Každý člen zastupitelstva dnes potvrdí, že bez právního minima to prostě na půdě samosprávy nejde. Naopak – určité právní povědomí se stalo jedním z nejdůležitějších atributů výkonu volené funkce, a to z mnoha důvodů. Jedním z nich je základní princip, že neznalost zákona neomlouvá – což je velmi tvrdá zásada při stavu naší rozvětvené legislativy, v níž mají často problém orientovat se i právníci. Druhým důvodem je zvyšující se tendence stíhat jako trestné činy jednání, které by před několika lety ještě za trestné nikoho nenapadlo považovat. Třetím, nejlogičtějším důvodem, je pochopitelná snaha obcí a měst mít své věci dobře právně ošetřeny. Když k tomu ještě zmíníme, že právo samospráv je jedno z nejsložitějších, protože musí kloubit tzv. právo veřejné (zákon o obcích, zákon o zadávání veřejných zakázek, zákon o svobodném přístupu k informacím a další) s právem soukromým (dnes zejména občanský zákoník), a specifické postavení obcí a měst jako jednotek územní samosprávy, aplikace práva v obcích a městech je skutečně velmi složitá disciplína. Bez znalosti vnitřních mechanismů v obci a aktuální soudní judikatury často tápou i zkušení právníci, protože prostředí samosprávy je jim cizí. V tomto připomenutí uvádím některé zajímavosti, které by mohly i zkušeným starostům, radním a zastupitelům uniknout, a i kdyby ne, stojí zcela jistě za připomenutí.
Změna ustanovení § 41 zákona o obcích od 1. 1. 2014 – NEPLATNOST SE ZKOUMÁ Z ÚŘEDNÍ POVINNOSTI (!!!)
Nenápadná novela zákona o obcích, která má či může mít poměrně značný dopad, byť neříká až tak moc nového.
Připomeňme si aktuální znění tohoto ustanovení:
(1) Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto právním jednání doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto doložkou obcí opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.
(2) Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení neplatná.
(3) K neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v odstavci 2 a v §38 odst. 4 a §39 odst. 1 přihlédne soud i bez návrhu.
Jednak si povšimněme změny terminologie – už zde nejsou uvedeny právní úkony, ale právní jednání (dopad nového občanského zákoníku), a podstatné je zejména znění odst.3 – soud bude zkoumat platnost a neplatnost právního jednání obce z úřední povinnosti. Pokud se tedy ocitne u soudu jakýkoli spor, jehož předmětem bude například plnění z nájemní smlouvu, nebo uplatňování nároků ze smlouvy o dílo, soud se bude napřed zabývat tím, zda smlouvu schválil k tomu oprávněný orgán obce, zákonným způsobem, zda byla podepsána oprávněnou osobou atd. A tak aniž to žádná ze stran nebude ani namítat, může soud dojít k závěru, že právní jednání obce bylo neplatné, tedy je neplatná uzavřená smlouva, a důsledky mohou být velmi závažné. Pokud se vám to jeví jako něco, co se vám nemůže stát, pak vězte, že soudy zkoumají například i takové „maličkosti“, jako je uvedení bodu v programu jednání daného orgánu, pokud podepsal smlouvu bez speciálního zmocnění místostarosta, zda starosta opravdu nebyl přítomen, a setkala jsem se i s tím, že soud kontroloval dodržení jednacího řádu zastupitelstva při projednávání daného bodu. Dlužno dodat, že neplatnost byla jako absolutní chápana i beze změny § 41, ale soudy většinou čekaly, zda ji někdo namítne. Dnes mají příkaz věnovat se této otázce z úřední povinnosti, a pak může nastat u soudu nejedno překvapení.
Nebezpečí změny okolností ve smlouvách o dílo od 1.1.2014 – JAK TOMU PŘEDEJÍT? Jednou větou ve smlouvě
Nový občanský zákoník přinesl řadu změn do procesu uzavírání smluvních vztahů, a mimo jiné umožnil vyvolat jednání na základě změny okolností, které může skončit v případě nedohody smluvních stran až u soudu. U obcí a měst to může způsobit velké problémy zejména u dotačních akcí, a přiznejme si, ze strany firem to může vést k určitému „vydírání“ – buď přistoupíte na změnu z důvodu „změny okolností“ vyvolávající hrubý nepoměr mezi plněními, nebo se budeme soudit – zejména o cenu díla. Důležití informace pro obce je ta, že tomu lze předejít jednoduchou formou – do smluv zakotvit, že zhotovitel na sebe přebírá nebezpečí změny okolností. Pak nemůže uvedené jednání vůbec vyvolat – a na obci záleží, zda jeho návrhy dobrovolně bude akceptovat. Je to velmi užitečná metoda, o které obce zatím příliš neví. Pozor – musí to být již v zadávacích podmínkách či poptávce. Ostatně vliv občanského zákoníku na smluvní právo v obcích a městech je docela značný – a bylo by dobré se s ním seznámit obecně.
Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová