Advokátní kancelář pro veřejnou správu a veřejné právo
2009 – K polemice nad oprávněními členů finančního výboru

2009 – K polemice nad oprávněními členů finančního výboru

K polemice nad možností členů finančního výboru seznamovat se s výší platu úředníků úřadu

Polemika nad oprávněními výborů obcí a měst, zejména pak výboru kontrolního a finančního, je častá, a bude trvat minimálně do doby, než bude postavení těchto orgánů zastupitelstva obce (protože výbory nejsou orgány obce) důkladně upraveno v zákoně o obcích s odkazy na příslušné právní předpisy. Z toho pohledu je nutno konstatovat, že názory mohou být různé, dokonce mohou existovat vedle sebe, a pro každý najdeme dokonce i poměrně logický právní rámec. Jde potom o to, který výklad je správný, a kdy které právo má silnější váhu – v daném případě zda právo člena finančního výboru dozvědět se úplně vše, nebo např. právo zaměstnance obce na ochranu osobních údajů, ke kterým výše mzdy nepochybně patří. K tomu dojdeme výkladem § 4, písm.a) Zákona číslo 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů: Pro účely tohoto zákona se rozumí osobním údajem jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu.“

Jde tedy o to, zda se členové finančního výboru mohou seznamovat s těmito údaji, byť tyto údaje spadají do režimu zákona o utajovaných skutečnostech. Výklad ministerstva vnitra  dotýkajícího se práce výborů zastupitelstev (aniž se tedy tento výklad týká přímo mezd, ale hovoří obecně), vyplývá, že: V zájmu zajištění potřebných podkladů pro realizaci zákonem založené kontrolní působnosti těchto výborů jsou výbory oprávněny požadovat např. předložení

potřebných dokladů (pokud se vztahují k předmětu kontroly) od orgánů či zaměstnanců obce, resp. i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila. Právo členů kontrolního či finančního výboru seznamovat se s osobními údaji je pak vyváženo jejich povinností mlčenlivosti, a dále povinností zajistit příslušnou ochranu osobním údajům zaměstnanců obce, o nichž se v rámci své kontrolní činnosti dozví. Nakládání se získanými osobními údaji podléhá ochraně stanovené zvláštními předpisy (např. zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).…“  Tedy tento výklad by se přikláněl k tomu, že se členové výboru mohou s těmito citlivými údaji seznamovat – ovšem nedohledala jsem, z čeho se dovozuje zákonná povinnost mlčenlivosti a ochrany těchto údajů pro členy výborů zastupitelstev obcí –  ta není nikde ve vztahu k členům výboru upravena, a obecná na ně nelze tak snadno použít, a velmi problematická je i veřejnost zasedání zastupitelstva, které jako jediné je oprávněno se materiály výborů zabývat a tyto, a toliko veřejně, projednávat. Chci tím říct, že řekneme-li A – „mohou se seznamovat“, musí být upraveno B) – „jak se v tomto případě zajistí ochrana těchto osobních údajů“, protože ve finančním výboru se může ocitnout prakticky kdokoli zvenčí úřadu, a jak se zajistí jejich neveřejnost, když zasedání zastupitelstva je povinně a výhradně veřejné. Napomáhat si zde nějakými výklady „kreativními“ nebo praxí, že materiál tam jde, ale veřejně se nečte, a podobné věci na hraně zákona, není v této oblasti vůbec žádoucí. Vím, o čem mluvím. Zažila jsem zápisy z výborů, které běžně kolovaly po obci s velmi citlivými údaji, zažila jsem situaci, kdy se ve výboru ocitl někdo právě a jen proto, aby se ze soukromých zájmů dostal k mzdám některých pracovníků úřadu, které pilně, avšak neprokazatelně, sděloval dál. Na druhé straně by nepochybně bylo dobré dát výborům jasná pravidla, a třeba i rozšířit jejich pravomoci, protože jejich činnost je velmi potřebná a žádoucí – třeba aby zastupitelstvo muselo přijmout jejich závěr, nebo aby bylo povinno učinit opatření, když zjistí vážné nedostatky (často výbory nebere dostatečně vážně) ale pokud taková oprávnění, tak potom se vším všudy – s podpisem mlčenlivosti, jasnými mantinely zákona, vyřešením otázky veřejnosti zastupitelstva a tak dále. Zatím je právní úprava polovičatá, k tomu, jak to má být, se dochází všemi možnými výklady, ale nic speciálního pro orgán zastupitelstva, což je orgán velmi specifický, upraveno není.

Osobně se domnívám, že správnost konkrétních mezd, pokud jde o závazné právní předpisy, by měla být kontrolována auditorem, jehož pravomoc, a také odpovědnost, je jasně dána. Minimálně do doby, než výbory dostanou jasný rámec. 

© Mgr.Jana Hamplová

advokátka