Advokátní kancelář pro veřejnou správu a veřejné právo
2010 – Veřejné zakázky z trochu jiného pohledu

2010 – Veřejné zakázky z trochu jiného pohledu

Veřejné zakázky a obec z trochu jiného pohledu

Zadávání veřejných zakázek je docela „věda“, a proto si obce ty větší akce nechávají organizovat odbornou firmou. Ta jim ohlídá formální náležitosti, zajistí i organizační zvládnutí, a obec, často i nedostatečně personálně vybavená, tak vyhlásí veřejnou zakázku zcela profesionálně. Navíc, pro případ, že i tak se stane chyba, a obec dostane např. pokutu od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, forma tuto pokutu uhradí v rámci „reklamace“, tedy je za odpovědná. Tento přístup je standardní a zcela v pořádku, protože tak, jak si obec najímá odborníky z jiných oblastí, najme si odborníka i na vyhlášení zakázky.

Obce se však potýkají s řadou souvisejících otázek, a někdy zapomenou na detaily, které mohou být velkým problémem. A někdy si zadání zakázky samy tak zkomplikují, že se následně nestačí divit.

Schvalovací proces

Odborné firmy ovládají zadání zakázky většinou skvěle, ostatně i větší města, která si zakázky vyhlašují samy, většinou rovněž. Pokud však jde o schvalovací proces, často se chybuje. Platí sice „není žalobce, není soudce“, ale není radno podceňovat všímavé neúspěšné uchazeče (zastupitelské opozice), že si nedostatků nevšimnou, a proti obci jako zadavateli nepoužijí.

Platí totiž, že rozhodnutí vyhlásit veřejnou zakázku, tedy „odstartovat“ proces zadání zakázky, musí učinit k tomu oprávněný orgán obce. To je buď rada (v režimu tzv. zbytkové pravomoci, kterou zákon žádnému orgánu obce nesvěřuje), nebo starosta, není-li rada zřizována, anebo zastupitelstvo, pokud si tuto pravomoc předem vyhradilo. Rada obce (starosta) však smí zakázku vyhlásit jen tehdy, je-li na ni schválen příslušný obnos v rozpočtu.

V žádném případě tedy nepostačuje rozhodnout o tom, která firma bude výběrové řízení technicky realizovat. To je poslední rozhodnutí v řadě – napřed musí být rozhodnuto:

  1. O financích (na akci musí být peníze v rozpočtu obce)
  2. O tom, že obec jako zadavatel hodlá zakázku “rozjet“, tedy rozhodnutí o vyhlášení soutěže, a zadávací podmínky

Až potom lze zadat organizaci celého procesu odborné firmě.

Rozhodnutí o tom, komu bude zakázka zadána

Komise pro hodnocení nabídek musí být též ustavena zadavatelem, nikoli odbornou firmou. Tato komise vydává v závěru hodnocení zprávu o posouzení a hodnocení nabídek, a zadavatel, v daném případě obec, rozhodne o výběru nejvhodnější nabídky.

V obci o tomto výběru rozhoduje:

  • rada obce, popř. starosta tam, kde se rada nezřizuje
  • zastupitelstvo obce tam, kde si zastupitelstvo toto rozhodnutí předem vyhradilo

Z toho vyplývá:

  1. Smlouva o dílo nesmí být uzavřena pouze na základě hodnocení výběrové komise
  2. Zastupitelstvo obce může rozhodovat v případě, že si vyhradí předem, nikoli dodatečně měnit rozhodnutí rady obce (starosty obce)

Smlouva o dílo a její obsah

Obsah smlouvy musí korespondovat s vyhlášenými podmínkami, většinou se uzavírá ve znění tak, jak byla předložena v rámci soutěže uchazečů. Pokud ne, o obsahu smlouvy rozhoduje ten, kdo rozhoduje o výběru vítězného uchazeče.

Pozor na obcházení zákona o veřejných zakázkách

Zákon o veřejných zakázkách někdy svádí obce k tomu, aby si zadání usnadnily, a to prostřednictvím ustanovení § 18, odst,1, písm.j), které říká, že zadavatel není povinen postupovat podle zákona o veřejných zakázkách, „pokud je jejich předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací veřejnému zadavateli osobou, která vykonává převážnou část své činnosti ve prospěch tohoto veřejného zadavatele a ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva; veřejný zadavatel má výlučná majetková práva v určité osobě, zejména pokud disponuje sám veškerými hlasovacími právy plynoucími z účasti v takové osobě nebo pokud taková osoba má právo hospodařit s majetkem veřejného zadavatele, nemá vlastní majetek a výlučně veřejný zadavatel vykonává kontrolu nad hospodařením takové osoby“.

Není to však tak snadné – a porušení, resp. zneužití, lze snadno dohledat i roky zpětně.

Příklad:

To, že se zneužití nevyplácí, dokládá nedávný případ jedné české obce. Její starosta zadal výstavbu desítek bytů v obci tak, že uzavřel smlouvu o dílo s příspěvkovou organizací obce, tato dále smlouvu o dílo se s.r.o. obce, a toto s.r.o. pak více smluv s dalšími subdodavateli, aniž ovšem žádný subjekt obce nedisponoval se stavebními kapacitami – byly to „skořápky“ využité pouze na právní transfer zakázky předem vybraným firmám. Nyní tento starosta čelí za dané jednání trestnímu řízení, obec musela složitě bojovat o to, aby nemusela vracet plně přijaté dotace a vysoké penále, a věc stále ještě není ukončena.   

Vybrané ustanovení tedy není možné zneužívat, protože toto zneužití je snadno dohledatelné. Jiná situace by samozřejmě byla, kdyby obec měla vlastní stavební společnost, se zaměstnanci, technikou apod., ale tak tomu v uvedeném případě nebylo.

Tento výše uvedený postup samozřejmě možný není, je zcela jasně protiprávní, a v některých případech dokonce lze vyvozovat trestní odpovědnost (řada zakázek v popsaném případě skončila u firmy syna pana starosty).

To, že má obec vlastní subjekt, ještě neznamená, že tento subjekt splňuje kritéria daná zákonem o veřejných zakázkách k tomu, aby mohla být zadána zakázka přímo tomuto subjektu. Nestačí totiž, že je to samostatné IČ, ovšem bez faktické činnosti, na které si musí najímat subdodavatele – jasnější obcházení zákona si lze stěží představit.

Nejpodstatnější ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek

Ne že by ostatní nebyly podstatné, ale chápání smyslu právní úpravy zadávání veřejných zakázek je nutné mít na mysli hlavně text ustanovení §6, které nese název Zásady postupu zadavatele:

„Zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.“     

Závěrem

Pokud jde o zadávání veřejných zakázek, musí tedy obec dbát nejen všech formálních náležitostí dle zákona o veřejných zakázkách, ale též schvalovacích procesů podle zákona o obcích, a musí „odolat“ pokušení zákon obejít. Jen tak bude její postup bezvadný.      

© Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová

advokátka