Advokátní kancelář pro veřejnou správu a veřejné právo
2007 – Orgány obce a nový stavební zákon I

2007 – Orgány obce a nový stavební zákon I

Orgány obce a nový stavební zákon – I.

Zastupitelstvo obce a rada obce

Zákon číslo 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)[1] se dotýká i volených orgánů obce, a to zejména  pokud jde o vymezení jejich působnosti. Specifikuje, co spadá do kompetence zastupitelstva obce, která rozhodnutí přijímá rada obce a řeší rozdělení působnosti v obci, kde se rada obce nevolí. Protože se jedná o podstatné otázky, v následujícím textu připomínáme tuto novou právní úpravu právě se zaměřením na otázky schvalovacích pravomocí.

Působnost ve věcech územního plánování a stavebního řádu upravuje hlava II, a pokud jde o volené orgány obce, pak se jich dotýká především § 6, odst.5 a 6. Podle těchto ustanovení je rozdělení působnosti následující.

Rozhodovací pravomoci zastupitelstva obce, v níž se volí rada obce

Zastupitelstvo obce, v níž se volí i rada obce, rozhoduje o těchto otázkách:

  1. Rozhoduje v samostatné působnosti o pořízení územního plánu[2] a regulačního plánu[3]

Obce se tak dotýkají dva ze tří druhů územně plánovací dokumentace, kterou se rozumí zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán. Zásady územního rozvoje však spadá do působnosti kraje. Toto rozhodování je výkonem samostatné působnosti obce. Rozhodováním o pořízení se rozumí rozhodnutí o tom, že územní plán či regulační plán bude obcí pořízen, tedy že bude zahájen proces podle stavebního zákona. Tím se rozumí i to, že výhradně zastupitelstvo rozhoduje i o všech souvisejících otázkách, například o změnách, zastavení práce na zpracování územního či regulačního plánu apod. Podle zákona o obcích musí být tento bod samozřejmě uveden v programu jednání.

  1. Schvaluje v samostatné působnosti zadání, případně pokyny pro zpracování návrhu územního plánu

Procesní postup zadání upravuje § 47 stavebního zákona. Z právní úpravy je nutné připomenout zejména znění odst.1, první věta, kde je uvedeno: „Na základě rozhodnutí zastupitelstva obce o pořízení územního plánu pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem zpracuje návrh zadní územního plánu.“  Z toho lze usuzovat, že v okamžiku, kdy zastupitelstvo rozhoduje o tom, že bude pořízen územní plán, mělo by rozhodnout o tom, který zastupitel bude v kontaktu s pořizovatelem, tj. příslušných obecním úřadem[4]. Nic nebrání tomu, aby pro komunikaci s pořizovatelem byla určena skupina zastupitelů, záleží na vůli zastupitelstva. Nic nebrání rovněž tomu, aby byl tímto zastupitelem starosta obce či člen rady, zde není a ani nemůže být žádný střet zájmů (neexistuje-li z jiného důvodu). Pokud by tento zastupitel nebyl určen, lze rovněž výkladem dojít k tomu, že pak je tímto zastupitelem starosta obce z titulu své funkce, protože zastupuje obec navenek, popř. zástupce starosty, není-li starosta přítomen.

  1. Vydává v samostatné působnosti územní plán

Poté, co jsou uskutečněny všechny procesní kroky, zastupitelstvo je tím orgánem, který územní plán vydá. Jedná se o konečný akt po poměrně dlouhém zákonem procesu podle stavebního zákona. V praxi se vyskytuje otázka, kdo se má za obec jako subjekt samosprávy účastnit tohoto procesu. Opět platí výše řečené – buď si zastupitelstvo tohoto zástupce (nebo více zástupců) určí, nebo je jím ze zákona starosta, popř. zástupce starosty z pozice zastupování starosty v době jeho nepřítomnosti.

  1. Vydává v samostatné působnosti regulační plán

Pokud jde o schválení regulačního plánu, limity jsou dány zákonem, a to § 62, odst.2, písm.c). Základem je, že regulační plán schvaluje zastupitelstvo v případě, že není vydán územní plán. V zastavěném území může vydat vždy, v nezastavěném území jen tehdy, pokud se nemění jeho charakter nebo pokud se nenahrazuje  plán společných zařízení komplexních pozemkových úprav podle zvláštního právního předpisu[5]. V této souvislosti je nutné připomenout, že regulační plán nenahrazuje územní rozhodnutí v nezastavěném území[6], jak se někdy soukromé subjekty nesprávně domnívají.

  1. Projednává v samostatné působnosti zprávu o uplatňování územního plánu

Pořizovatel územního plánu (příslušný obecní úřad) předloží zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let ode dne vydání územního plánu  a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu o uplatňování územního plánu v minulém období. Návrh zprávy probíhá opět procesně přes dotčené orgány státní správy, podrobnosti upravuje § 55, odst.1 stavebního zákona. Obsahové náležitosti zprávy stanoví prováděcí předpis.            

  1. Vykonává další činnosti podle stavebního zákona

Zákon konstatuje, že uvedený výčet není taxativní, a zastupitelstvu obce náleží i další činnosti zde přímo nevyjmenované.

Rozhodovací pravomoci rady obce.

Zákon svěřuje radě obce dále uvedené pravomoci. Pokud se v obci rada nevolí, rozhoduje i o těchto otázkách zastupitelstvo. Rada obce:

       1.   Vydává vymezení zastavěného území

Pojem zastavěné území specifikuje § 58 zákona. Na území obce může být jedno i více zastavěných území, a v zásadě se do zastavěného území zahrnují:

  1. pozemky v intravilánu se stanovenými výjimkami (např. vinice, chmelnice apod.)
  2. pozemky vně intravilánu, které jsou naopak pozitivně definovány (zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace, ostatní veřejná prostranství[7]

 Rada obce tedy nemůže za zastavěné území prohlásit takový prostor, který neobstojí před danou definicí zákona. Nemůže tedy svévolně do zastavěného území zahrnout to, co tam nepatří, a naopak prohlásit, že některé pozemky nejsou v zastavěném území, přestože se tam prokazatelně nacházejí.

Zastavěné území tedy vymezuje buď

  • územní plán (pak o něm rada nerozhoduje výše uvedeným postupem)
  • rozhodnutí rady výše uvedeným postupem

Schválením územního plánu se ruší původně určené zastavěné území radou obce, a platí později schválený územní plán, tedy včetně vymezení zastavěného území obce.

  • Schvaluje žádost obce o pořizování územního plánu, regulačního plánu a územní studie[8] anebo uzavření smlouvy s právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k výkonu územně plánovací činnosti

Jde-li o rozdělení pravomoci mezi zastupitelstvo a radu pokud jde o územní a regulační plán, pak je nutné si uvědomit, že zastupitelstvo schvaluje to, že územní (popř. regulační) plán bude pořízen, rada pak schvaluje žádost obce vůči úřadu (tedy vykonává vůli zastupitelstva obce), anebo schvaluje smlouvu s právnickou nebo fyzickou osobou splňující kvalifikační předpoklady pro výkon územně plánovací činnosti [9]. Pokud není volena rada obce, splývá tato pravomoc v jedno – zastupitelstvo rozhodne o pořízení a schválí současně žádost obecnímu úřadu nebo schválí smlouvu s oprávněnou osobou.

Rada obce tedy nemůže rozhodnout o pořízení územního plánu nebo regulačního plánu, je pouze vykonavatelem projevené vůle zastupitelstva.

Pokud jde o územní studii, kterou specifikuje blíže § 30  („Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území“), zákon ji nesvěřuje žádnému z orgánů obce do pravomoci, tedy podle zákona o obcích by se jí měla zabývat rada, rovněž si ji může k rozhodování vyhradit zastupitelstvo.

A kdy pořizuje obec územní studii?

  1. v případě, že je to uloženo územně plánovací dokumentací
  2. z vlastního podnětu
  3. z jiného podnětu

V zadání se vždy určuje obsah, rozsah, cíl a účel studie. Studie je významově široký pojem, je praktickým nástrojem k řešení vybraných problémů (doprava, životní prostředí, ochrana veřejného zdraví atd.). Studií nemohou být samozřejmě dotčená vlastnická ani jiná práva k nemovitostem, neschvaluje se ve smyslu správního řádu, ale ukládá se jen do územně analytických podkladů.   

  • Vydává územní opatření o asanaci a územní opatření o stavební uzávěře

Podrobně je tato problematika upravena v § 97 až 100 zákona. Rada obce vydává toto opatření v rámci přenesené, nikoli samostatné působnosti. Ve stručnosti lze oba úkony charakterizovat takto:

  1. územní opatření o stavební uzávěře je opatření obecné povahy dle správního řádu, a omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost na vymezeném území
  2. územní opatření o asanaci území je opatření obecné povahy dle správního řádu, které se vydává na území postižené živelní pohromou nebo závažnou havárií, popř. pro zastavěné území tam, kde si to vyžádá stav staveb (závadné stavby, důvody hygienické, bezpečnostní apod.)

Vydání tohoto opatření opět není svévolné, ale musí ctít podmínky zákona.

Územní opatření tohoto typu, pokud se dotýká více obcí, může vydat i rada kraje.

Za připomenutí stojí též ustanovení zákona, které připouští výjimky, pokud její udělení neohrozí sledovaný účel. Výjimku uděluje rada obce (popř. kraje), která opatření v přenesené působnosti vydala.

  • Uplatňuje v samostatné působnosti námitky k zásadám územního rozvoje a připomínky k územnímu plánu sousední obce

Zásady územního rozvoje[10] spadají do kompetence kraje, a proto je na místě, aby se obce, jichž se nepochybně dotýkají, mohly formou námitek vyjádřit, popř. dát připomínky. Za obec tak učiní rada, pokud není volena, tak zastupitelstvo.

Totéž platí o územním plánu sousední obce. Jedná se o obec, s níž má obec společné katastrální hranice. K územnímu plánu obce, s níž nesousedí, se vyjadřovat nemůže.

  • Vykonává další činnost podle tohoto zákona

Opět zákon uvádí, že výčet není vyčerpávající, a rada obce bude mít více věcí k řešení.

 

Související otázky

  • Může si zastupitelstvo v obci, v níž se volí rada vyhradit rozhodování o otázkách, které jinak podle stavebního zákona má rozhodovat rada obce?

Nemůže. Pravomoc je, stejně takto je tomu v zákoně o obcích, rozdělena takto:

1. pravomoc vyhrazená zastupitelstvu obce

2. pravomoc vyhrazená výhradně radě obce

3. pravomoc neurčená – poté rozhoduje rada, ale rozhodnutí si může předem vyhradit též zastupitelstvo

  • Týká se těchto právních úkonů doložka podle § 41[11] zákona o obcích?

Nepochybně. Citovaný § 41 nehovoří ve svém textu o zákonu o obcích, ale obecně o zákonu. Spadá sem nepochybně tedy i zákon stavební.

  • Kdo podepisuje výše citované dokumenty podle stavebního zákona?

Je to stejné jak podle zákona o obcích. Starosta, v případě jeho nepřítomnosti místostarosta, popř. přímo místostarosta, byla-li mu tato oblast určena do jeho kompetence.

  • Jak probíhá schvalování?

Podle pravidel zasedání orgánů obce tak, jak je stanoví zákon o obcích. Zastupitelstvo vždy jedná veřejně, a takto musí jednat i při výkonu pravomoci dle stavebního zákona. Rada jedná neveřejně, a jedná takto i v případě schvalování podle stavebního zákona. Pokud rada není v obci volena, i záležitosti spadající do její působnosti, které tedy schvaluje zastupitelstvo, jsou projednávány výhradně veřejně v rámci jeho běžných zasedání.   

  • Jak se schvalují námitky za obec zasílané kraji nebo sousední obci?

Je více možností:

1. námitky jsou připraveny na zasedání rady (v případě, že se nevolí, zastupitelstva) v návrhovém znění, a hlasuje se o nich jako celku

2. námitky se hlasuje jednotlivě

Platí ty námitky, které schválila nadpoloviční většina členů rady obce (zastupitelstva).

Pozor – námitky nemohou zaslat toliko úředníci obecního úřadu, tyto námitky by nebyly námitkami, které by bylo možné uznat jako námitky dané obce (viz neplatnost dle § 41 zákona o obcích).

© Mgr. Jana Hamplová

advokátka


[1] Dále jen „stavební zákon“

[2] Upravuje § 43 a násl. stavebního zákona

[3] Upravuje § 61 a násl. stavebního zákona

[4] Působnost obecního úřadu je dána §6, odst.1

[5] Zákon č.139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech

[6] § 61, odst.2 poslední věta, stavebního zákona

[7] Podle zákona o obcích, konkrétně podle §34 jsou veřejným prostranstvím všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

[8] Podle § 6, odst.1, písm.c) nebo § 6, odst.2

[9] Podrobnosti viz § 24 odst.1 zákona)

[10] Viz ustanovení § 31 a násl. zákona – Politika územního rozvoje

[11] §41 zákona o obcích

(1) Podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující tento právní úkon doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny.

(2) Právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení od počátku neplatné.