru nemovitostí, tj. vyhl. 162/2001 Sb. získat pro obec údaje bezplatně.

Objevil se však následující názor Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, který říká mimo jiné: „Na základě výše uvedeného lze dovodit, že obcím lze poskytnout bezúplatně údaje z katastru nemovitostí pouze tehdy, jestliže údaje z katastru nemovitostí obce potřebují pro výkon jejich samostatné působnosti (§84, 85 a 102 zákona o obcích) nebo pro výkon přenesené působnosti, kterou obce vykonávají na základě jiného zákona (např. stavebního zákona). Zákon o obcích ani jiný právní předpis nestanoví, že by obce měly právo na bezúplatné pravidelné poskytování aktualizovaných počítačových souborů celých katastrálních území s údaji ze souboru popisných nebo ze souboru geodetických informací katastru nemovitostí.“

(Pozn.:Zvýrazněné části autorka)

Z uvedeného výkladu je patrné, že územní samospráva a její podstata ještě není zcela dobře vnímána. K uvedenému výkladu je nutno říci následující:

1. Především je ve výkladu zcela chybně citován zákon o obcích, což bývá bohužel pravidlem. Uvedené paragrafy neupravují samostatnou a přenesenou působnost, ale §§ 84 a 85 upravují pravomoc zastupitelstva obce, § 102 pak pravomoc rady obce. Jinými slovy citované paragrafy upravují rozdělení rolí příslušných orgánů obce, a neupravují, a už vůbec ne taxativně, působnost obce.
2. Působnost obce je upravena v § 7, odst.1 a 2 zákona o obcích. Cituji:

Odst. 1, věta první: Obec spravuje své záležitosti samostatně (dále jen „samostatná působnost“)

Odst.2: Státní správu, jejíž byl zákonem svěřen orgánu obce, vykonává tento orgán jako svou přenesenou působnost (§61 a násl.).

Celou úpravu působnosti pak doplňuje § 8: Pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o přenesenou působnost obce, platí, že jde vždy o samostatnou působnost.

Co z toho vyplývá?

Obec nevykonává nic jiného, než samostatnou nebo přenesenou působnost.

Tedy cokoli, co vykonává, vykonává jako součást své samostatné působnosti (zakládá obchodní společnosti, prodává majetek, pronajímá majetek, kupuje nemovitosti, bere si úvěry atd.), anebo jako součást působnosti přenesené (stavební řízení, matriky, přestupkové řízení atd.). Nemůže se stát, že by obec něco vykonávala mimo tyto působnosti. Pokud tedy Český úřad zeměměřičský a katastrální uvádí, že údaje náleží „pouze“ při těchto působnostech, pak říká, že údaje náleží obci vždy, jen si to patrně neuvědomuje.

• Druhá část výkladu, že „Zákon o obcích ani jiný právní předpis nestanoví…“ atd. je rovněž tak mylná. Zákon to stanoví dost přesně, a to zákon o obcích v § 13, odst.3. Zákonodárce zde pochopitelně nevypočítal taxativně druhy údajů, na které má obec právo – uvedl, že „údaje z katastru nemovitostí“, tedy logicky všechny. Zda jich některá obec vyžaduje mnoho a jiná málo, to už vyplývá z jejích potřeb. Je také logické, že musí pak poskytnout katastrálnímu úřadu potřebný čas ke zpracování. Platit je však nemusí. Domnívat se však, že úřad musí údaje poskytnout bezúplatně až poté, co jsou tyto údaje v zákoně taxativně vyjmenovány, je mylné. Zákon stanoví jasnou konstrukci:
• co jsou to údaje z katastru nemovitostí (tj. to, co katastry jako údaje zaznamenávají a vedou)
• obec má právo na bezúplatné využití všech těchto údajů (§13, odst.3 zákona o obcích), tedy má právo na jejich bezúplatné obdržení
• obec vykonává vždy buď samostatnou nebo přenesenou působnost, tedy bezúplatnost se vztahuje na každou její činnost
• vyhláška o poskytování údajů z katastru nemovitostí stanoví pravidla pro toho, kdo žádá (§5) – musí se na zákon o obcích odvolat

A proč to zákon takto stanoví?

Je to velmi jednoduché – obec není osoba soukromého, ale veřejného práva. Podobně jako stát či kraj. Bylo by tedy podivné, aby platila za poskytování informací jako soukromý subjekt, když vykonává svou činnost v obecném zájmu, ba co víc, má povinnost tuto činnost vykonávat. Tedy zákonodárce proto logicky usoudil, že peníze z jednoho veřejného rozpočtu přelévat do druhého veřejného rozpočtu je nesmyslné. Je také nesmyslné, aby katastrální úřady hledaly překážky tam, kde by měla postačit  logika věci. Pravdou však je, že zákon mohl být jasnější – přímo stanovit subjekty, kterým se poskytují informace bezúplatně, a odpadly by výkladové dohady.

Závěrem tedy mohu shrnout:

• Obce mají právo na bezúplatné poskytování údajů z katastru nemovitostí, a to ve všech případech, pokud svou žádost náležitě odůvodní příslušným odkazem na § 13, odst.3 zákon o obcích.
• Katastrálnímu úřadu nepříslušní rozhodovat, které informace poskytne a které už ne, protože zákon hovoří o všech údajích.
• Rovněž tak nelze zužovat poskytnutí s odkazem na působnost obcí, protože obec vykonává vždy buď samostatnou nebo přenesenou působnost. 
• Důvodem tohoto přístupu zákonodárce je veřejnoprávní postavení obcí, kdy je nesmyslné přelévat peníze z jednoho veřejného rozpočtu (obce) do druhého veřejného rozpočtu (státu). 
• Obce by měly  na svých národcích důsledně trvat.    

A co dělat, když katastrální úřad platbu přesto požaduje?

Když nepomůže ani vysvětlení, ani kvalifikovaná žádost, ani nadřízený příslušného úředníka, mohu doporučit cestu práva – uhradit požadovanou částku, aby obec nemusela čekat a potřebné informace získala, a následně zažalovat stát – příslušný katastrální úřad o vydání bezdůvodného obohacení. Osobně bych neměla obavy o výsledek podobného sporu. 

© Mgr. Jana Hamplová

advokátka