2008 - Výbory v otázkách a odpovědích - Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová

Výbory v otázkách a odpovědích

Osadní výbory a otázky spojené s jejich činností

Osadní výbory upravuje zákon o obcích číslo 128/2000 Sb. velmi stručně. Tato právní úprava je následující:
§120
(1) V částech obce může zřídit zastupitelstvo obce osadní nebo místní výbory (dále jen „osadní výbor“). Osadní výbor má minimálně 3 členy. Počet členů osadního výboru určí zastupitelstvo obce.
(2) Členy osadního výboru jsou občané obce, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v té části obce, pro kterou je osadní výbor zřízen, a jsou určeni zastupitelstvem obce.
(3) Předsedu osadního výboru zvolí zastupitelstvo obce z řad členů osadního výboru.

§121
(1) Osadní výbor je oprávněn
a) předkládat zastupitelstvu obce, radě obce a výborům návrhy týkající se rozvoje části obce a rozpočtu obce,
b) vyjadřovat se k návrhům předkládaným zastupitelstvu obce a radě obce k rozhodnutí, pokud se týkají části obce,
c) vyjadřovat se k připomínkám a podnětům předkládaným občany obce, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu v části obce, orgánům obce.
(2) Požádá-li předseda osadního výboru na zasedání zastupitelstva obce o slovo, musí mu být uděleno.

Ale – pro osadní výbory platí i obecná ustanovení dotýkající se výborů obecně, vyjma v zákoně výslovně zmíněné podmínky dotýkající se předsedu výboru – v případě osadního výboru to nemusí být, logicky, člen zastupitelstva. Osadních výborů se také netýkají speciální ustanovení dotýkající se výboru finančního a kontrolního. Jinak se jich dotýká vše.
Přestože je tedy právní úprava pravidel činnosti výborů stručná, v komplexu lze na některé otázky, které přináší praxe konkrétně u osadních výborů, odpovědět poměrně jednoznačně. Na jiné je však nutné odpověď odvodit.

Musí mít osadní výbor schválen jednací řád?
Zákon neukládá povinnost vydat pro výbory jednací řád. Není to však vyloučeno, a často se jednací řád pro výbory zastupitelstva vydává (zpravidla ve větších městech). Tento jednací řád schvaluje zastupitelstvo jako orgán, který výbory zřizuje. Jednací řád nesmí být v rozporu s textem zákona dotýkající se výborů, jinak může stanovit pravidla podrobněji.

Musí osadní výbor pořizovat zápisy ze svých zasedání (včetně prezenční listiny) a platí, že usnesení výboru je platné, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů výboru?
S ustanovení § 118, odst.2, druhá věta zákona o obcích vyplývá tato povinnost jednoznačně: Usnesení výboru se vyhotovuje písemně a podepisuje je předseda výboru. Rovněž tak zákon pro platné usnesení v odst.3 téhož § vyžaduje souhlas nadpoloviční většiny všech členů výboru. Proto je praktické a účelné vyhotovovat prezenční listiny, i když to zákon přímo neukládá – výbor by se mohl ocitnout v důkazní nouzi, že jeho usnesení bylo přijato řádně, zvláště v případě sporu.

Musí být zápisy z jednání osadního výboru k dispozici občanům obce, a pokud ano, tak jak (např. jejich uložením na OÚ k možnému nahlédnutí)?
Zápis je veřejný, a to ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. To znamená, že každý občan má právo na jeho kopii, pokud si o ni požádá podle tohoto zákona.

Musí osadní výbor umožnit ostatním občanům přístup na své jednání a dát možnost vyjádřit se k projednávaným záležitostem?
Osadní výbor nemá povinnost umožnit občanům přístup na své jednání. Jeho jednání není veřejné jako např. jednání zastupitelstva. To, zda občany přizve či nikoliv, je na vůli výboru jako kolektivního orgánu.

Jaká je možnost vyjádření nesouhlasu nebo nespokojenosti s prací nebo doporučeními, která osadní výbor předkládá zastupitelstvu k určitým záležitostem?
Pokud jsou občané nespokojeni s činností osadního výboru, měli by se obrátit na zastupitelstvo obce, které jeho členy určilo, a to podle ustanovení § 16, odst.2, písm. g) zákona o obcích, podle kterého je občan obce oprávněn podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty. Zastupitelstvo by mělo podnět vyřídit bezodkladně, nejpozději do 90 dnů.
Pro úplnost se dodává, že zastupitelstvo není vázáno doporučeními osadního výboru, a je-li tedy zásadní nesouhlas s tím, co výbor zastupitelstvu předkládá, má smysl jej dát najevo, aby stanovisko osadního výboru nebylo např. v zásadním rozporu s vůli většiny obyvatel daného místa, apod. Na druhé straně patří dodat, že výbor se asi nemusí zavděčit všem, ale rozdíl mezi názorem osadního výboru a většinou občanů dané oblasti by neměl být tak markantní, aby bylo možné označit stanovisko osadního výboru za minoritní, resp. v podstatě třeba osamělé.

Kdo může navrhovat členy osadního výboru? Lze rozhodovat o volbě v referendu?
V zásadě kdokoli, tedy není to vázáno jen na iniciativu zastupitelů nebo volebních stran. Podněty zvenčí mohou přijít ve smyslu citovaného ustanovení § 16, odst.2, písm. g) zákona o obcích. Zastupitelstvo je může a nemusí brát v potaz. Pokud jde o odvolání člena osadního výboru, pak nemusí být nijak zdůvodňováno (ale může a bývá to i pravidlem), a k výměně může dojít kdykoli.
Odvolání ani volba nemohou být předmětem referenda. Jedná se o výhradní pravomoc zastupitelstva.

Závěrem lze říci, že osadní výbor je sice zřizován zastupitelstvem, které má při jeho obsazení poslední slovo, ale ani zastupitelstvo by nemělo opomíjet názor občanů z dané lokality. Pokud jsou tedy k práci výboru výhrady, zejména v tom smyslu, že jeho členové nehájí zájmy dané oblasti, nebo podávají zkreslení informace a stanoviska, aniž mají oporu většiny občanů dané části, je to bezpochyby vážný signál pro to, aby se zastupitelstvo začalo připomínkami vážně zabývat. Pokud tak neučiní, je svým způsobem samo proti sobě, protože důsledkem bude nespokojenost občanů, a smysl osadních výborů tak bude popřen. Smyslem osadních výborů totiž není vytvářet „malá zastupitelstva“ v částech obce, ale být spojovacím článkem mezi občany této části obce a zastupitelstvem, „hlídačem“ zájmů dané části. Není proto nic horšího, než když se osadní výbor a jeho činnost dostane do jasného rozporu s většinou občanů, které by měl hájit a zastupovat.
Ty osadní výbory, které fungují příkladně, je naopak nutné ocenit, protože jsou výraznou pomocí zastupitelstva a pomáhají jeho správnému rozhodování pokud jde o dané místo.

advokátka