Advokátní kancelář pro veřejnou správu a veřejné právo
2011 – Novela zákona o obcích-IV

2011 – Novela zákona o obcích-IV

Novela zákona o obcích – IV.

Co nám přináší za změny?

Výbory a komise téměř beze změn

Novela ponechala až na malý detail beze změn úpravu výborů zastupitelstva a komisí rady. 

Dvě malé změny, týkající se výborů, a které mají upřesňující charakter, jsou tyto

  1. V § 112, odst.4 je uvedeno, že předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva. Novela doplnila výslovně, že to neplatí, jde-li o předsedu osadního výboru. Tím odstranila pochybnosti praxe v tom, zda předsedou osadního výboru mohou zvolit osobu stojící vně zastupitelstva. Dnes je již zcela jasné, že předsedou osadního výboru může být kdokoli a má to svou logiku. Nelze si totiž dost dobře představit, že by si členové zastupitelstva rozdělili mezi sebou funkce předsedů osadních výborů, aniž mají k lokalitě např. nějaký vztah, a to jen proto, že to poněkud nevhodně říká zákon. Tedy ať ustanovíme jakýkoli výbor, i ten v zákoně nejmenovaný, předsedou musí být člen zastupitelstva. Pouze u osadního výboru platí výše uvedená výjimka. Tuto výjimku nelze rozšiřovat.
  2. Druhou upřesňující změnou je formulace v § 119, odst.4, který je doplněn takto:  „O provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru, který provedl kontrolu, a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala.“ Tato formulace odstraňuje nedobrou praxi, že někdo provedl kontrolu, zápis podepsal třeba zcela jiný člen kontrolního výboru, než kontrolu prováděl apod. Dnes zákon říká jasně – bezvýjimečně podepisuje ten, kdo kontrolu prováděl.

Komise mají v § 122 zcela nový odst.3, týkající se zvláštní odborné způsobilosti v oblasti přenesené působnosti. Odst.5 je pak doplněn o formulaci, že ve věcech výkonu přenesené působnosti na svěřeném úseku odpovídá komise starostovi.

To je u výborů a komisí vše

Dozor na výkonem samostatné a přenesené působnosti obce

Pokud jsem uvedla, že úprava výborů a komisí je téměř beze změn, pak právní úprava dozoru je až na detaily kompletně nová. To vyplývá zejména z toho, že byly zrušeny okresní úřady, které tvořily pilíř dozoru, a tuto roli přebraly krajské úřady.  Úprava je poměrně jasná, pokusme se jen postupy uvést chronologicky.

  1. Dozor nad výkonem samostatné působnosti obce (§123 a násl.)

Dozor nad výkonem samostatné působnosti obcí vykonává

  1. krajský úřad (ve své přenesené působnosti)
  2. Ministerstvo vnitra

Dozor se provádí následně a zjišťuje se při něm:

  1. soulad obecně závazných vyhlášek obce se zákony
  2. soulad usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obce se zákony a jinými právními předpisy

Při výkonu dozoru je krajský úřad oprávněn

  1. požadovat na obci poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách
  2. navrhnout obci změnu nebo zrušení nezákonné obecně závazné vyhlášky obce, rozhodnutí nebo jiného opatření jejích orgánů
  3. požadovat na obci splnění úkolu stanoveného jí zákonem
  4. nesplní-li obec úkol stanovený jí zákonem a po upozornění krajským úřadem nezjedná nápravu, zabezpečí náhradní výkon na návrh krajského úřadu Ministerstvo vnitra na náklady obce, jestliže nesplněný úkol může provést někdo jiný; v odůvodněných případech může od vymáhání nákladů upustit

Odporuje-li obecně závazná vyhláška obce zákonu

  1. vyzve krajský úřad obec ke zjednání nápravy
  2. nezjedná-li obec nápravu do 30 dnů od doručení výzvy, navrhne krajský úřad Ministerstvu vnitra pozastavení účinnosti této obecně závazné vyhlášky
  3. o tomto návrhu vyrozumí krajský úřad starostu obce
  4. ministerstvo vnitra
  5. přezkoumá návrh krajského úřadu
  6. shledá-li, že obecně závazná vyhláška obce je v rozporu se zákonem, rozhodne o pozastavení její účinnosti
  7. Ministerstvo vnitra pozastaví účinnost obecně závazné vyhlášky obce v případě jejího rozporu se zákonem i bez návrhu krajského úřadu, pokud není takový podán do 30 dnů ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce.
  8. Rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky nabývá právní moci dnem doručení jeho písemného vyhotovení obecnímu úřadu
  9. Ministr vnitra podá nejpozději do 15 dnů od pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce návrh na její zrušení Ústavnímu soudu
  10. Jestliže Ústavní soud tento návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví, rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu nabude právní moci.
  11. Zjedná-li příslušný orgán obce nápravu před rozhodnutím Ústavního soudu o návrhu podle odstavce 3, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce zruší do 15 dnů od doručení usnesení příslušného orgánu obce o zjednání nápravy Ministerstvu vnitra.

Je-li usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem (a nejde-li o obecně závaznou vyhlášku obce)

  1. vyzve krajský úřad obec ke zjednání nápravy
  2. nezjedná-li obec nápravu do 30 dnů od doručení výzvy, navrhne krajský úřad Ministerstvu vnitra pozastavení účinnosti takového usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce v samostatné působnosti.
  3. o tomto návrhu uvědomí krajský úřad starostu obce.
  4. ministerstvo vnitra přezkoumá návrh krajského úřadu, a
  5. shledá-li, že usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce v samostatné působnosti je v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, rozhodne o pozastavení jeho výkonu.
  6. Ministerstvo vnitra pozastaví výkon usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce v samostatné působnosti pro rozpor se zákonem nebo jiným právním předpisem i bez návrhu krajského úřadu, pokud není takový návrh podán do 30 dnů od jeho schválení příslušným orgánem obce.
  7. Není-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 2 podán rozklad, podá ministr vnitra do 15 dnů od uplynutí lhůty pro podání rozkladu příslušnému soudu návrh na zrušení usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce.
  8. Je-li proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podle odstavce 2 podán rozklad, podá ministr vnitra takový návrh soudu do 15 dnů ode dne rozhodnutí o rozkladu.
  9. Zamítne-li soud tento návrh, rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření pozbývá platnosti dnem, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci.
  10. Zjedná-li příslušný orgán obce nápravu před rozhodnutím soudu o návrhu podle odstavce 3, Ministerstvo vnitra své rozhodnutí o pozastavení účinnosti usnesení, rozhodnutí nebo opatření orgánu obce zruší do 15 dnů od doručení usnesení příslušného orgánu obce o zjednání nápravy Ministerstvu vnitra.

Tato ustanovení se nepoužijí v případech porušení právních předpisů

  1. občanského
  2. obchodního
  3. pracovního práva.

Povinné zeřejnění

  1. Pozastaví-li Ministerstvo vnitra účinnost obecně závazné vyhlášky obce nebo výkon usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření obce v samostatné působnosti, vyvěsí obec toto rozhodnutí Ministerstva vnitra neprodleně na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů.
  2. Nález, kterým Ústavní soud ruší obecně závaznou vyhlášku obce, nebo rozhodnutí, kterým soud ruší usnesení, rozhodnutí nebo jiná opatření orgánu obce v samostatné působnosti, vyvěsí obec neprodleně na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů.
  3. Stejným způsobem vyvěsí obec rozhodnutí Ministerstva vnitra o zrušení rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce nebo výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření orgánu obce, rozhodnutí Ústavního soudu, na jehož základě pozbývá platnosti rozhodnutí o pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky obce a rozhodnutí soudu, na jehož základě pozbývá platnosti rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení, rozhodnutí nebo jiného opatření obce v samostatné působnosti.

Dozor nad výkonem přenesené působnosti

Vykonávají ho

  1. Ministerstvo vnitra
  2. krajský úřad v přenesené působnosti.

Dozor se provádí následně a zjišťuje se při něm:

  1. soulad nařízení obce se zákony
  2. soulad usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obce, které nejsou nařízeními obce, se zákony, jinými právními předpisy nebo
  3. v jejich mezích též s usneseními vlády nebo se směrnicemi ústředních správních úřadů.

Při výkonu dozoru je krajský úřad oprávněn

  1. požadovat na obci poskytnutí informací potřebných pro výkon dozoru ve stanovených lhůtách
  2. navrhovat obci změny nebo zrušení nezákonného nařízení, rozhodnutí nebo opatření jejích orgánů ve stanovené lhůtě.

Odporuje-li nařízení obce zákonu, použije se obdobně úprava § 124.

Na zveřejňování rozhodnutí týkajících se pozastavení účinnosti nebo zrušení nařízení obce se použije §125 obdobně.

Zrušení přímo krajským úřadem

Opatření orgánů obce v přenesené působnosti jiné než nařízení, které je v rozporu

  1. se zákonem
  2. jiným právním předpisem
  3. v jejich mezích též s usnesením vlády nebo směrnicí ústředního správního úřadu

zruší krajský úřad, nezjedná-li nápravu orgán, který je vydal, ve lhůtě stanovené krajským úřadem.

Toto opatření krajského úřadu obec neprodleně vyvěsí na úřadní desce obecního úřadu pod dobu 15 dnů.

Na co se nevztahují ustanovení o dozoru

na rozhodnutí vydaná orgány obce podle správního řádu a podle zákona o správě daní a poplatků.

© Mgr. Jana Hamplová

advokátka