Konec volebního období a (nejen) zákon o obcích
S volbami do zastupitelstev obcí souvisí řada konkrétních situací, které spolu s koncem volebního období mohou nastat. Může se například stát, že volební výsledek zapříčiní nástup nového vedení do obce namísto dosavadního, nebo k tomuto střídání ve funkcích dojde proto, že stávající starosta (místostarosta) již nekandiduje, nebo sice kandiduje, ale starostou dále být nechce. Jak upravuje tyto otázky zákon o obcích?
Kdo řídí obec do doby zvolení nových orgánů obce?
Úvodem je nutné si připomenout, že mandát člena zastupitelstva obce vzniká zvolením, přičemž ke zvolení dojde ukončením hlasování[1]. K tomuto okamžiku je tedy známo nové složení zastupitelstva dané obce. Od tohoto dne však zastupitelstvo pochopitelně ihned fakticky nepracuje, a nastává jakési přechodné období – ustavující zasedání zatím neproběhlo, není tedy zvolen ani nový starosta, ani místostarosta, popř. rada obce. Pro toto přechodné období platí určitá pravidla.
- Dosavadní starosta zůstává ve funkci
Dosavadní starosta obce zůstává ve funkci, a dál vykonává svoji pravomoc tak, jak mu určuje ustanovení § 103 zákona o obcích. Tuto funkci vykonává dokonce i v případě, že již nekandidoval, a není v tu chvíli de facto platně zvoleným „novým“ zastupitelem. Zda je to správně či nikoliv je jistě sporné, nicméně takto to zákon upravuje – výkon funkce dosavadním starostou není vázán na to, že je opět zvoleným zastupitelem. Obdobně místostarosta – zůstává ve funkci, a dál vykonává svou pravomoc. Je-li místostarostů více, všichni zůstávají ve funkci. [2]
- Co když dosavadní starosta funkci nevykonává
Nevykonává-li dosavadní starosta v přechodném období do ustavujícího zasedání zastupitelstva obce své pravomoci, vykonává je dosavadní místostarosta, a je-li dosavadních místostarostů více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo obce zastupováním starosty. Pokud žádný z místostarostů nebyl zastupováním starosty pověřen, může tak učinit sám dosavadní starosta obce. Zákon neřeší situaci, kdy dosavadní starosta nevykonává svou funkci, a žádný z místostarostů nebyl dříve ani nyní jím samým pověřen jeho zastupováním. Tyto případy jsou však natolik minoritní, že řešení se ponechává na praxi a zvyklosti, kdo z místostarostů co řešil, patrně bude řešit dále, a vyčká se ustavujícího zasedání zastupitelstva.
- Může obec v přechodném období řídit jeden z dosavadních zastupitelů?
Obecně ne, ale v jednom případě to možné je. Jedná se o situaci, kdy byl zastupitel pověřen zastupitelstvem, aby vykonával pravomoci starosty poté, co se starosta funkce vzdal nebo byl odvolán (nebo zemřel), a není současně v obci místostarosta, který by funkci převzal. V tomto okamžiku tento pověřený člen zastupitelstva vykonává svou funkci i po volbách do doby ustavujícího zasedání.
- Ve funkci zůstává i rada obce
I po ukončení funkčního období rada obce vykonává své pravomoci podle zákona o obcích až do zvolení nové rady obce nebo do zvolení starosty obce v případě, že se rada obce (nově) nevolí. V obcích, v nichž rada obce nebyla před ukončením funkčního období zastupitelstva obce volena, vykonává její pravomoci v období podle odstavce 1 dosavadní starosta. Rada obce zůstává ve funkci v původním složení, opět i v případě, že by jejími členy byly osoby, které již nebyly zvoleny členy nového zastupitelstva.
Z toho všeho vyplývá, že obec řídí do doby ustavujícího zasedání zastupitelstva
- starosta (místostarosta) a rada obce
nebo
- starosta i s pravomocí rady tam, kde se rada nevolí
a to i tehdy, nejsou-li členy nového zastupitelstva. Mohou rozhodovat v mezích svých pravomocí, tedy jediná pravomoc, které nesmí a nemůže být vykonávána, je rozhodovací pravomoc zastupitelstva – ta nemůže být ničím nahrazena. Teoreticky se v tomto období může stát, že o záležitostech obce, které jsou v pravomoci rady a starosty, budou do doby ustavujícího zasedání rozhodovat i lidé, kteří nejsou členy nového zastupitelstva. Je to zvláštní právní situace, která bude patrně řešena praxí – rada obce nebude (a neměla by) již přijímat žádná zásadní rozhodnutí.
Pokud uvádím, že zastupitelstvo v podstatě chvíli „nefunguje“ – staré už nesmí, a nové se ještě nesešlo, musím zmínit, že naopak zůstává zachována pravomoc starosty pozastavit rozhodnutí stále činné rady, má-li za to, že je nesprávné, tak, jak říká ustanovení §105: „Starosta pozastaví výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné.“ Pokud však toto ustanovení dále uvádí, že „věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce“, je zřejmé, že toto rozhodnutí pak už bude řešit až nové zastupitelstvo.
Kdo a kdy svolává nové zastupitelstvo
Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce svolává dosavadní starosta (nebo osoba, která vykonává jeho pravomoc – místostarosta, pověřený člen zastupitelstva – viz výše). Lhůta je stanovena v návaznosti na procesní lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování, a to tak, aby se ustavující zasedání konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty (tedy kdy žádný návrh na neplatnost voleb nebyl podán), a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, tak se ustavující zasedání svolává do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno.
Kdyby soud návrhu na neplatnost voleb či hlasování vyhověl, a musely by se konat volby nové, má to dopad na rozšíření pravomoci rady obce, která by nadále zůstávala ve funkci, a to tak, že rada obce je ode dne právní moci rozhodnutí soudu do dne, ve kterém se koná ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce na základě nových voleb, oprávněna stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření. Tedy starosta a rada zůstávají ve funkci i pro případ uskutečnění nových mimořádných voleb, což by mohlo být docela dlouhé období. Tyto případy však jistě nebudou četné, pokud vůbec nastanou.
Co když starosta nebo místostarosta nové zastupitelstvo nesvolají?
Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce nekonalo ve lhůtě stanovené zákonem o obcích (viz výše v návaznosti na procesní lhůty napadení voleb), svolá je po uplynutí této lhůty Ministerstvo vnitra. Nesvolá je pochopitelně v případě vyhovění soudu o návrhu ne neplatnost hlasování nebo neplatnost voleb. Informaci o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva obce zveřejní Ministerstvo vnitra na úřední desce obce. Toto ustanovení brání umělému prodlužování doby výkonu funkce dosavadním starostou, který z různých důvodů nové zastupitelstvo nesvolává.
Ustavující zasedání zastupitelstva
Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla dosavadní starosta, případně nejstarší člen zastupitelstva obce do doby, než je zvolen starosta nebo místostarosta. Protože to zákon nestanoví striktně, může toto ustavující zasedání řídit i kterýkoli jiný zastupitel, na kterém se zastupitelstvo shodne.
Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce se volí
- starosta
- místostarosta (tam, kde je funkce zřízena)
- další členové rady obce (tam, kde se rada volí)
Postup hlasování by měl být následující:
- napřed by mělo zastupitelstvo rozhodnout, které funkce budou v obcí zřízeny (starosta, místostarosta, nebo starosta a dva místostarostové apod)
- pak by mělo zastupitelstvo rozhodnout, zda tyto funkce budou uvolněné či neuvolněné
- jakou volbou se bude volit (tajnou, veřejnou)
- až potom by mělo rozhodovat o jmenovitém obsazení funkcí na základě nominací
Pokud nebude zvolen starosta obce, lze pokračovat ve volbě a zvolit místostarostu a členy rady? Lze, nic tomu nebrání, ač to jistě není pozitivní stav.
Mohou být na ustavujícím zasedání zvoleny i výbory?
Samozřejmě, nic tomu nebrání, stejně jako může být rozhodováno o jiných věcech. Nicméně to nebývá pravidlem.
Jak je to s předáváním funkce?
Pokud nahrazuje starostu, popř. místostarostu, nový člověk, je nutné vypořádat se s předáním funkce. Zákon o předání funkce neříká vůbec nic, jednací řády to také většinou neupravují. V každém případě lze jen doporučit vyhotovit předávací protokol dotýkající se klíčů, listin, mobilu, razítek apod., aby byl o předání jasný a srozumitelný text. Pokud se tato otázka podcení, vrací se jako bumerang v dalších letech. Pokud schází součinnost dosavadního starosty z důvodu například volební řevnivosti, je nanejvýš vhodné přizvat si k „převzetí“ kanceláře další, nejlépe nezávislou, osobu, a protokol o tom, co tam bylo zanecháno, přece jen udělat. Dává to jistotu a poskytuje určitou „sebeobranu“ novému starostovi (místostarostovi) pro případ, kdyby dosavadní starosta tvrdil, že zanechal v kanceláři něco, co v ní prokazatelně nebylo (např. projekty apod.).
© Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová
advokátka