Doložky podle § 41 zákona o obcích:
JAK NA NĚ?
Po zveřejnění prvního článku na téma doložek podle § 41 zákona o obcích nastalo v obcích malé zděšení. O co jde? Co se má na mysli? Jak mají tyto doložky znít? Tak zněly otázky na mém e-mailu a v telefonu. Dlužno dodat, že jen malé procento obcí a měst, a samozřejmě i jejichprávníků, si tohoto nenápadného paragrafu dříve povšimlo. Tedy – jak naložit s § 41 zákona číslo 128/2000 Sb. v praxi?
Připomeňme si napřed jeho znění:
§41
Podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující tento právní úkon doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny.
Pro snadnější pochopení, co měl zákonodárce na mysli, ocitujme ještě jeden velmi zajímavý paragraf, a to § 103, odst.1) zákona o obcích:
§103
(1) Starosta zastupuje obec navenek. Úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, může starosta provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tyto právní úkony od počátku neplatné.
Z jiných ustanovení zákona o obcích víme, že v podstatě všechny právní úkony obce vyžadují:
- schválení zastupitelstvem nebo radou obce
- některé navíc vyžadují zveřejnění na úřední desce (záměr obce pronajmout nemovitý majetek, prodat nemovitý majetek, rozpočet je též povinné zveřejnit atd.)
Kdyby starosta podepsal některý z těchto aktů bez splnění těchto zákonných podmínek, byl by právní úkon neplatný ze zákona, absolutně a od počátku. Jinými slovy druhá smluvní strana by měla v ruce zcela bezcenný cár papíru.
Zákonodárci však nestačilo jen toto konstatování. Prostřednictvím § 41 vyžaduje, aby v každé listině, která osvědčuje právní úkon (což budou nejčastěji smlouvy, ale např. též ručitelská prohlášení, výpovědi z nájmu apod.), bylo výslovně uvedeno, že zákonné podmínky byly splněny. Proč tak učinil?
Důvodů je několik:
- Uvedená doložka dává právní jistotu adresátovi právního úkonu (nejčastěji druhé smluvní straně), že vše proběhlo zákonným způsobem a on nemusí mít o platnosti právního úkonu pochybnosti.
- Kdyby přesto, že zákonné podmínky splněny nebyly, starosta podobnou doložku podepsal, jde o jasný důkaz v rovině trestněprávní (skutková podstata úmyslného zneužití pravomoci veřejného činitele, popř. dalších).
- Evidenční charakter – z listiny bude vždy hned patrné, kdy a kdo právní úkon obce schválil, usnadní to dohledávání v zápisech příslušných orgánů apod.
- Jde o další předpoklad ochrany obcí před neuváženými kroky starostů, jichž jsme v minulých letech byli často svědky.
Jak mají doložky znít?
Existuje v podstatě několik základních variant, které se mohou podle potřeby doplnit či obměnit. Podstatné je, aby obsahovaly vždy všechny údaje podstatné pro platnost z pohledu schvalovacího procesu v obci.
Vzorová znění doložek podle § 41 zákonao obcích
- Prodej nemovitosti
“Záměr obce prodat předmětnou nemovitost byl řádně zveřejněn na úřední desce obce od ____ do _____ . Prodej nemovitosti za podmínek uvedených v této smlouvě byl schválen zastupitelstvem obce dne __________, usnesení číslo ______ nadpoloviční většinou hlasů všech členů zastupitelstva obce.”
- Pronájem nemovitosti
“Záměr obce pronajmout předmětnou nemovitost byl řádně zveřejněn na úřední desce obce od ____ do _____ . Pronájem nemovitosti za podmínek uvedených v této smlouvě byl schválen radou obce dne __________, usnesení číslo ______ nadpoloviční většinou hlasů všech členů rady obce.”
- Smlouva o dílo na základě veřejné soutěže
A/
“Tato smlouva o dílo byla schválena radou obce dne ________ číslo usnesení _____________ nadpoloviční většinou hlasů členů rady obce, a to na základě radou obce řádně vyhlášené a vyhodnocené veřejné soutěže podle zákona o zadávání veřejných zakázek.”
B/
“Tato smlouva o dílo byla schválena, na základě vyhrazení si věci do rozhodování zastupitelstva, zastupitelstvem obce dne ________ číslo usnesení _____________ nadpoloviční většinou hlasů členů zastupitelstva obce, a to na základěřádně vyhlášené a vyhodnocené veřejné soutěže podle zákona o zadávání veřejných zakázek.”
Podle tohoto modelu lze v podstatě připojit ke každé listině příslušnou doložku. Z ní musí být patrné:
- Kdo, kdy a jak právní úkon schválil
- Zdali jsou splněny jiné podmínky právního úkonu (zveřejnění, proběhlá veřejná soutěž apod.)
Doložka se píše před příslušné podpisy v listině, lze přijmout i připojení doložky za podpisy, ovšem pak musí být podpis starosty ještě za touto doložkou.
Možné situace
- Právní úkon obce byl řádně schválen, vše je v usneseních řádně zachyceno, ale ve smlouvě není doložka.
- Přestože jde o smlouvu, která nemá všechny náležitosti dle zákona o obcích, nepůjde o neplatnost, ale formální odstranitelný nedostatek. Pozor na využití tohoto nedostatku protistranou v případě sporu – zde je pak každá záminka dobrá. U soudu by patrně neobstála, nicméně s tímto argumentem může věc protahovat a komplikovat.
- Právní úkon obce byl řádně projednán a schválen, písemné zachycení tohoto aktu je nedostatečné, doložka ve smlouvě schází.
- Zde se může obec dostat v případě pochybností do stavu důkazní nouze, a riskuje neplatnost právního úkonu (nebude čím prokázat řádný průběh schvalovacího procesu, popř. splnění jiných náležitostí, v neposlední řadě se může starosta dostat do problémů, že něco podobného podepsal) .
- Právní úkon obce nebyl řádně projednán a schválen, doložka však je ve smlouvě uvedena.
S ohledem na § 103, odst.1) půjde o právní úkon absolutně neplatný. Patrně bude naplněna i skutková podstata trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele ze strany představitele obce, který tuto smlouvu podepsal.
Závěr
Nejrozumnějším přístupem obce proto bude respektovat právní úpravu, dbát na obsah smluv včetně uvedeného § 41, a vyvarovat se tak možných problémů v budoucnu. Je rovněž vhodné stanovit standardní texty doložek v obci, aby byly užívány podle stejného modelu pro totožné případy. Přispěje se tím k transparentnosti smluvních vztahů v obci a posílení důvěry ve výkon samosprávy.
© Mgr.Jana Hamplová
advokátka