Novela zákona o obcích č. 313/2002 Sb. – II.

Co nám přináší za změny?

Rozpuštění zastupitelstva Ministerstvem vnitra po novele

Právní úprava případu, kdy je možné zastupitelstvo obce rozpustit, byla a zůstává obsažena v § 89 zákona o obcích. Znění § 89 však doznalo výrazných změn, které spočívají především v přesnosti „návodu“ pro obec, jak v takové situaci postupovat. Především jsou odstavce seřazeny logičtěji podle svého obsahu, kdy první dva odstavce zakotvují ty situace, za nichž může  k rozpuštění zastupitelstva obce dojít, a třetí pak určuje, jak je to s řízením obce v tomto období.

 

Případy, kdy je možné zastupitelstvo obce rozpustit:

  1. Nesejde-li se po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet (§ 89, odst.1 zákona o obcích: „Nesejde-li se zastupitelstvo obce po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, Ministerstvo vnitra je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může obec podat žalobu k soudu.“) V praxi se budou patrně řešit zejména tyto praktické otázky:
  2. Jak se Ministerstvo vnitra dozví, že zastupitelstvo se nesešlo.

To může být různé, ale standardně by měl na skutečnost nečinnosti obecní samosprávy upozornit krajský úřad. Nelze však vyloučit, že iniciativy se ujmou občané, samotní zastupitelé, starosta apod.

  • Když nefunguje zastupitelstvo, kdo podá žalobu za obec?

Rozhodnutí obce o tom, že se bude proti aktu rozpuštění zastupitelstva bránit, může učinit  zastupitelstvo samo – to bude možné v případě, kdyby informace o jeho nečinnosti nebyla pravdivá a ono se tomuto rozpuštění brání prostě proto, že důvod neexistuje. Lze si představit, že žalobu podá za obec rada obce, event. starosta v obci, kde se rada nevolí.

  • Lze rozhodnutí Ministerstva vnitra zvrátit v případě, že zastupitelstvo obce začne opět pracovat a podá žalobu?

Podle mého názoru nikoliv. Povinnost rozpustit zastupitelstvo je dána ministerstvu bezvýjimečně, tedy rozpuštění následuje vždy, když se zastupitelstvo 6 měsíců nesešlo. To, že zastupitelé se rozhodnutí zalekli a začali pracovat, na této skutečnosti nic nemění. Ztěží však lze předjímat rozhodování soudů v této věci v konkrétních případech. Uvážíme-li, že zastupitelstvo se sice nesešlo po dobu 6 měsíců tak, aby se mohlo usnášet, pak ale začalo standardně pracovat, a např. na jeho nečinnost je ministerstvo upozorněno s časovou prodlevou například půl roku. Bude i nyní účelné rozpuštění zastupitelstva tak, aby byl naplněn smysl zákona? Zde ukáže až praxe, jak k podobným případům bude přistupováno jak ze strany Ministerstva vnitra,m tak ze strany např. soudů.    

  • Nerespektování rozhodnutí místního referenda (§ 89, odst.2: „Nebude-li zastupitelstvo obce nebo jiný orgán obce postupovat v souladu s rozhodnutím přijatým v místním referendu konaném v záležitosti samostatné působnosti obce, vyzve ředitel krajského úřadu zastupitelstvo obce, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo obce neučiní, oznámí krajský úřad neprodleně tuto skutečnost Ministerstvu vnitra, které zastupitelstvo obce rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může obec podat žalobu k soudu.“)

Zde je přímo zmíněn subjekt, který má situaci řešit, a tím je ředitel krajského úřadu. Ustanovení zaručuje, že výsledky místního referenda budou orgány obce respektovány, a v případě, že nikoliv, bude zastupitelstvo rozpuštěno, což je velmi citelná sankce.

Kdo řídí obec v době od rozpuštění zastupitelstva

Zde došlo ke změně právní úpravy, a to nejen tím, že namísto odstavce 2 nyní postup upravuje odst.3. Úprava se zjednodušuje, a to takto:

  1. Do doby, než je zvoleno nové zastupitelstvo nebo je určen správce obce, vykonává rada obce svou pravomoc podle § 102, odst.2 a 3, tj. v podstatě veškerou pravomoc vyjma  přípravy návrhů pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečování plnění jím přijatých usnesení, což vyplývá z logiky věci.
  2. Není-li rada obce zvolena, vykonává starosta pravomoc podle §107 odst. 1, což jsou pravomoci odpovídající období ode dne voleb do zastupitelstva obce do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, tedy pravomoci velmi omezené. 
  3. Není-li zvolen starosta, vykonává tuto minimální  pravomoc jiný člen zastupitelstva obce, kterého tím zastupitelstvo obce pověří.

Otázky praxe budou zejména tyto: 

  1. Je-li rozpuštěno zastupitelstvo jako celek, rada zůstává beze změny?

Ano, zákon to v této právní úpravě předpokládá. Nepracuje-li totiž zastupitelstvo, neznamená to, že nepracuje také rada obce. Tedy tato rada může fungovat, nebo dokonce v původním složení začít pracovat. Pak vykonává svou pravomoc, ale pouze dočasně, a to do volby nového zastupitelstva.

  • Jak může zastupitelstvo po rozpuštění pověřit „jiného člena zastupitelstva“?

Ač to zní nelogicky, lze si představit situaci, kdy Ministerstvo vnitra zastupitelstvo rozpustí, ale toto se brání žalobou, a do doby rozhodnutí osudu pověří jednoho ze svých členů výkonem pravomocí dle právní úpravy § 89, odst.3).   

  • Jaký bude postup, nebude-li ani rada, ani starosta, ani žádný pověřený člen zastupitelstva?

Pak by musel velmi rychle jednat krajský úřad, a vyřešit fungování obce prostřednictvím správce.

d) Jak to bude s usneseními zastupitelstva, které bylo rozpuštěno, ale nerespektuje toto rozhodnutí?

Rozpuštěné zastupitelstvo nemůže přijímat platná rozhodnutí.

K otázce rozpuštění zastupitelstva je nutné dodat, že nepůjde jistě o jev nijak masový, spíše o velmi výjimečné situace. Je však jistě dobré vědět, co čeká obec v popsaných případech, a to hlavně z důvodu prevence proti neuváženým jednáním či neuvážené nečinnosti orgánů obce v konkrétních případech.

Pokles členů zastupitelstva o více než polovinu – úprava pravomoci

Ustanovení § 90, které tento problém upravuje, zůstalo nezměněno, pouze se doplnilo a pojem okresní úřad byl nahrazen krajským úřadem.  Původní znění „Poklesne-li počet členů zastupitelstva o více než polovinu a zastupitelstvo nemůže být doplněno z náhradníků, oznámí obecní úřad neprodleně tuto skutečnost krajskému úřadu.“ je doplněno o upřesnění, že „V takovém případě nemlže zastupitelstvo obce rozhodovat o záležitostech podle §84 a 85.“Připomeňme, že to je vesměs veškerá pravomoc zastupitelstva – jak obecná, tak otázky majetkoprávní. To doposud zákon neupravoval, a zastupitelstva, byť s počtem nižším než polovina původně zvolených členů, rozhodovalo zcela o všem, tedy de facto méně než polovinou hlasů. Novelou je tato absence právní úpravy odstraněna.  

Svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva

Zůstalo beze změny co se týká lhůt i ostatních pravidel. Mění se pouze § 91, odst. 2 na následující znění: „Jestliže nebude ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce svoláno ve lhůtě uvedené v odstavci 1, učiní tak ředitel krajského úřadu.“ Dříve to byl přednosta okresního úřadu.

Pravidla pro četnost konání zastupitelstva

Ustanovení § 92 nedoznalo velkých změn, pouze odst.1 je mírně odlišný, a proto jej v bodech zrekapitulujme:

  1. Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, ale nejméně však jedenkrát za 3 měsíce (ruší se část  pro obce bez rady)
  2. Zasedání zastupitelstva obce se konají v územním obvodu obce.
  3. Zasedání zastupitelstva obce svolává a zpravidla řídí starosta.
  4. Starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to
  5. alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obce
  6. hejtman kraje.

Zasedání zastupitelstva obce se koná nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy žádost byla doručena obecnímu úřadu.

Ustanovení odst.2 a 3 zůstává beze změny.

Slovo na zasedání zastupitelstva

Povinnost udělit slovo na zasedání zastupitelstva je s ohledem na zrušení okresních úřadů zakotvena mírně odlišně, a to jako doposud v § 93, odst.3

Komu musí být uděleno slovo, požádá-li o to na zasedání zastupitelstva:

  • členu vlády nebo jím určenému zástupci
  • senátorovi (zde nelze využít zástupce)
  • poslanci (zde nelze využít zástupce)
  • zástupci orgánů kraje

Zápis ze zasedání zastupitelstva

Doposud uložená povinnost vyhotovit  jej do 7 dnů ode dne konání zasedání zastupitelstva se mění na lhůtu 10 dnů (§ 95, odst.2).

Novela bohužel neodstranila dvojkolejnost právní úpravy v tom smyslu, kdy zákon o obcích ukládá povinnost mít uložen zápis z jednání na obecním úřadě k nahlédnutí, a zákon o svobodném přístupu k informacím dává možnost žádat o fotokopii zápisu.  

Změny týkající se rady obce

Základní úprava obsažená v § 99 zůstává až na dílčí formulační upřesnění nezměněna. Tato formulační upřesnění jsou:

Odstavec 2 zní logičtěji než úprava původní. Ta říkala, že „Funkci rady obce plní starosta v obci, v níž není zřízena rada obce, nestanoví-li tento zákon jinak (§102 odst. 4)“. Nové znění je následující:

V obci, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoc starosta, nestanoví-li tento zákon jinak (§102 odst. 4)“.

V odst. 4 je použito namísto pojmu „rezignoval“ pojem „vzdal“ se funkce.

Počty členů rady, jejich pokles a přesuny pravomocí upravoval a upravuje § 100, novela však některé věci upřesnila. Nadále zůstává, že Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů rady obce pod 5 a na nejbližším zasedání zastupitelstva obce nebude doplněn alespoň na 5, vykonává od tohoto okamžiku její pravomoc zastupitelstvo obce, které může rozhodování…“ a zde je upřesnění  „o záležitostech podle §102 odst. 2 a 3 svěřit zcela nebo zčásti… starostovi“. Dříve nebylo specifikováno, co se může starostovi svěřit. (viz §100, odst.1).

Podobné upřesnění obsahuje § 100 v odst.2: „Poklesne-li v průběhu funkčního období počet členů zastupitelstva obce pod 11 a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, končí činnost rady obce uplynutím třicátého dne od uprázdnění mandátů v zastupitelstvu obce.“ Toto je doplněno větou  „Funkce rady obce vykonává v takovém případě zastupitelstvo obce, které může svěřit plnění některých úkolů rady obce starostovi.“

Odst.3 zůstává beze změny.

Nepatrnou, ale diskutabilní změnu v případě zápisu z rady obce přinesl § 101 v odst.3. Ten byl totiž doplněn takto: „Zápis ze schůze rady obce musí být uložen u obecního úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva obce.“ Což by mohlo výkladem znamenat, že zápis není veřejný obecně. To je ale dle mého názoru v rozporu s právní úpravou zákona o svobodném přístupu k informacím, a takto neměl být zákon o obcích doplňován.

Pravomoci rady, upravené v § 102, obsahují některé dílčí změny a upřesnění (označeny tučně)

(1) Rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení.

(2) Radě obce je vyhrazeno

a) zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce,

(Právní úprava reaguje na potřeby praxe a pravomoc zastupitelstva svěřit radě oprávnění realizovat rozpočtová opatření)

b) plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie,  úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce (§84 odst. 2),

c) rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti,

(Jedna z nejspornějších otázek v praktickém fungování právnických osob obcí, kdy zastupitelstvo ztrácí kontrolu nad často vysokými majetkovými hodnotami do společností svěřených)

d) vydávat nařízení obce,

e) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce,

f) stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu (§109 odst. 2),

g) na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem,

(Reaguje na změnu právní úpravy samosprávných úředníků)

h) zřizovat a zrušovat podle potřeby, komise rady obce (dále jen „komise“), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,

i) kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce,

j) stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce,

k) ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce (§58); tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti,

l) přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi,

m) rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce; tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu nebo příspěvkové organizaci obce zcela nebo zčásti,

(Novela přidává část za středníkem, jejíž obsah si vynutila praxe)

n) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,

o) schvalovat organizační řád obecního úřadu,

p) plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem.

(3) Rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo. Rada obce nemůže svěřit starostovi ani obecnímu úřadu rozhodování v záležitostech podle odstavce 2 s výjimkou záležitostí uvedených v odstavci 2 písm. k) a m).

(Novela omezuje okruh věcí, které může svěřit jiným. Náhrada pojmu „rozhoduje“ pojmem „zabezpečuje rozhodování“ je poněkud podivná.)

(4) V obcích, kde starosta vykonává pravomoc rady obce (§99 odst. 2), je zastupitelstvu obce vyhrazeno též rozhodování ve věcech uvedených v odstavci 2 písm. c), d), f), j) a l).

(5) Je-li rada obce odvolána jako celek a není-li současně s tím zvolena nová rada obce, vykonává dosavadní rada obce svou pravomoc až do zvolení nové rady obce.

(Největší změna, která zjednodušuje situaci po odvolání rady. Zájmem zastupitelstva po tomto kroku by měl být jasný – na stejném zasedání zvolit radu novou, jinak činnost stávající rady nekončí).

© Mgr. Jana Hamplová

advokátka