Seriál 11: STOVKY OTÁZEK BEZ ODPOVĚDÍ
Jak řešit situace, které zákon o obcích výslovně neupravuje
Znáte to všichni, kteří stojíte v čele obcí a měst. Praxe vám přináší situace, které musíte řešit, a najednou narazíte. Proč? Protože zákon o obcích na ně nemyslí, a proto na ně také neodpovídá. Neřeší je. V praxi se pak postupuje výkladem – buď vlastním, což je někdy laicky „nebezpečné“, nebo ministerským, což může být „nebezpečné“ v podstatě stejně – protože ani tento výklad není závazný, a nelze se tedy na něj stoprocentně spolehnout. A ocitne-li se daná věc někdy v budoucnu na policii nebo u soudu, nemusí tento výklad bez zákonné opory obstát. Tento seriál si proto klade za úkol upozornit vás na situace, které nejsou zákonem o obcích upraveny, a doporučit cestu, kterou byte se mohli vydat bez obav, že vám někdo v budoucnu bude váš postup zazlívat.
Díl jedenáctý: Občan a zastupitel obce a další otázky z praxe dotýkající se jejich práv
Občané obce a zastupitelé mají řadu práv; ostatně a mnohých jsme v tomto seriálu už psali. Ale stalo se, že námi pokládané otázky vyvolaly další vaše otázky, a těm se budeme věnovat dnes. Některé jsou typické pro malou obec, jiné naopak spíše pro město. Zajímavé jsou ale všechny – třeba už tím, že byly položeny.
Už víme, že podle § 16, odst.1 zák.č. 128/2000 Sb. je občanem obce fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, a která je v obci hlášena k trvalému pobytu. Dále pak zákon o obcích upravuje práva občana tak, že občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo
a) volit a být volen do zastupitelstva obce za podmínek stanovených zvláštním zákonem,
b) hlasovat v místním referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem,
c) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,
d) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce,
e) nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy,
f) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů,
g) podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.
Stejná oprávnění mimo práva volit a být volen a hlasovat v místním referendu má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost, a v dnešní době nemůžeme nezmínit, že tato oprávnění má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je cizím státním občanem a je v obci hlášena k trvalému pobytu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
V souvislosti s uvedenými právy jsou však v praxi kladeny až nečekané otázky. Zde vám přinášíme některé z nich.
Může být občan, který není členem zastupitelstva, zvolen trvalým přísedícím v radě města s hlasem poradním?
Zákon o obcích s ničím takovým nepočítá, ale… Nikdo nemůže bránit radě města přizývat se na jednání ve své podstatě kohokoliv, je jen otázkou, zda by bylo šťastné nazývat pozici tohoto člověka „přísedící s hlasem poradním“, navíc přísedící tzv. trvalý. Někdo by to mohl vnímat jako obcházení zákona o obcích, kdy v radě trvale usedne někdo, kdo nebyl řádně zvolen. Půjde tedy patrně o „míru vkusu“ – jinak bude jistě vnímána místní autorita (bývalý pan učitel, významný právník, architekt apod.), která objektivně může práci rady napomáhat, jinak by bylo vnímáno to, kdyby si koaliční strany braly na zasedání rady své externí členy. V každém případě je pak vhodné transparentně tuto osobu uvést do zápisu, a ideálně též její přítomnost vysvětlit (odůvodnit) apod.
Může na zasedání rady poslat volební strana jiného zastupitele jako zástupce za nemocného radního?
Nemůže. Funkce radního je vázána na danou osobu, a nelze za ni „zaskakovat“. Pokud by k tomu došlo, mohlo by být rozhodování rady zpochybněno, kdyby daná osoba hlasovala.
Na zastupitelstvo přišla místo zastupitele jeho manželka, protože „zastupitel je nemocný, a ona jde za něho hlasovat, protože jí řekl jak“. Je to možné?
Nic takového není možné, protože funkce člena zastupitelstva je nepřenosná, nelze se v ní nechat zastoupit. Ani manželkou, ani kolegou, zastupitel nemůže za druhého zastupitele ani hlasovat, když si zastupitel tzv. odběhne. Zastupitel musí být na zasedání osobně, a sám také musí hlasovat.
Může za občana obce mluvit na zasedání advokát? Může advokát mluvit na zasedání za skupinu občanů?
Tady je nutné odlišit dvě věci:
- Práva občana dle zákona o obcích
Tato práva jsou nepřenosná. Nelze udělit plnou moc nikomu, tedy ani advokátovi, aby realizoval zákonem o obcích zaručené právo vystoupit na zasedání v souladu s jednacím řádem. To musí realizovat občan sám, zmocnění není možné – to by pak mohl udělit plnou moc komukoliv, a tento „kdokoli“_ by pak mohl na zasedání zastupitelstva uplatňovat práva občana
- Klasické jednání s občanem (nebo právnickou osobou) o konkrétní věci
Jiná situace je, když chce rada obce, popř. zastupitelstvo, na místě samém dojednávat konkrétní právní jednání (zakoupení nemovitosti, prodej nemovitosti, reklamaci díla apod.); pak je jistě možné připustit, aby subjekt, se kterým obec jedná (ať je to firma, občan, spolek, zkrátka kdokoli), zastoupil jejich právní zástupce, popř. jinak určený zástupce (rodič, manžel apod.)
Je tedy nutné rozlišovat podstatu věci – např. pozici občana a pozici smluvního partnera obce.
Příklad z praxe:
Na zasedání přišel občan obce s tím, že „Se mnou jste vždy zametli, teď jsem si vzal právníka, aby vám tady za mne jako občana této obce řekl, jak to tady všechno děláte špatně“. Tato poloha není možná, a zastupitelé ji vůbec nemusí akceptovat. Jediná možná reakce může být ta – vážený pane občane, svá práva podle zákona o obcích si musíte uplatnit jen vy sám, žádný váš zástupce. V pozici občana ve smyslu zákona o obcích jste nezastupitelný.
Může člen zastupitelstva objednat za město znalecký nebo jiný odborný posudek?
Jednání za město je jasně upraveno – za město jedná starosta nebo pověřená osoba, popř. ta osoba, co má danou věc v pracovní náplni, je tím zaúkolována apod. Nemůže vzniknout situace, kdy je jako objednatel znaleckého posudku (nebo jiného posudku) uvedeno Město XY, a to přesto, že si nic takového neobjednalo, a byla to celé soukromá iniciativa jednotlivce – jednoho člena zastupitelstva. Podobně nemůže nic podobného realizovat občan obce.
Příklad z praxe:
Město si zadalo zpracování právního stanoviska a právního doporučení, a to na základě klasické příkazní smlouvy. Právní stanovisko bylo zpracováno a odevzdáno k rukám starosty města. Místostarosta sám však zadal obdobné zadání ještě jiné advokátní kanceláři; přesto bylo na analýze uvedeno jako objednatel dané město, a i toto předložil zastupitelům jako analýzu zpracovanou pro město. Protože neměl tuto oblast ve své pravomoci, nemohlo se jednat o objednávku města ani stanovisko určené pro město. Chtěl-li přednést jiný právní názor, pak si jej mohl objednat (a uhradit) sám, a předložit jej orgánům města jako podklad člena zastupitelstva. Situace, kdy se vedle sebe objevily dvě právní stanoviska, o kterých ani sami advokáti nevěděli, že se vedle sebe vyhotovují, jedno na základě objednávky rady města, jedno na základě tzv. objednávky místostarosty, není standardní. Druhé právní stanovisko mělo být uhrazeno přímo místostarostou, pokud by s úhradou nevyslovil souhlas některý z orgánů města, a nepřijal tak stanovisko za materiál města.
Musí zastupitelstvo projednat návrh občana co do jeho obsahu?
Povinno je pouze tehdy, je-li návrh podpořen podpisy nejméně 0,5 % občanů obce. Ani to však neznamená, že zastupitelstvo musí návrh akceptovat, tedy schválit. Podpisy zaručují pouze povinné projednání v zákonem uvedeném čase, nic víc, jak si někdy občané mylně vykládají. Občané přímo rozhodují toliko v referendu.
Musí obec uhradit náklady, které měli občané s předložením návrhu, který podpořilo 0,5% občané obce, například znalecké posudky, právníky apod.?
Obec tyto náklady může akceptovat, ale nemusí. Je to čistě na vůli jejích zvolených orgánů. Lze předpokládat, že je občanům uhradí tehdy, bude-li jimi zpracované podklady využívat; jiný přístup by byl nemravný. Občané ale na úhradu nákladů spojených se svými aktivitami právo ze zákona nemají.
Mohou občané žádat, aby zastupitel ze své funkce odstoupil?
Mohou, ale zastupitel to nemusí akceptovat. Odstoupit může, ale nemusí.
Mohou občané žádat nové volby?
Mohou, ale zpravidla toho nedosáhnou; o konání voleb nelze rozhodovat ani v referendu. Jedinou metodou je odstoupení většiny zastupitelstva, pak se nové volby konají.
Dotaz z praxe: „Kolik podpisů musíme nasbírat, aby starosta odstoupil?“
Žádný počet podpisu nevede k tomu, že by starosta měl povinnost odstoupit. Je to čistě na jeho vůli, nebo na vůli zastupitelů, kdyby ho z funkce odvolali. Podobně je to s místostarostou, s členy rady, výborů apod. jejich setrvání ve funkci je věcí čistě členů zastupitelstva města.
Dotaz z praxe: „Můžeme vyzvat některé občany, aby se odstěhovali?“
Samozřejmě, že vyzvat je můžete – ale ani oni vám nemusí vyhovět. A dejte si pozor na otázky etnik.
Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová
advokátka