MÍSTNÍ REFERENDUM

Postrach nebo užitečný nástroje přímé demokracie?

Místní referendum[1] není právě masově užívaný nástroj občanů obcí a měst, kterým by se často  podíleli na správě věcí veřejných. Má to mnoho důvodů, z nichž nejzákladnější jsou dva – vyvolání referenda je obtížné a chuť bít se za vědci veřejné je mezi občany mizivá. Paradoxně v případě místní referenda by mohli být v praktické výhodě občané malých obcí – lépe se zde identifikuje problém, více se o něm obecně ví, a pokud se zvedne „celá ves“, pak je referendum jistou věcí. Je to sice trochu malá náplast na jinak obtížnější postavení malých obcí, ale je nutné ji připomenout.

Lidé také trochu neví, co vše vlastně mohou v referendu rozhodovat, a nutno přiznat, že to často neví ani radnice samotné. Neuškodí si proto připomenout to základní. 

Kdo má právo v referendu hlasovat?

Právo hlasovat v místním referendu má každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva obce. Nelze uspořádat referendum jen v části obce, které se daný problém dotýká. To bývá často kámen úrazu místního referenda ve větších městech.

Hlasovat v referendu nemůže osoba, která je ve vazbě nebo odsouzená k výkonu trestu, osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům, osoba vykonávající základní vojenskou službu, pokud by to ohrozilo úkoly z této služby vyplývající, a osoba, jejíž práva jsou omezena z důvodu zákona péče o zdraví lidu.

Jak se hlasuje?

Místní referendum probíhá podobně jako volby, a to tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva.

Kolik dnů referendum probíhá?

Hlasuje se jeden den. Z toho je výjimka pro případ, hlasuje-li se současně s volbami, to se pak hlasuje po celou dobu konání voleb, tedy většinou dva dny.

O čem se může v referendu rozhodovat?

Obecně o všem, co zákon nezakazuje. Zákon nepřipouští hlasovat o těchto otázkách[2]:

  1. o místních poplatcích a o rozpočtu obce nebo statutárního města
  2. o zřízení nebo zrušení orgánů obce nebo statutárního města a o jejich vnitřním uspořádání
  3. o volbě a odvolání starosty nebo primátora územně nečleněného statutárního, primátora statutárního města a primátora hlavního města Prahy, místostarosty nebo náměstka primátora, členů rady obce, města, městského obvodu nebo městské části, členů rady statutárního města a hlavního města Prahy a dalších členů zastupitelstva obce, zastupitelstva statutárního města, jakož i volených nebo jmenovaných členů dalších orgánů obce a statutárního města
  4. jestliže by otázka položená v místním referendu byla v rozporu s právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v místním referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy
  5. v případech, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení
  6. o uzavření veřejnoprávních smluv k výkonu přenesené působnosti
  7. o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky obce,
  8. jestliže od platného rozhodnutí v místním referendu do podání návrhu na konání místního referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců

O čem si lze tedy představit také hlasování v místní referendu?

Například

  • o odtržení obce od jiného města
  • o změně územního plánu obce
  • o zrušení právnické osoby obce
  • o povinnosti obce vymáhat náhradu škody
  • o povinnosti obce prominout dluh
  • o povinnosti obce odstoupit od smlouvy
  • o tom, zda má město privatizovat bytový fond

…atd atd., ta škála je nekonečná

O čem se mohou vést polemiky

Lze si představit otázky, nad kterými by se mohla rozvinout diskuze, zda o nich lze či nelze v referendu rozhodovat.

  • o konkrétním obsahu jakékoli smlouvy
  • o tom, zda je některý zastupitel ve střetu zájmů
  • o odměnách pro zastupitele (v mezích příslušné vyhlášky)
  • o tom zda vést či nevést konkrétní soudní spor

Kdy se může konat referendum?

Referendum se může konat v zásadě ve dvou případech:

  1. Když se na tom usnese zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města
  2. Přípravný výbor podá návrh na konání místního referenda a zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města rozhodne o jeho vyhlášení.

Musí zastupitelstvo rozhodnout o vyhlášení referenda?

Pokud je mu předložen řádný návrh přípravného výboru, pak ano. A co je to řádný návrh přípravného výboru?

a) Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpořilo svým podpisem alespoň

do       3 000 obyvatel ………. 30 % oprávněných osob,

do     20 000 obyvatel ………. 20 % oprávněných osob,

do   200 000 obyvatel ………. 10 % oprávněných osob,

nad 200 000 obyvatel ……….   6 % oprávněných osob.

b) Otázka navržená pro místní referendum musí být jednoznačně položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět slovem „ano“ nebo slovem „ne“.

Tvorba otázky – nejtěžší disciplína

Vytvoření otázky tak, aby obstála, není vůbec snadné. Otázka nesmí být tendenční, zavádějící, návodná, a musí umožňovat jasnou odpověď ano-ne.

Není proto přípustná otázka typu:

Chcete postavit ve městě raději A. školu nebo za B. rozhlednu?

Chcete, aby město uzavřelo smlouvu o dílo s firmou Nový nebo s firmou Novák?

Otázka musí být totiž vždy postavena tak, aby se na ni odpovídalo ANO-NE.

Například v uvedených případech:

Chcete, aby v našem městě vznikla škola namísto rozhledny? ANO-NE

Chcete, aby město uzavřelo smlouvu o dílo s firmou Nový? ANO-NE

Otázka také nesmí odporovat zákonu.

Bylo by proto nepřípustné, aby otázka zněla takto:

Chcete, abychom přednostně uzavírali smlouvy o dílo s místními firmami?

Chcete, abychom vždy zadávali zakázky bez veřejné soutěže?

Také nesmí být tendenční, například

Chcete, aby vaše děti žily zdravě a proto hlasujete ano pro výstavbu tělocvičny?

Jste pro to, aby město odpustilo dluhy všem dlužníkům, protože máte sociální cítění?       

A nesmí být urážlivá

Chcete vybudovat speciální třídu pro hloupé děti? 

Místní referendum je obecně dobrá věc. Právní úprava v našem zákoně však není příliš šťastná, a klade příliš překážek namísto aby referendum jako nástroj přímé demokracie přiměřeně posílila.

Přínosné by bylo i umožnit konání referenda v několika či jednom volebním okrsku, aby se jím nemuselo zatěžovat celé město, jde-li o lokální záležitost.

Omezení procentuálními kvótami je též příliš tvrdé a mělo by se změnit.

Nelze ani tak předpokládat, že by tento nástroj využívali lidé masivně. Není proto důvodu už tak přístup k přímému projevu demokracie ztěžovat složitostmi a umělými překážkami.   

Mám-li tedy odpovědět na otázku položenou v názvu tohoto příspěvku, pak místní referendum je postrach toliko co procedury, pokud jde o obsah, jeho vyšší využití by prospělo atmosféře v obcích.

© Mgr.Jana Hamplová

advokátka


[1] Zákon o místním referendu a o změně některých zákonů číslo 22/2004 Sb.

[2] § 7 zákona o místním referendu