Může státní zástupce nebo soud odebrat zastupitelům právo rozhodovat? Ne.
Byl by to protiústavní krok
OBEC MŮŽE V TRESTNÍM ŘÍZENÍ VYSLAT K SOUDU ADVOKÁTA JAKO ZÁSTUPCE POŠKOZENÉHO. PLNOU MOC JE OPRÁVNĚN PODEPSAT STAROSTA OBCE. NIKDO MU TO NESMÍ ZAKÁZAT. ANI SOUD.
Právo na samosprávu je právo zaručené ústavním pořádkem. Neuvědomují si to státní zástupci a soudy?
Představte si situaci, že je podáno na členy zastupitelstva trestní oznámení, Vzápětí je jim sděleno obvinění a následně jsou obžalováni. To může být ve volebním roce docela běžná věc, protože trestních oznámení bude jako máku. A po volbách možná rovněž. Souběžně s trestním řízením státní zástupce ustanoví městu tzv. opatrovníka, který ho má zastupovat, a to proto, že zastupitelé jsou podle jeho názoru ve střetu zájmů a nesmí rozhodovat. Zkrátka státní zástupce postupuje tak, jako je zvyklý u obchodních společností. Jenže je tady jedno velké ALE. Obchodní společnosti nejsou zakotveny v Ústavě ČR, a obec není firma.
Rozhodnutím nikoho nelze odebrat obci samosprávu
Nelze také bez dalšího odejmout členům zastupitelstva právo hlasovat a rozhodovat, pokud to nestanoví přímo zákon, tedy nelze obci odebrat právo na samosprávu. Ústavní základ má přednost před jakoukoli obecnou zákonnou úpravou. Lze si tedy stěží představit, že rozhodnutím jednoho člověka, státního zástupce, který navíc má zájem na trestním stíhání zastupitelů (je v pozici „žalobce“), je možné odebrat zastupitelům právo hlasovat, tedy rozhodovat jako kolektivní orgán – samospráva. Tento krok je jednoznačně protiústavní. Přesto se v praxi děje.
V kauze města Postoloprty se město nedalo, a rozhodnutím rady města si určilo svého zástupce pro soudní trestní řízení bez ohledu na to, že opatrovníka ustanovil i státní zástupce. Soud po určité debatě zástupce města (advokátku) na první jednání připustil, s čím ovšem státní zástupce trvale nesouhlasil, a žádal soud, aby zasáhl. Je to pochopitelné – schopný zástupce poškozeného, který má právo u soudu hovořit, klást otázky svědkům apod., není státnímu zástupci po chuti. A soud se o to skutečně pokusil, a to až neuvěřitelným požadavkem.
Soud požádal o nemožné
Advokátku zastupující město požádal, aby předložila plnou moc „podepsanou osobami, které jsou oprávněny podepsat tuto plnou moc zmocněnci za město Postoloprty, a zároveň nejsou osobami trestně stíhanými“. Jako důvod soud uvedl, že státní zástupkyně namítla objektivní střet zájmů, když plnou moc udělil starosta obce v pozici obžalovaného. Současně uvedl, že se s názorem státní zástupkyně plně ztotožňuje.
Proč není možné soudu vyhovět
Požadavek soudu je však protiústavní, nezákonný a jeho splnění je navíc objektivně nemožné.
- Protiústavnost daného požadavku
Podle Čl. 100, odst.1, věta první „Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, které mají právo na samosprávu“.
Toto právo na samosprávu je realizováno prostřednictvím volených zástupců, členů zastupitelstva, jejichž mandát je nezcizitelný, a nelze jim ho právní cestou nijak odebrat. Výkon funkce člena zastupitelstva neodvisí od názoru státního zástupce, ale je jeho ústavně zaručeným právem. Právo vykonávat funkci člena zastupitelstva není oprávněn odebrat nikdo, dokonce ani soud při odsouzení za trestný čin nemůže uložit zákaz činnosti funkce člena zastupitelstva. Platí to samozřejmě i pro starostu města.
Právní věta již existujícího judikátu, zní:
„Není možné zákaz výkon funkce člena zastupitelstva územních samosprávních celků, a to ani prostřednictvím trestu zákazu činnosti“.
Soud tedy nemůže odebrat ústavní právo na samosprávu vykonávanou prostřednictvím řádně zvolených zastupitelů, kteří vykonávají svou pravomoc dle zákona o obcích, na základě názoru státní zástupkyně, a to ani tehdy, když by se s ním, jako v dané kauze, ztotožnil. Ztotožňuje se totiž v tuto chvíli s protiústavním výkladem.
Podle § 55 odst. 2 zák. č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění předpisů pozdějších, mandát člena zastupitelstva obce zaniká
- odmítnutím slibu člena zastupitelstva obce nebo složením slibu s výhradou,
- dnem, kdy starosta nebo primátor a v hlavním městě Praze primátor hlavního města Prahy nebo starosta městské části obdrží písemnou rezignaci člena zastupitelstva obce na jeho mandát; dnem, kdy starosta nebo primátor a v hlavním městě Praze primátor hlavního města Prahy nebo starosta městské části podá rezignaci na zasedání zastupitelstva obce; rezignaci nelze vzít zpět,
- úmrtím člena zastupitelstva obce,
- dnem voleb do zastupitelstva obce,
- dnem sloučení obcí nebo připojení obce k jiné obci.
Podle odst. 3 kromě případů uvedených v odstavci 2 zaniká mandát člena zastupitelstva obce, vysloví-li to příslušné zastupitelstvo, z důvodů
- pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byl člen zastupitelstva obce odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,
- že člen zastupitelstva obce přestal být volitelný,
- neslučitelnosti funkcí.
Žádná tato situace zahájením trestného řízení nenastala, a tak členové rady a zastupitelstva mají zákonné právo vykonávat své mandáty v rozsahu zákona o obcích. Žádný extenzivní výklad trestního zákoníku ani trestního řádu se v dané věci absolutně nepřipouští, a to jak ze strany státní zástupkyně, tak ze strany soudu.
Tím, že by se zakázalo zastupitelům, resp. členům tady, resp. starostovi města, v jakékoli věci jednat, odebírá se tím obci jako jednotce územní samosprávy právo na samosprávu garantované Ústavou, a nelze si skutečně představit, že by do ústavních práv mohla zasahovat státní zástupkyně nebo soud rozhodnutím na základě svého názoru a extenzivního výkladu.
Nelze-li odebrat výkon mandátu dokonce pravomocně odsouzenému zastupiteli k podmíněnému trestu, nelze si již vůbec představit, že by bylo právo na výkon mandátu upíráno v době, kdy musí být aplikována presumpce neviny. V tomto směru je zastupitelem jak člen rady, tak starosta, který formálně plnou moc jako zástupce obce navenek podepisuje.
- protizákonnost daného požadavku
Podle ustanovení zákona o obcích č. 128/2000 Sb. §103, odst.1 „Starosta zastupuje obec navenek“. Nikdo jiný není oprávněn ze zákona takto činit, i místostarosta zastupuje jen v době nepřítomnosti, jinak k zastupování obce není oprávněn. V obci tedy není jiná osoba, která by mohla Plnou moc podepsat, i kdyby byla ochota protiprávnímu požadavku soudu vyhovět. Starosta jako jediný má zákonné právo obec zastupovat navenek, a toto zákonné právo mu nemůže odebrat státní zástupkyně na základě svého názoru, ani soud na základě toho, že se s tímto názorem ztotožnil, neboť ani státní zástupkyně, ani soud, nemůže měnit znění zákona.
Extenzivní výklad uplatňující se u obchodních společností nemůže být v žádném případě použit na jednotku územní samosprávy, která má základ v Ústavě ČR. Rozdíl mezi jednotkou územní samosprávy a obchodní společností by měl vnímat jak státní zástupce, tak soud – to se ovšem neděje.
- objektivní nemožnost splnění daného požadavku
Podle ustanovení zákona o obcích č. 128/2000 Sb. §103, odst.1 „Starosta zastupuje obec navenek“. Nikdo jiný není oprávněn ze zákona takto činit. V tuto chvíli tedy není na obci jiná osoba, která by mohla Plnou moc podepsat, tedy soud žádá něco, co není de facto možné splnit.
Pokud tedy soud žádá předložení plné moci odepsanou jinou osobou než starostou obce
a) tento požadavek je protiústavní (rozpor s Ústavou ČR)
b) tento požadavek je protizákonný (rozpor se zákonem o obcích)
c) jeho splnění je i objektivně nemožné, protože taková osoba neexistuje
Doporučení
Obec si nesmí nechat vnutit názor, že zastupitelé, kteří jsou obviněni z trestného činu, nesmí hlasovat a rozhodovat. Tento názor je protiústavní. Musí trvat na tom, že zastupitelé mají mandát, a mají právo ho uplatňovat. A chce-li stát jinou cestu, musí to výslovně upravit. Používat vůči obcím analogicky právní úpravu určenou pro firmy a odebírat tak řádně zvoleným zastupitelům právo hlasovat není možné. Pokud státní zástupce nebo soud přesto trvá na svém, je třeba se právně bránit, a to třeba až u Ústavního soudu.
Poznámka:
Město Postoloprty podalo k Ústavnímu soudu ČR podnět, kde žádají, aby se Ústavní soud ČR danou otázkou zabýval, a dal k ní závazný výklad v tom smyslu, že státní zástupce ani soud nesmí odebírat členům zastupitelstva právo hlasovat, tedy odebírat obci právo na samosprávu.
© Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová
advokátka