1. Změny v pravomoci rady

Novela zasáhla, i když ne nijak významně, také do pravomoci rady obce. Připomeňme si ustanovení § 102, která doznala změn.

Pravomoc přijímat rozpočtová opatření

Odst.2, písm. a) byl doplněn o pravomoc rady provádět rozpočtová opatření, ale pozor, pouze v rozsahu stanoveném zastupitelstvem.

Přibyly organizační složky

Písm.b) upřesňuje text, když svěřuje radě obce roli zakladatele nebo zřizovatele vedle právnických osob rovněž u organizačních složek založených zastupitelstvem obce, ovšem výslovně je uvedena výjimka, kterou je obecní policie. Nadále platí rovněž negativní výjimka – tuto roli vykonává rada obce tehdy, nesvěřuje-li zákon určité úkony zastupitelstvu.

Obec jako jediný společník – mizí pojem „valná hromada“

Větší formulační změnou je jiný text u písm.c). Původní text, který zněl

„plnit funkci valné hromady, je-li obec jediným akcionářem nebo jediným společníkem“

je nahrazen novým, a to: „rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti.“ Tato úprava tak nahradila původní nelogickou formulaci – má-li obchodní společnost jediného společníka, valná hromada se nekoná, rozhoduje tento jediný společník. Zákon o obcích tak dnes vyjadřuje v citovaném ustanovení, že toto rozhodnutí jediného společníka přijímá rada obce. Jinak platí vše ostatní – rozhoduje nadpoloviční většinou svých členů.

Jiná pravidla pro jmenování vedoucích odborů

Od 1. ledna 2003 platí nový zákon o úřednících územních samosprávných celků[1], což si vyžádalo i jinou formulaci písm.g).

Nejde o změnu nijak dramatickou, nicméně z textu vypadává rozhodování rady o platech vedoucích odborů.

Možnost delegovat pravomoc u nájemních smluv a smluv o výpůjčce

Strohá formulace písm.m) „uzavírat nájemní smlouvy a smlouvy o výpůjčkách“ je novelou rozšířena o možnost rady tuto pravomoc delegovat na příslušný odbor obecního úřadu nebo příspěvkovou organizaci obce zcela nebo zčásti. Tato zákonná formulace vychází vstříc praxi zejména u pronajímání bytů, a nebude zpravidla obvyklá u pronájmu nebytových prostor. Je nutné připomenout, že i v případě svěření pravomoci odboru či příspěvkové organizaci je nutno splňovat vždy zákonnou úpravu zveřejňování záměru obce apod., tedy rozhodnutí obce o tom, že budou pronajaty nebytové prostory, musí být vždy zveřejněno pod sankcí absolutní neplatnosti smlouvy.

Možnost svěřit rozhodování v některých věcech obecnímu úřadu

V odst. 3) dochází k výraznému upřesnění a rozšíření úpravy. Do 1. Ledna 2003 platila tato úprava: „Rada obce rozhoduje v ostatních záležitostech patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo.“

Tato část doznává poněkud nelogicky mírné změny ve formulaci „Rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí….“ , přičemž de facto jde o to, že sama rozhoduje. Ustanovení je však dále doplněno takto:

„Rada obce nemůže svěřit starostovi ani obecnímu úřadu rozhodování v záležitostech podle odst.2 s výjimkou záležitostí uvedených v odst.2. písm. k) a m).“

Toto ustanovení obsahuje jasný zákaz delegace, a tím odpovídá na časté otázky praxe, zda lze svěřit to či ono starostovi nebo obecnímu úřadu. Z toho zákon taxativně uvádí dvě výjimky, a to pravomoc ukládat pokuty v samostatné působnosti obce, což lze svěřit obecnímu úřadu (ostatně tuto formulaci již uvádí samotné znění příslušného ustanovení), a dále již zmíněné uzavírání nájemních smluv. Opět nedokonalost textu zákona může vyvolat otázky, zda lze svěřit uvedené pravomoci také starostovi. Podle mého názoru nikoli, je nutné držet se textu zákona u příslušných písmen. Zákaz delegace na starostu platí absolutně, na obecní úřad je připuštěna v uvedených případech. S tím však poněkud nekoresponduje § 103, odst.4, písm. g), který předpokládá, že rada obce může starostovi nějakou samostatnou působnost svěřit. Odpověď patrně nalezne až praxe.

Starosta jako jediný společník nikdy nerozhoduje

Do znění odst.4, které uvádělo, které záležitosti nemůže starosta v obci, v níž se nevolí rada obce, vykonávat, a musí je přenechat k rozhodování zastupitelstvu, přibylo písm. c) – tedy rozhodování obce jako jediného společníka. Toto opatření je jedině správné, neboť o zásadních věcech obchodních společností obcí by neměl rozhodovat jediný člověk.

Odvolaná rada jako celek zůstává ve funkci do volby nové

V odst.5 je opět velká změna, a to směrem k jednoduchosti právní úpravy. Rada obce, která je odvolaná jako celek (pozor-bez starosty a místostarostů, ti se odvolávají zvlášť), zůstává ve funkci do zvolení rady nové.

Odpadají tím dohady, kdo vlastně v obci rozhoduje, není-li rada obce, a také to motivuje zastupitele k volbě této nové rady. Jde opět o splnění jednoho z požadavků praxe.

2. Změny v pravomoci starosty obce

Zásadní změnou je uvození § 103, odst.4. Dosavadní znění „Nestanoví-li zastupitelstvo obce jinak, starosta…“ je nahrazeno striktním „Starosta…“, což v praxi znamená, že nikdo jinak nemůže stanovit.

Souhlas ředitele krajského úřadu

Reforma veřejné správy přinesla změnu v § 103, odst.3, který se týká jmenování a odvolání tajemníka obecního úřadu. Namísto souhlasu přednosty se zde vyžaduje souhlas ředitele krajského úřadu. Tato formulační změna se projevuje na více místech zákona po novele.

Statutární orgán zaměstnavatele

Starosta plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu (nově § 103, odst.4, písm.i).

Po odvolání či odstoupení starosta končí

Je-li starosta odvolán nebo se funkce vzdal, a není-li hned zvolen starosta nový, jsou dvě možnosti. Jeho úkoly plní:

místostarosta určený k to,mu zastupitelstvem
není-li, pak kterýkoli pověřený člen zastupitelstva

Podpisy právních předpisů obce

Po novele podepisují právní předpisy obce výhradně starosta místostarosta, už ne radní.

advokátka