ZAMYŠLENÍ PONĚKUD KACÍŘSKÉ:

Není veřejnost civilních soudních jednání přežitkem, který zasahuje do osobnostních práv účastníků řízení? A není naopak formalistická ochrana osobních a citlivých údajů občas tragikomická?

Napadá mne to u civilních soudních jednání každou chvíli. Tohle že by měl mít právo přijít si poslechnout každý, takříkajíc z ulice? A co na to právo na ochranu osobních a citlivých údajů? A co na to ustanovení o ochraně osobnostních práv? Chápu, že institut veřejnosti soudních jednání má být zárukou nestrannosti soudního rozhodování. Plní však tuto roli skutečně? Není podstatnější zárukou spolehlivý odvolací (dovolací) systém, zakotvující možnost opakovaného posouzení téže věci jinými soudci soudů různých stupňů? Není až na výjimky bezbřehá veřejnost soudních jednání přežitkem, nemající co dělat ve společnosti, v níž jedinec má právo na svou důstojnost a na soukromí?      

Na druhé straně se usmívám důslednému odstraňování rodných čísel z veřejných listin, nemožnosti evidence obyvatel sdělit bydliště konkrétního člověka, utajování kupní ceny za nemovitost, když katastrální úřad dá každému kopii vaší smlouvy…. To proto, že moje rodné číslo si každý najde v katastru nemovitostí, adresu rovněž, nemluvě o tisících osob uvedených v obchodním či živnostenském rejstříku. Tady uvedená rodná čísla, bydliště, a třeba ty kupní ceny, jsou věc veřejná, a to přesto, že se jedná o údaje chráněné.

Přimělo mne to k zamyšlení nad člověkem – jedincem – který má svou důstojnost, který má právo na své soukromí, a který má právo na to, aby jeho osobní údaje byly chráněny stejně jako v případech jiných lidí… Jenže to by se nesměl nikdy rozvádět, nikdy by se nesměl soudit o děti, a vůbec by se měl vystříhat i majetkových sporů, nesměl by nikdy svědčit, nesměl by být podnikatel, nesměl by vlastnit nemovitost …  To všechno totiž vede k tomu, že tento člověk svoje základní práva, přestože jsou zakotvena v Listině základních práv a svobod i v dalších zákonech, ztrácí.     

Ocitne-li se někdo v pozici účastníka řízení, dostává se do pozice, že   

Čl. 96

(1) Všichni účastníci řízení mají před soudem rovná práva.

(2) Jednání před soudem je ústní a veřejné; výjimky stanoví zákon. Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně.

Zákon o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů

101/2000 Sb. ¨

§3

Působnost zákona

  • Tento zákon se vztahuje na osobní údaje, které zpracovávají státní orgány, orgány územní samosprávy, jiné orgány veřejné moci, jakož i fyzické a právnické osoby.

§4

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) osobním údajem jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu,

b) citlivým údajem osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a genetický údaj subjektu údajů; citlivým údajem je také biometrický údaj, který umožňuje přímou identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů,

LZPS

Čl.7

  • Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem.

Čl.10

(1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.

(2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.

(3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.

Čl.32

  • Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena.

© Mgr. Jana Hamplová

advokátka