Rada obce jako valná hromada společnosti s ručením omezeným
2000 – Nový zákon o obcích určil jako orgán obce, který vykonává funkci valné hromady v případě, že obec je jediným společníkem, radu obce. Stalo se tak přesto, že v návrhu tímto orgánem mělo být zastupitelstvo. Téma obecních společností právě proto vyvolává čím dál větší diskuze. Uplatňování sporného ustanovení v praxi je totiž obtížné, ne-li nemožné. Zejména proto, že připouští několik výkladů ve vztahu k zastupitelstvu obce.
VELKÝ PROBLÉM PRAXE
Praktické problémy vznikají tam, kde si rada obce vysvětluje ustanovení zákona o tom, že vykonává funkci valné hromady, velmi svérázně. A to tak, že vzhledem k tomuto ustanovení nesmí zastupitelstvo vůči obchodní společnosti obce vůbec nic. Radní v těchto případech tvrdí, že zastupitelé nesmějí ohledně této obchodní společnosti obce o ničem rozhodovat, nesmějí radě obce ukládat žádné úkoly, které se této obchodní společnosti dotýkají, a co víc, dokonce tvrdí, že zastupitelé nemají nárok na informace o této obchodní společnosti nebo že zastupitelům tyto informace poskytovány být nesmějí.
Je pravdou, že některé právní výklady jako výsledek detailního porovnání zákona o obcích a obchodního zákoníku jsou pro laika složité, v ojedinělých případech navíc používající vedle doslovného textu zákona argumenty jako je účel zákona o obcích a ústavní princip samosprávy, ale jedno je jisté: Zastupitelstvo není vůbec ze hry – naopak.
Postavme vedle sebe některá konkrétní ustanovení obchodního zákoníku v části společností s ručením omezeným a zákon o obcích, eventuelně ústavní princip samosprávy. Výsledek je, zejména pro ony svérázné výklady některých radních, přinejmenším překvapivý.
§106, odst.1 ObchZ
Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem.
Komentář:
Obchodní podíl ve výši 100% je majetkem obce. Jako takový může být předmětem převodu, zástavy či jiné majetkové dispozice. Nepochybně se ho dotýkají všechna ustanovení o majetku města. Faktická hodnota obchodního podílu je přímo závislá na tom, jak společnost hospodaří, jaké má závazky – za které, jak uvedeno, odpovídá celým svým majetkem. Zastupitelé mají proto např. nepochybně právo znát stav závazků obecní s.r.o., protože tyto závazky mají přímý vliv na objem faktického majetku společnosti, jejímž 100% vlastníkem je obec.Obchodní podíl v s.r.o. je tedy součást majetku města, a zde má zastupitelstvo roli velmi významnou, která se tohoto obchodního podílu přímo dotýká.
§114, odst.1 ObchZ
Obchodní podíl představuje účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti.
Komentář:
Obchodní podíl je majetkem obce. Zastupitelstvo nemůže být odříznuto od této části majetku tímto obchodním podílem vyjádřené.
§115, odst.1 a 2 ObchZ
Se souhlasem valné hromady může společník smlouvou převést svůj obchodní podíl na jiného společníka, nestanoví-li společenská smlouva jinak.
Připouští-li to společenská smlouva, může společník převést svůj obchodní podíl na jinou osobu. Společenská smlouva může podmínit převod obchodního podílu na jinou osobu i souhlasem valné hromady. Má-li společnost jediného společníka, je obchodní podíl vždy převoditelný na třetí osoby.
Komentář:
Není v praxi myslitelné, aby valná hromada – rada obce, rozhodla bez zastupitelstva o převodu obchodního podílu na někoho jiného, a obec tak přišla jednou provždy o obchodní podíl ve společnosti, v tomto případě o podnik jako takový. Obchodní zákoník přitom svěřuje rozhodování valné hromadě. V tomto případě je však nutno vycházet právě z principu samosprávy a její hierarchie, i když zákon o obcích neobsahuje o převodu obchodního podílu v obchodních společnostech přímé ustanovení.
§117 ObchZ
K rozdělení podílu je třeba souhlasu valné hromady.
Komentář:
Jedná se o obdobný případě jako převod obchodního podílu. Rozdělení obchodního podílu by znamenalo např. to, že obci zůstane jen 20%, a jiná osoba bude mít 80%, a de facto společnost ovládne. Rada o tomto nemůže nikdy rozhodnout, i když je tzv. valná hromada. Jde totiž v podstatě o rozhodnutí o účasti v s.r.o. s třetí osobou. Obchodní zákoník svěřuje toto rozhodnutí valné hromadě, ale rada obce takové rozhodnutí učinit nemůže.
§117a ObchZ
Zastavení obchodního podílu
1) Obchodní podíl může být předmětem zástavního práva. Zástavní smlouva musí mít písemnou formu. Podpisy na zástavní smlouvě musí být úředně ověřeny.
2) Jestliže lze obchodní podíl převádět pouze se souhlasem valné hromady, vyžaduje se souhlas valné hromady i k zastavení obchodního podílu. Bez tohoto souhlasu zástavní právo nevznikne. Zastavený obchodní podíl nelze po dobu trvání zástavního práva opětovně zastavit.
Komentář:
Zde přímo zákon o obcích říká, že “zastupitelstvu obce je vyhrazeno rozhodovat o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 20 000 Kč”. Proto ani zástava obchodního podílu nemůže nikdy spadnout do působnosti rady, ačkoli dle obchodního zákoníku se vyžaduje souhlas valné hromady.
§121, odst.1 ObchZ
Společenská smlouva může určit, že valná hromada je oprávněna uložit společníkům povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu příplatkem mimo základní kapitál (dále jen „příplatek“) peněžitým plněním nad výši vkladu až do poloviny základního kapitálu podle výše svých vkladů.
Komentář:
V praxi by to při aplikaci působnosti valné hromady bez ohledu na princip samosprávy a rozdělení jiných působností znamenalo, že rada obce by určovala zastupitelstvu, kolik musí vložit obchodní společnosti z obecního rozpočtu, což je nejen logický nesmysl a porušení hierarchie vztahů, ale též zákona o obcích v jiném ustanovení (schvalování rozpočtu).
§122 ObchZ
Společníci mají zejména právo požadovat od jednatelů informace o záležitostech společnosti a nahlížet do dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje nebo k tomu zmocnit auditora nebo daňového poradce.
Komentář:
Společníkem je obec a jejím nejvyšším orgánem je zastupitelstvo obce. Proto zastupitelstvo bez ohledu na to, kdo má formální působnost valné hromady, může kdykoli požadovat cokoli –a musí mu to být sděleno. Mimo jiné to vyplývá z toho, že pojem “valná hromada” a “společník” jsou zcela odlišné pojmy.
§123, odst.1 ObchZ
Společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých obchodních podílů, nestanoví-li společenská smlouva jinak.
Komentář:
Vzhledem k tomu, že případný zisk je příjmem rozpočtu, není možné tajit např. před zastupiteli hospodářské výsledky.
Valná hromada
§125, odst.1, písm. b) ObchZ
Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Do její působnosti patří schvalování řádné, mimořádné a konsolidované a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát,
Komentář:
Vzhledem k úzké návaznosti na rozpočet musí být v první řadě informováno zastupitelstvo. Rada obce nemůže navíc nikdy rozhodovat o úhradě ztrát. Tedy jde o další průlom do její působnosti jako valné hromady.
§125, odst.1, písm. c) ObchZ
schvalování stanov a jejich změn
Komentář:
Schvalovat stanovy je zákonem o obcích vyhrazeno zastupitelstvu obce. Přes určitou stylistickou nejasnost ve formulaci, kdy je užito “které hodlá založit”, tedy je užito formulace do budoucna, lze mít za to, že schvaluje-li zastupitelstvo stanovy jako dokument, schvaluje pak i jejich změny, doplňky apod.
§125, odst.1, písm. d) ObchZ
rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy
Komentář:
Podle zákona o obcích je zastupitelstvu obce vyhrazeno:
schvalovat zakladatelskou listinu, zakladatelskou smlouvu, společenskou smlouvu a stanovy obchodních společností a dalších právnických osob, které obec hodlá založit, a rozhodovat o účasti obce v již založených právnických osobách
Tedy přesto, že podle obchodního zákoníku je toto určeno valné hromadě, podle zákona o obcích je to zastupitelstvo, které schvaluje společenskou smlouvu (zakladatelskou listinu), a tedy tím i její změny, dodatky apod. Co společenská smlouva obsahuje je zřejmé z dalšího ustanovení obchodního zákoníku.
Zakladatelská listina (a tedy i její změny)jako taková tedy plně spadá do působnosti zastupitelstva obce, a to je výklad nepochybně zajímavý vzhledem k tomu, co zakladatelská listina například jako minimum řeší:
a) firmu a sídlo společnosti,
b) určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby,
c) předmět podnikání (činnosti),
d) výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu,
e) jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti,
f) jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje,
g) určení správce vkladu,
h) jiné údaje, které vyžaduje tento zákon.
2) Společenská smlouva může určit, že společnost vydá stanovy, které upraví vnitřní organizaci společnosti a podrobněji některé záležitosti obsažené ve společenské smlouvě.
Tato výkladové teorie může působit další otazníky. Nicméně je důkazem toho, že vynechat zastupitelstvo v podstatě nelze, ať už praxe bude různá. Lze jistě uvažovat o konsensuální praxi, kdy na základě všeobecného a lze říci neformálního souhlasu zastupitelstva rada změní zakladatelskou listinu, aniž to vzbudí nějakou ostrou reakci. A naopak – učiní-li rada (byť v rámci domnělého zákonného oprávnění) nějaké radikální zásahy do stěžejních dokumentů s odkazem na svou roli valné hromady, může očekávat konflikt o pravomoc nebo konflikt politický.
§125, odst.1, písm. e) ObchZ
rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu,
Komentář:
Spadá dle zákona o obcích do působnosti zastupitelstva.
§125, odst.1, písm. f) a g) ObchZ
jmenování, odvolání a odměňování jednatelů
jmenování, odvolání a odměňování členů dozorčí rady,
Komentář:
Pokud se mění počet členů dozorčí rady či počet jednatelů, jde o změnu zakladatelské listiny a ta (viz výše) spadá do působnosti zastupitelstva.
§125, odst.1, písm. i) ObchZ
jmenování, odvolání a odměňování likvidátora a rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, jestliže to společenská smlouva připouští,
Komentář:
Zrušit společnost může jen zastupitelstvo, přestože to obchodní zákoník dává do působnosti valné hromady.
§125, odst.1, písm. j) ObchZ
rozhodování o převodu a nájmu podniku nebo jeho části nebo rozhodnutí o uzavření takové smlouvy ovládanou osobou,
Komentář:
Je zřejmé, že k převodu podniku jako celku může dojít jen se souhlasem zastupitelstva.
§125, odst.1, písm. k) ObchZ
rozhodování o fúzi, převodu jmění na společníka, rozdělení a změně právní formy
Komentář:
Opět musí spadnout jen do působnosti zastupitelstva.
Zejména výše uvedená ustanovení o působnosti valné hromady v obchodním zákoníku v porovnání s obecní samosprávou je velmi transparentní – odpovídá na otázku, co všechno může rada obce jako valná hromada sama rozhodnout. Docházíme k závěru, že mimo běžných provozních záležitostí je to minimum věcí, a že zákonodárce spojením rady obce a pojmu valná hromada hrubě opomenul principy a právní úpravu obecní samosprávy.
V obchodním zákoníku však nalezneme ještě další důležitá ustanovení pro zastupitele.
Jednatel je povinen vyhotovit zápis z jednání valné hromady a zaslat jej na náklady společnosti bez zbytečného odkladu všem společníkům.
Komentář:
Na kopii zápisu z valné hromady mají zastupitelé právo z titulu nejvyššího orgánu města jako společníka. To podpůrně potvrzuje i další ustanovení.
§131, odst.1 ObchZ
Každý společník, jednatel, likvidátor, správce konkursní podstaty, vyrovnací správce nebo člen dozorčí rady se může domáhat, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady, pokud je v rozporu s právními předpisy, společenskou smlouvou, zakladatelskou listinou nebo stanovami. Není-li toto právo uplatněno do tří měsíců ode dne konání valné hromady nebo, nebyla-li řádně svolána, ode dne, kdy se mohl dovědět o konání valné hromady, nejdéle však do jednoho roku od konání valné hromady, zaniká.
Komentář:
Aby takto mohlo zastupitelstvo jako společník zasáhnout, musí mít možnost mít zápisy z valné hromady. Právo zasáhnout podle tohoto ustanovení zastupitelstvu samozřejmě má.
§131a, odst.1 ObchZ
Žaloba společníka
Každý společník je oprávněn podat jménem společnosti žalobu o náhradu škody proti jednateli, který odpovídá společnosti za škodu, kterou jí způsobil
Komentář:
Zastupitelstvo může podat žalobu o náhradu škody z titulu nejvyššího orgánu společníka. To je velmi důležité ustanovení, jehož význam pro zastupitelstvo se ukáže zcela jistě v případech výměny mandátů po volbách.
Jednatelé
§133 ObchZ
Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Je-li jednatelů více, je oprávněn jednat jménem společnosti každý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak.
Omezit jednatelská oprávnění může pouze společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada. Takové omezení je však vůči třetím osobám neúčinné.
Komentář:
Zastupitelstvo může prostřednictvím společenské smlouvy a stanov omezit jednatelská oprávnění.
§135, ost.1 ObchZ
Jednatelé jsou povinni zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vést seznam společníků a informovat společníky o záležitostech společnosti.
Komentář:
Jednatelé mají povinnost informovat společníky. Společníkem je obec, jejímž nejvyšším orgánem je zastupitelstvo obce. Jednatelé jsou povinni informovat zastupitelstvo o záležitostech společnosti.
Změna společenské smlouvy
§141
Ke změně obsahu společenské smlouvy je třeba souhlasu všech společníků nebo rozhodnutí valné hromady,
Komentář:
Změna společenské smlouvy (a tedy i zakladatelské listiny) – zastupitelstvo obce (viz výše).
Zvýšení a snížení základního kapitálu
Usnesení valné hromady musí určit
a) částku, o kterou se zvyšuje základní kapitál,
b) lhůtu, do níž musí být závazky ke zvýšení vkladu nebo k převzetí nového vkladu převzaty, popřípadě
c) předmět nepeněžitého vkladu a částku, kterou se započítává na vklad společníka na základě znaleckého posudku.
Komentář:
V praxi by to mělo při striktním výkladu “rada a nikdo jiný” znamenat, že rada určí zastupitelstvu, o kolik má zvýšit kapitál společnosti. Opak je pravdou. O tomto musí rozhodnout výhradně zastupitelstvo.
§144 ObchZ
Valná hromada může rozhodnout o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů vykázaných v řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrce ve vlastním kapitálu společnosti, pokud nejsou podle zákona účelově vázány. Tím se zvýší výše vkladu každého společníka v poměru jejich dosavadních vkladů.
Komentář:
Stejný problém – rada by disponovala oprávněními zastupitelstva.
Musí schvalovat zastupitelstvo. Opět průlom do oprávnění rady jako valné hromady.
§146, odst.1 ObchZ
Rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu musí obsahovat
a) částku, o kterou se základní kapitál snižuje,
b) údaj, jak se mění výše vkladů společníků,
c) údaj o tom, zda částka odpovídající snížení základního kapitálu bude celá nebo zčásti vyplacena společníkům nebo zda bude prominuta povinnost splatit vklad anebo jakým jiným způsobem bude s touto částkou naloženo.
Komentář:
V praxi by to mělo znamenat, že rada určí zastupitelstvu, o kolik má snížit kapitál společnosti. O tomto však musí rozhodnout výhradně zastupitelstvo.
Mimo všech těchto ustanoveních spjatých s obchodními společnostmi existuje v zákoně o obcích ještě jedno, které je ve vztahu k obchodním společnostem velmi významné, aniž si to v praxi zastupitelé uvědomují. Jedná se o ustanovení §88 zákona o obcích:
“Zastupitelstvo obce zruší usnesení rady obce, jestliže je v rozporu s právním předpisem nebo usnesením zastupitelstva obce.”
Komentář:
Rovněž v případě rozhodování o záležitostech obchodní společnosti rozhoduje rada usnesením, a proto se toto ustanovení plně vztahuje i na tato rozhodnutí. Z toho lze dovodit opět tyto závěry:
- zastupitelé mají nárok na usnesení rady přijaté jako “valná hromada” (jinak by toto ustanovení nemohli vůbecpoužít)
- mohou ukládat úkoly i v oblasti obchodních společností, a pokud to rada nerespektuje, prostě její rozhodnutí zruší a tím přímo ovlivní chod obchodní společnosti
- v každém případě se “vyplatí” konsensus o všech podstatných otázkách obchodní společnosti obce mezi radou a zastupitelstvem
Co říci závěrem? Nový zákon o obcích nesvěřil oním nepříliš šťastným ustanovením o valné hromadě obchodní společnosti obce výhradně radě. Z výše uvedeného detailního rozboru vyplývá, že rada ze zásadních věcí není oprávněná jako valná hromada učinit téměř nic. I v případě, že zákon o obcích by eventuelně mandát k rozhodnutí formálně dával (např. tím, že něco neupravuje, a spadalo by to tedy do působnosti rady) by rozhodování bylo tak jasně proti principu samosprávy a ústavní hierarchii vztahů orgánů obce, že rada obce prostě rozhodnout nemůže. Zastupitelstvo je tedy tím orgánem, který je skutečným “pánem” nad obchodními společnostmi, a tuto roli by si nemělo nechat upírat. Zcela nepřípustná je pak praxe, kdy rada jako výkonný orgán obce odmítá dát zastupitelům jako nejvyššímu orgánu obce informace o obchodních společnostech obce. Výklad, že zákon “zakazuje” dávat zastupitelům informace o obecních společnostech, je pak zcela zcestný.
Tento příspěvek pak nemůžeme ukončit jinak než konstatováním, že pokud jde o obchodní společnosti obcí, praxe nás přinutí v blízké budoucnosti ke zdokonalení právní úpravy, a to zejména v zákoně o obcích.
© Mgr. Jana Hamplová
advokátka